Taky se vám po návratu ze zahraničí stává, že na benzínových pumpách a v obchodech máte nutkání mluvit pořád nějakým cizím jazykem – italsky, anglicky, jakkoli jen ne česky? A taky máte pokaždé takový neodbytný pocit, že Češi jsou národem pitomců?
Ano, tušíte správně, vystřízlivěla jsem z dovolenkové euforie. A letos poměrně rychle. Nic vás totiž nevrátí do reality tolik jako 5x osm pater nahoru a dolu s nákladem tašek (plánovaná výměna výtahu v našem domě se zkrátka "trochu" protáhla a připravila nám tohle nemilé uvítání :o( Nicméně pěšky budeme chodit ještě nejméně do poloviny příštího týdne, takže máme šanci vypracovat si solidní kondičku :o)
Každopádně pondělní původně aklimatizační volno po příjezdu jsem nakonec strávila tak, že jsem celý den cpala pračce do chřtánu haldy špinavého prádla a večer jsem si dala tříhodinový maraton za žehličkou. Prostě klasika. Alespoň, že válka s moly se zdá být úspěšně dobojována vzhledem k tomu, že po čtrnácti dnech, kdy jsme byli mimo domov, se nikde žádný nevylíhl.
V pondělí jsem taky konečně sebrala odvahu a prokousala se registračně přihlašovacím formulářem na cambridgeských webovkách k výsledkům mých FCE zkoušek (vzhledem k tomu, že jsem z nich měla tak nedobré pocity, asi chápete, že jsem na výsledky nijak nespěchala). A... <chvíle napětí> ...udělala jsem je!!! A údajně dokonce za "A", což by znamenalo líp než na 80%, takže momentálně se nacházím v jakési fázi němého úžasu s tím, že tomu začnu opravdu věřit až ve chvíli, kdy budu v ruce držet certifikát se svým jménem, tzn. někdy začátkem října :o)
Jinak dvoutýdenní dovolená na mě rozhodně zanechala stopy. Především v podobě kvalitního restartu mozku (když už ne čokoládového opálení), který se projevil např. tím, že se mi z hlavy beze stopy vykouřil přístupový PIN do počítače v práci :o) A taky jakousi celkovou apatií. Připadala jsem si tak trochu jako elektrický spotřebič odpojený ze sítě vznášející se ve vzduchoprázdnu. A nejhorší je, že se mi to líbilo :o) Dalo mi pak docela zabrat, než jsem se přinutila posbírat všechny ty příliš dlouho rozvolněné myšlenky a začít svůj mozek zase normálně používat – soustředit se, přemýšlet, plánovat, zkrátka zvládat každodenní povinnosti. Ale teď už jsem v pohodě :o) Fakt.
