Hrad Bítov

19. červen 2017 | 20.44 |
Když se mi v půlce května naskytla příležitost jet se zbytkem rodiny k babičce na Moravu a předpověď počasí slibovala slunečno, nebylo moc co řešit, vzala jsem si na pátek dovolenou a bleskurychle naplánovala výlet na hrad Bítov, přičemž jediným zádrhelem se ukázalo být zprovoznění mého letitého a léta odstaveného svítivě žlutého horáka Olpran, které se nakonec kvůli totálně zrezivělému řetězu nezdařilo (původně jsem se bála, že budou v pytli duše na kolech, záludná potvora rez mě nenapadla :o(. Naštěstí nejsem v plánování žádný zelenáč, takže jsem měla záložní plán B s tím, že se pro urychlení popovezu kus cesty autobusem, nicméně ve výsledku byl realizován plán C, kdy mě popovezla mamka autem při ranní cestě do vedlejší vsi na nákup :o). Vysadila mě ve vesničce Bítov, odkud jsem pak šlapala k hradu a rozhledně Rumburak pěšky (ano, to bych nebyla já, abych si k výletu nepřibrala i nějaký další cíl v okolí či po cestě :o).

Bítov 01  Bítov 02

Bítov 03  Bítov 05

Bítov 06  Bítov 09

Mimochodem obec Bítov má poměrně zvláštní ráz, kdy jsou všechny jeho domky de facto totožné. Může za to stavba Vranovské přehrady ve 30. letech 20. století, kdy byla původní vesnice zbourána a nahrazena nově postavenými domy na jiném místě. No a já vyrazila z návsi od obecního úřadu nahoru do kopce až k rozcestí u kapličky a odtud pořád dál k rekreačnímu centru Rumburak, kde jsem se chtěla vnutit na rozhlednu, ale bylo ještě moc brzy a pán sekající trávu před bránou mi řekl, ať přijdu až po jedenácté, že teď tu nikdo není, nicméně jak se říká líná huba, holé neštěstí, a tak jsem se aspoň zeptala, jestli si u nich můžu odskočit, neb už se mi docela chtělo a nebyla jsem si jistá, jak dlouhý úsek mám ještě před sebou nebo jak to bude s WC na hradě :o). S prázdným močovým měchýřem a příjemně překvapená vstřícností místních obyvatel jsem pak vyrazila dál cestou necestou směrem k hradu, kde se mělo provázet už od devíti od rána.

Tahle část procházky byla poměrně příjemná, neb cesta vedla lesem, občas jsem vyjukla na nějakou tu vyhlídku na řeku Dyji a bítovský most a prostě jsem si užívala slunečné počasí, přírodu kolem a neskutečně pohodový den, spokojená, jak parádně mi nakonec ten můj ďábelský plán vyšel :o)

Bítov 10  Bítov 12

Bítov 08  Bítov 11

Bítov 15  Bítov 14

Hrad Bítov jako takový jsem kdysi dávno navštívila jako malá holka a upřímně řečeno už si toho z něj skoro nic nepamatuju (až na místnost plnou vycpaných psů :o), takže to bylo, jako bych tu byla poprvé. V pokladně v kadibudce za první bránou jsem si koupila vstupenku na I. prohlídkovou trasu za 130 Kč (řekla bych, že pokud jde o vstupné, ustanovili na všech zámcích asi poměrně jednotnou cenu bez ohledu na kvalitu či kvantitu vystavovaného a nedovedu si dost dobře představit, kde v dnešní době berou rodiče peníze na vstupné, když vyrazí na výlet i s dětmi :o( a pokračovala směle dál, kolem lešením obložených budov až na jakési hradní nádvoří s kostelem Nanebevzetí Panny Marie uprostřed, které mi silně připomínalo uspořádání hospodářských budov na nějakém statku – budovy šnekovitě ovinuté kolem dokola ústředního dvora :o)

Bítov 16  Bítov 17

Bítov 18  Bítov 19

Bítov 21  Bítov 22

Před prohlídkou ve třičtvrtě na deset jsem měla ještě chvíli čas, a tak jsem omrkla obchůdek se suvenýry, kde mě moc milá paní pokladní nasměrovala ještě i na výstavu v přilehlé místnosti, která byla v ceně vstupného (opět trocha moderního umění, tentokrát kromě jiného s košilemi různých značek přišpendlenými k plátnu ve všelijakých kreacích :o), koupila jsem babičce na památku malý keramický zvoneček s vyobrazením hradu a následně jsem skončila bloumající na nádvoří, přičemž jsem začínala mít poměrně nepříjemný pocit, že asi na prohlídku hradu budeme s průvodcem jeden na jednoho :o). Naštěstí pak přikráčel ještě jeden pár návštěvníků a mohli jsme vyrazit :o). Mimochodem na hradě Bítov se může i v interiérech fotit, což se ale ukázalo celkem jako nevýhoda, protože jsem v závěru zjistila, že pro samé focení jsem vlastně moc nevěnovala pozornost výkladu a tudíž o hradu jako takovém mnoho nevím, nicméně jsem to následně napravila na jeho webových stránkách :o)

Bítov 23  Bítov 24

Bítov 26  Bítov 25

Bítov 29  Bítov 28

Bítov 30  Bítov 27

Takže hrad Bítov patří mezi nejstarší hradní objekty u nás a první písemná zmínka o něm pochází už z roku 1061 (nicméně pod hradem vedla snad už od dob cyrilometodějských významná cesta, která mu dala i jméno – stará cesta se latinsky řekne "vetus via" a z toho vznikla zkomolenina "votobia" čili Bítov :o). Byl důležitým opěrným bodem Přemyslovců a za Přemysla Otakara I. byl dokonce centrem Bítovské župy, kdy spravoval oblast Slavonic, Dačic, Jemnice, Moravských Budějovic a Telče, přičemž z této doby (někdy kolem roku 1222) pochází nejstarší dochovaná kamenná stavba hradu, obranná břitová věž. Po vymření Přemyslovců po meči v roce 1306 se hrad dostává do rukou Lichtenburků (jméno mají podle rodového hradu Světlíku :o), konkrétně Rajmunda z Lichtenburku, který hrad přebudovává a přesunuje jeho centrum do vyšší části skalního ostrohu, přičemž roku 1334 je postaven i nový hradní kostel Nanebevzetí panny Marie na hradním nádvoří. Pro posílení své moci budují Lichtemburkové nedaleko Bítova také další hrad Cornštejn (neboli Hněvihrad, Vzdorohrad z německého Zornstein), kam jsem se mimochodem chtěla v rámci svého výletu taky podívat, ale zaprvé byl ještě zavřený (otevíral až poslední květnový víkend) a zadruhé bych to obojí pěšky obejít nestihla (na kole možná), takže jsem se ho rozhodla nechat na nějakou příští výpravu, tentokrát už snad opravdu cyklo :o). Rajmundovi synové Smil a Čeněk se pak na hradě usazují natrvalo a začínají si říkat Bítovští z Lichtenburka, čímž se Bítov stává na 250 let jednou z hlavních lichtenburských rezidencí. Jinak Lichtenburkové bojovali po boku českých králů proti Prusům, Maďarům i Turkům, a také proto měli vždy silný hlas v české politice. Posledním mužským dědicem bítovského panství byl Jindřich z Lichtenburka, který zemřel 29. září 1572, dědičkami se pak staly jeho sestry, u Bítova konkrétně Ludmila z Lichtenburka, která panství v roce 1576 prodala.

Bítov 31  Bítov 32

Bítov 33  Bítov 34  Bítov 35

Bítov 36  Bítov 37  Bítov 38

Dalšími majiteli pak byli Jankovští z Vlašimi, přesněji Friedrich Jankovský z Vlašimi, jenž byl jedním z nejmocnějších moravských šlechticů v pobělohorské době a také spolutvůrcem moravské ústavy z roku 1628, který po zakoupení bítovského panství nechal na jižních hradbách přistavět hospodářské křídlo s vyhlášeným pivovarem. Jeho syn Hynek, císařský rada a poradce císaře Ferdinanda III. píše na Bítově první česky psané hipologické dílo Apotéku koňskou a při vpádu Švédů půjčuje poddaným na výpalné a svůj hrad zachrání vyvalením nepočítaných sudů bítovského piva :o). Hynkův vnuk Maxmilián II. Janovský z Vlašimi (1689-1736) se ve Vídni spřízní s rody Ditrichštejnů a Daunů (oženil se s Kateřinou z Lemberka, vdovou po posledním z rodu Adamovi Zrinském, která na hrad přinesla proslulou sbírku zbraní a rodovou knihovnu) a jako blízký přítel císaře Josefa I. je roku 1702 povýšen do hraběcího stavu, měl však pouze dcery, a tak bítovské panství přechází na starobylý porýnský rod Daunů. Za jejich působení dochází počátkem 19. století k rozsáhlým stavebním úpravám – staví se severní křídlo s hradní kuchyní, na místě sýpky je postaven divadelní sál, přibude empírová kočárovna s konírnou, dochází k velkým úpravám zahrad a přilehlého lesoparku (budují se tzv. salety, tedy drobné stavby a vyhlídky podobně jako v lednicko-valtickém areálu), později prochází hrad gotizujícími úpravami, včetně interiérů paláce.

Bítov 39  Bítov 51

Bítov 41  Bítov 40  Bítov 42

Bítov 43  Bítov 44

Po Daunech dědí hrad starý, původně slovanský rod Haugwitzů, kteří pak Bítov v roce 1906 prodávají za tři miliony korun Janu I. hraběti Zamojskému, který si panství vyhlédl na doporučení svých příbuzných Stadnických z blízkého Vranova nad Dyjí. Nakonec ale kupuje Bítov v roce 1912 rakouský velkoprůmyslník Jiří Karel starší baron Haas z Hasenfelsu (vlastnil proslulou porcelánku "Haas a Czjzek" s největší produkcí v Habsburské říši) pro svého syna, který se stal posledním soukromým majitelem hradu a historky o něm prý kolují po okolí dodnes :o). Jinak rodinu Haasů spojila s Bítovem náhoda, když si všimli inzerátu nabízejícího bítovské panství v novinách. Každopádně Jiří Julius baron Haas musel předtím, než se mohl ujmout Bítova jako jeho nový pán, na frontu, protože začala První světová válka, ze které se vrací v roce 1921 jako pětatřicetiletý starý mládenec. Vedl velmi bohémský život, nikdy se neoženil, ale měl po okolí na osmdesát přítelkyň z různých společenských vrstev, ke kterým se choval jako pravý kavalír a dokonce jim odkázal slušné jmění ve své závěti (ještě v 90. letech 20. století prý chodila některým bítovským stařenkám k penzi malá přilepšení z jeho konta :o), svou štědrostí byl známý i v místních hospodách, kde často platíval za všechny přítomné, nebo prostý lid hostil u sebe na hradě. Důvodem nejspíš byl i fakt, že jakožto zbohatlíka a novobarona, navíc židovského původu, ho mezi sebe šlechta ze starých rodů nikdy pořádně nepřijala. Další jeho vášní byl také chov zvířat, díky němuž je považován za předchůdce dnešních ochránců přírody, a na rozdíl od své matky (většina loveckých trofejí na Bítově pochází právě od baronovy matky Olgy) nesnášel lov. Za svého života proměnil hrad v jednu z největších soukromých zoologických zahrad té doby u nás a svoji ZOO nechával vždy o víkendech zpřístupnit zdarma návštěvníkům z celého okolí. Od cirkusu Kludski koupil v roce 1930 lvíče, ze kterého pak vyrostla jeho věrná společnice lvice Mietzi-Mausi, a zuřivého poníka Mikolase milujícího pivo (jenom nevím, jestli hradní personál strašil až po požití alkoholu, nebo ho naopak tím pivem uklidňovali :o), a choval také velké množství jezdeckých koní a obrovskou smečku psů nejrůznějších plemen (běžně prý bylo na hradě kolem 150 až 200 psů – až jsem si říkala, jestli je měl baron všechny nějak pojmenované a jak si je probůh všechny pamatoval :o). Po Druhé světové válce se měl baron spolu s ostatními Němci odsunout do Rakouska, ale jakožto starý kavalír (v té době mu bylo 69 let) se prý nedokázal se svou ZOO rozloučit a pěšky odejít do Vídně, oblékl si prý proto svoji parádní uniformu a nabil revolver. K faktickému vyvlastnění Bítova tak vlastně nedošlo (kvůli úmrtí majitele), hrad přesto převzal do své správy stát a od roku 1949 jej zpřístupnil veřejnosti.

Bítov 46  Bítov 45

Bítov 47  Bítov 48

Bítov 49  Bítov 50

Bítov 52  Bítov 57

Bítov 54  Bítov 56  Bítov 55

My jsme se při prohlídce I. okruhu, tedy palácových interiérů, podívali nejdřív do pěti sálů s moc pěknou novogotickou iluzivní výmalbou a krásným historickým nábytkem, obzvlášť se mi líbily ty dřevěné renesanční židle v poloprázdném sále u brnění a pak vykládaný jídelní stůl s židlemi, nebo nádherný zelenozlatý taneční sál. V místnostech mě taky zaujaly lustry z kolorovaného plechu s florálními motivy. Ve druhém patře pak přijde na řadu rozsáhlá sbírka vycpanin tuzemských i cizokrajných zvířat a trofejí od hrabat Daunů, kterou baron Haas rozšířil o 51 svých vycpaných nejoblíbenějších psů (včetně šestice dog, jež hlídaly hradní bránu; ostatní nechával pohřbívat na několika psích hřbitovech, které dal na hradě speciálně zřídit), jedná se prý o největší sbírku tohoto druhu na světě, a také o vitríny s vycpanými a přioděnými kočkami a veverkami v lidských situacích dle tehdejší dobové módy (tzv. travestie). Jinak o baronovy psy se staral vyškolený personál a byl dokonce dán i denní režim, ve kterém bylo stanoveno, že se v sobotu mění sláma v kotcích, kdy se psi koupou apod. (někteří psi prý měli i svůj ručník), přičemž v dřívější panské kuchyni byla zřízena kuchyně psí, kde se připravovalo žrádlo nejen pro psy, ale i pro všechny zbývající obyvatele baronovy ZOO. Prohlídka I. okruhu pak končí v hradní kuchyni, kde se prý mimo jiné natáčela i pohádka Tajemství staré bambitky a kde je k vidění praprababička dnešní lednice – jakási dřevěná skříňka, do jejíhož obložení (jakoby vnějšího pláště) se sypal led; ten prý vydržel v břitové věži za chladnějších let i do poloviny prázdnin :o). Zajímavostí také je, že na bítovském hradě, resp. na jeho půdě, sídlí kolonie netopýrů, to jsem se ale nedozvěděla při prohlídce, nýbrž až při pátrání po informacích na webu :o).

Bítov 58  Bítov 59

Bítov 60  Bítov 67

Bítov 62  Bítov 63

Bítov 66  Bítov 68

Bítov 70  Bítov 69

Po prohlídce hradu jsem se pak šla ještě podívat do hradní zahrady, kde dříve stával úplně ten původní nejstarší lichtenburský hrad. Dodnes je tam pěkně svažitá zahrada s opevněním a další věží, uprostřed je jezírko s barevnými kapry a lavičkami k posezení. Tam jsem si snědla svoji svačinku – pár bezlepkových sušenek, chvíli jsem se pokochala a pak jsem pomalu vyrazila na zpáteční cestu. Na hradním nádvoří jsem ještě chvíli zkoumala původce onoho zvláštního troubení, které se při každém závanu větru ozývalo do dáli, a zjistila jsem, že ho mají na svědomí podivné "korouhve", které se nejen otáčely po směru větru, ale díky svému trubkovitému tvaru ještě i vydávaly onen zvláštní, harmonice podobný zvuk :o)

Bítov 72  Bítov 78

Bítov 76  Bítov 80  Bítov 73

Bítov 74  Bítov 75

Bítov 77  Bítov 81

Bítov 82  Bítov 84

Bítov 85  Bítov 86

Než jsem Bítov nadobro opustila, pořídila jsem ještě nespočet fotek z nejrůznějších úhlů (pod hradem, kde je stezka k přístavišti lodí, od vstupní brány atd.), přičemž jsem tak nějak zapomněla nakouknout do kostela Nanebevzetí Panny Marie na hradním nádvoří, takže mám případně co napravovat při další výpravě (taky by nemusela být špatná druhá prohlídková trasa věnovaná zdejší sbírce zbraní :o)

Bítov 87  Bítov 89  Bítov 91

Bítov 93  Bítov 90

Bítov 94  Bítov 95

Bítov 99  Bítov 97

No a potom už mě při zpáteční cestě čekala jen rozhledna Rumburak, kam jsem si vymohla přístup, neb jsem stále byla jediný zájemce o výstup na 30 metrů vysokou betonovou věž z roku 2008 :o). Ochoz je podle informační plakety ve výšce 504 m n. m. a vede na něj 146 schodů, což se dalo v pohodě zvládnout, jen venku na ochozu pak celkem dost foukalo a výhled byl lehce zastřený jakýmsi oparem. Přesto byly některé pohledy dechberoucí a já byla ráda, že jsem se na rozhlednu podívala :o). Dole jsem pak samozřejmě neodolala ještě několika snímkům krásně vyvedených obrovských dřevěných soch havranů, no a pak už jsem se opravdu vydala na cestu zpátky k babičce, přeci jen na mě ještě čekaly nějaké ty povinnosti, tak abych to do tmy všechno stihla :o)

Bítov 101  Bítov 113

Bítov 111  Bítov 107

Bítov 109  Bítov 108

Bítov 110  Bítov 104

Bítov 102  Bítov 103  Bítov 105

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Hrad Bítov iva 20. 06. 2017 - 07:56
RE(2x): Hrad Bítov rebarbora 20. 06. 2017 - 17:00
RE(3x): Hrad Bítov iva 20. 06. 2017 - 17:44
RE(4x): Hrad Bítov rebarbora 22. 06. 2017 - 21:56
RE: Hrad Bítov adil 20. 06. 2017 - 14:56
RE(2x): Hrad Bítov rebarbora 20. 06. 2017 - 17:03
RE: Hrad Bítov hroznetajne 20. 06. 2017 - 21:46
RE(2x): Hrad Bítov rebarbora 22. 06. 2017 - 21:58
RE: Hrad Bítov myfantasyworld 25. 06. 2017 - 18:10
RE(2x): Hrad Bítov rebarbora 30. 06. 2017 - 18:46
RE: Hrad Bítov boudicca 04. 07. 2017 - 23:39
RE(2x): Hrad Bítov rebarbora 05. 07. 2017 - 18:08