Vítejte u rebarbory
...obyčejné dívky, vedoucí obyčejný život, o kterém se tu snaží pokud možno neobyčejně psát :o)
Dotkni se Písku
19. červenec 2017 | 20.27 |
Stačí párkrát navštívit Hlubokou nebo Český Krumlov a v jednom kuse při prohlídkách slyšíte o tom, jak se rod Schwarzenbergů rozdělil na větev krumlovskou a větev orlickou, až jsem si řekla, že se teda na ten Orlík budu muset někdy podívat :o). Letos v červnu jsem si proto udělala prodloužený víkend s pobytem v Písku, odkud jsem pořádala výjezdy do okolí – samozřejmě nezůstalo jen u Orlíku, ale přibrala jsem si i pár dalších cílů (jak jinak, ale o těch až příště :o) – a moc jsem si to užila. Byla to vlastně taková moje první letošní dovolená a byla fakt super, až se mi ani nechtělo vracet zpátky do reality :o)
Do Písku jsem odjížděla v pátek 9. června odpoledne po práci (jen jsem se stavila doma pro kufr :o), svezla jsem se RegioJetem a hned po příjezdu jsem zamířila pěšky z píseckého autobusového nádraží do hotelu Biograf (taková slušná dvacetiminutová procházka) kousek od náměstí, který jsem měla rezervovaný přes můj oblíbený Booking.com. Hotel to byl čtyřhvězdičkový a poměrně pěkný, čistý, s bohatými snídaněmi a tak, jediný problém byl v odhlučnění pokojů, resp. celé budovy – kvůli hale propojující všechna patra bylo do pokoje slyšet každé šustnutí a kdykoli šel někdo po chodbě (v kterémkoli patře) a povídal, měla jsem pocit, že ho mám přímo za dveřmi (o ranním rachocení úklidových vozíků ani nemluvě), a díky restauraci v přízemí, odkud se brzy ráno ozývaly solidní rány, až jsem si říkala, že mi musí každou chvíli spadnout celý hotel na hlavu, jsem se moc nevyspala. Kostelní hodiny na věži, odbíjející ve dne v noci co čtvrt hodiny, už byly jen takovou třešničkou na dortu :o). Nicméně musím říct, že ačkoli jsem během své dovolené byla dost nevyspalá (noc vždycky připomínala spíš blouznění, kdy jsem usínala jen v krátkých intervalech mezi kostelním vyzváněním a ve výsledku jsem měla pocit, že jsem vlastně pořád vzhůru a jen sem tam si na chvilku zdřímnu :o(, na náladě mi to překvapivě nijak neubralo, stačilo, že na mě ráno čekala modrá obloha a sluníčko, a byla jsem spokojená. Čas získaný brzkým vstáváním jsem pak většinou využila ke čtení některého z dílů Tasovské série, neb snídaně byly až od sedmi ráno :o)
Jinak bylo celkem vtipné, že aniž bych to předem nějak zkoumala či plánovala, trefila jsem se termínem svého pobytu zrovna do konání městských slavností s názvem Dotkni se Písku, takže v pátek večer jsem měla o program postaráno, neb hotel byl od centra co by kamenem dohodil a zvědavost je zkrátka mrcha :o). Rychlým mrknutím do programu v pátek dopoledne jsem si vybrala slavnostní průvod městem s pokračováním na hlavním Velkém náměstí a musím říct, že mi to časově vyšlo úplně akorát, protože poté, co jsem se ubytovala, jsem si ještě došla nakoupit proviant (hlavně vodu na další den a pytlík Pombär, protože mě honila mlsná na něco nezdravého :o) a trochu jsem si prošla stánky, které byly v centru vlastně na každém kroku, pak jsem si na pokoji chvíli odpočinula, přibalila si s sebou mikinu, aby mi nebyla večer zima, a zhruba ve třičtvrtě na osm jsem vyrazila na menší Alšovo náměstí, kudy měl průvod procházet do svého cíle. Ještě jsem si stihla poslechnout i kousek z koncertu Marka Ztraceného na hlavním pódiu pod Komerční bankou, a pak už se objevil historický průvod, který byl moc pěkný – nechyběli vlajkonoši (kteří s vlajkami dokonce žonglovali ve vzduchu), bubeníci, lidé v barokních historických kostýmech a někteří z nich dokonce i na koních (jakože lokajové :o), což mi jen připomnělo, že v Písku je vlastně taky nějaký ten hřebčín, co by stál možná za návštěvu :o)
No a tady se pak průvod zarazil a všichni zúčastnění museli čekat, než na hlavním Velkém náměstí upraví pódium či co, takže jsem si mohla koníky prohlédnout pěkně zblízka (i si je pohladit :o) a být svědkem hovorů účastníků průvodu, i toho, že měli celou akci moc pěkně zorganizovanou co se týče bezpečnosti, protože ke každému koni přináležel nějaký ten pikolík, který netrpělivá a lehce poplašená zvířata (ze všech těch lidí a bubeníků v čele průvodu) snažící se pochodovat mimo stanovený program či trasu přiváděl zase hezky zpátky na místo či je i jinak uklidňoval, protože na tak malém prostoru a s davem lidí okolo chápu, že by jinak bylo pro jezdce poměrně těžké si s tím poradit (soudím podle sebe, člověk většinou potřeboval aspoň nějaký prostor, na kterém mohl koně srovnat do latě a zjednat si disciplínu v rámci nějakého pohybu, nemluvě o tom, že tohle byli převážně chladnokrevníci až haflingové nebo něco podobného a s těmi bývá těžké pořízení i normálně :o). Nicméně asi po dvaceti minutách čekání se dal průvod zase do pohybu a my konečně viděli i kočár s panstvem a zástupy dvořanů za ním, včetně hadí ženy s tlustou krajtou kolem krku, šermíře, kejklíře apod. :o)
Postupně jsem se společně s průvodem přesunula na hlavní Velké náměstí, kde pak začínala tzv. Slavnost pro Marii Terezii neboli jakýsi program pro dvojici nejspíš herců v parukách, představující Marii Terezii s manželem, když roku 1743 projížděla městem Písek ze své korunovace v Praze. Poslechli jsme si tak hudební performanci skladatele Händela, zhlédli šermířský souboj, vystoupení orientálních tanečnic předvádějících šavlový tanec, kterým sekundovala ona hadí žena s krajtou, a nechyběla ani ukázka tradičních barokních tanců. Potom se panstvo zvedlo a šlo na lampionový průvod k řece Otavě, zatímco já jsem si na chvíli sedla na lavičku na náměstí (s průvodem se zvedl i dav lidí, takže si bylo konečně kam sednout :o) a čekala na ohňovou show a barokní ohňostroj, které měly začínat v deset večer před radnicí. Ve výsledku to ale byla vlastně spíš VIP záležitost, protože bez pódia viděla na ohňostroj i show pouze hrstka lidí v bezprostřední blízkosti a my zbývající jsme se museli spokojit jen sem tam s nějakým vyšlehnuvším plamenem, příp. s kouskem ohňostroje, který jsme zahlédli přes hlavy lidí před námi. Barokní ohňostroj (a mně to došlo taky až na tom náměstí) totiž není takový ten klasický ohňostroj, co vybuchuje vysoko na obloze, ale odpaluje se vlastně na zemi, kdy jsou rachejtle připevněné na různé "větrníky" a spíš se čaruje s odlétávajícími jiskrami a tak. Ale i přesto to bylo hezké, protože to bylo něco jiného a osobně jsem na vlastní oči ještě žádný barokní ohňostroj neviděla – hodně mi to připomínalo tryskající fontány ve Versailles, akorát že tady to byly odlétávající jiskry, co tvořilo různé obrazce a kaskády :o)
Na závěr slavností pak byl připravený tzv. videomaping na budovu radnice čili taková ta světelná a laserová 3D projekce, a i když teda tady u nás v Budějovicích byla daleko povedenější a opravdu působila trojrozměrným dojmem, musím píseckým nechat, že se aspoň snažili a připojili opět komentář nejdůležitějších milníků z historie města (jako Husity nebo povodeň v roce 2002, která poškodila Kamenný most atd.). No a potom už jsem se někdy kolem třičtvrtě na jedenáct odebrala zpátky na hotel, ještě nevěda, že toho moc nenaspím :o)
Komentáře
| RE: Dotkni se Písku | myfantasyworld | 19. 07. 2017 - 22:23 |
 RE(2x): Dotkni se Písku |
rebarbora | 30. 07. 2017 - 17:48 |
| RE: Dotkni se Písku | adil | 20. 07. 2017 - 23:57 |
| RE(2x): Dotkni se Písku |
rebarbora | 30. 07. 2017 - 17:48 |
| RE: Dotkni se Písku | brutally-honest | 23. 07. 2017 - 15:14 |
| RE(2x): Dotkni se Písku |
rebarbora | 30. 07. 2017 - 17:51 |