Jihočeská filharmonie: Čtvero ročních dob

24. září 2017 | 22.05 |
Já vím, že už možná máte déjà-vu a říkáte si, proč ta rebarbora sepisuje články o jednom a tom samém koncertu pořád dokola, ale upřímně řečeno mně se Vivaldiho Čtvero ročních dob asi nikdy neomrzí, a tím méně když je to pěkně naživo a hlavní housle drží v rukou pan dirigent Jan Talich :o). Když se tudíž tenhle koncert objevil v programu 36. koncertní sezóny, byť téměř v jejím samém závěru, nebylo o čem přemýšlet a lístky jsem kupovala s hodně velkým předstihem hned, jak se objevily v prodeji, tzn. už v září 2016, načež nám nezbylo nic jiného než čekat a čekat, ale nakonec těch osm měsíců uteklo rychleji, než jsem si myslela (pamatuju si, jak jsem si říkala, že je to až v červnu a ejhle, ono už je to i za námi :o(
Program byl zase malinko jiný než v roce 2015 a Vivaldimu tentokrát předcházela skladba od Felixe Mendelssohna-Bartholdyho s názvem Oktet pro smyčcce Es dur, op. 20, takže žádné sólo s prvním houslistou, ale rovnou s menší částí orchestru – tou smyčcovou :o). Dámy na sobě měly opět překrásné šaty, pan dirigent černou košili a všem to moc slušelo, i když bylo v koncertní síni v bývalém kostele sv. Anny hrozné horko (přeci jen 21. června 2017 bylo hezké letní počasí :o) a potili jsme se i my coby jen nečinně sedící diváci :o(. Hudebníci na tom byli samozřejmě mnohem hůř – taky se během přestávky všichni převlékli, a to do kombinace černé a bílé, a panu dirigentovi ty černé kalhoty s bílou košilí neskutečně sekly :o)
Jinak první Mendelssohnova skladba byla celkem hezká, ale přiznám se, že následující Čtvero ročních dob ji v mých očích stejně nemilosrdně převálcovalo a de facto už si z ní moc nepamatuju :o(. Po přestávce jsme se dočkali i tradičních pár slov od pana dirigenta, a pak už následoval zlatý hřeb večera, ke kterému si pan Talich s houslemi už stoupnul (předtím u Mendelssohna seděl a bylo to zase jako předloni, a sice jak svou hru prožíval, tak si neustále poposedal a klátil se a vůbec vypadal, že by si potřeboval ke hře stoupnout, prostě byl zase k sežrání :o). Nicméně ani ve stoje pan Talich chvilku "neposeděl", ale vypínal se na špičky, podupával si do rytmu a chvílemi se samozřejmě snažil i dirigovat, byť stále hrál na housle, no je to zkrátka živel a ve své lásce k hudbě je neskutečně roztomilý a k pomilování :o).
Co se hudby týče, Čtvero ročních dob jednoduše zbožňuju a nezklamalo mě ani tentokrát. Je to nádherná hudba, která mě pokaždé zcela pohltí a smýká mnou všemi zákrutami emocí, jež zahrnuje :o). Asi nikdy mě nepřestane fascinovat ona dokonalá mnohovrstevnatost Vivaldiho melodií, kdy se jednotlivé smyčce snoubí v dokonalém souznění, a asi nikdy si nebudu schopná vybrat, které z ročních období se mi líbí nejvíc (byť teda jaro jako nejzprofanovanější bych si vybavila i o půlnoci se svíčkou v ruce :o). Mimochodem během koncertu mě maně napadlo, proč se vlastně vždycky začíná jarem? Vždyť by to šlo i malinko pootočit a začít třeba zimou (jako klasický kalendářní rok) nebo tak :o). Každopádně mi to zase připadalo hrozně krátké, jakože to moc rychle uteklo (tenhle pocit mívám u všech příliš pěkných koncertů :o(, a klidně bych si ho poslechla ještě jednou dokola, ale jak se říká: dobrého pomálu, nemluvě o tom, že vzhledem k panujícímu horku to bylo pro muzikanty opravdu náročné (byli jsme tam tak trochu jako v sauně :o), takže pan dirigent za Čtvero ročních dob propotil svoji bílou košili úplně durch (už i předtím u Bartholdyho si v každé pauze utíral látkovým kapesníkem pot z čela a obličeje :o), což jsem ho litovala, protože to muselo být celkem nepříjemné, byť docela sexy na pohled :o)
No, a co říci závěrem? Snad jen, že to byl opět překrásný koncert, který bych si s chutí klidně zopakovala (aneb jakmile se v programu objeví Vivaldi, stoprocentně kupuju lístky :o), a že si od června sem tam ráda pustím Čtvero ročních dob alespoň ze záznamu z youtube (do sluchátek to má taky celkem grády :o), když třeba sepisuju články na blog nebo tak, a že jsem si ho taky stáhla do mobilu (rozdělené po jednotlivých ročních obdobích :o), neb jsem letos při cestě na dovolenou celkem litovala, že ho tam nemám – momentálně je to totiž pro mě ideální relaxační hudba (a nejen Čtvero ročních dob, ale Vivaldi obecně :o), která mě vždycky povznese nad každodenní starosti a trochu vylepší náladu :o)

4 seasons

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší