15 osudových přehmatů...

Chcete si článek přečíst?

Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.

Jak vypnout blokování reklamy?

Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4

15 osudových přehmatů, na kterých ztroskotalo filmové Stmívání

VAROVÁNÍ: Bezhlaví fanouškové by neměli číst dál, protože následující obsah se jim nebude líbit, zvlášť těm, kteří nesnesou jakoukoliv kritiku filmu Stmívání.

Včera jsem konečně shlédla filmové zpracování románu Stephenie Meyerové a bohužel se opět potvrdila moje zkušenost, že málokteré filmové ztvárnění literární předlohy zvládne zachovat její podstatu. Tvůrci filmového Stmívání se podle mě dopustili hned několika osudových chyb:

1.)      Pokud jde o mě, klidně si mohli odpustit celou tu "předehru" okolo Laurentovy, resp. Jamesovy smečky, a vlastně i smrt Charlieho kamaráda (to se budou v Novém měsíci opakovat?).

2.)      Robert Pattinson, který hraje Edwarda, na mě působil rozhodně líp na fotkách a plakátech. Ve filmu se jeho tvář jeví spíš zvláštní, než neodolatelně krásná, a tím coby hlavní hrdina trochu ztrácí kredit.

3.)      Bledě nalíčený protagonista Carlislea vypadá hodně divně a určitě není nejhezčím zástupcem mužského pokolení, natož aby byl nadlidsky krásný, jak ho popisovala knižní předloha.

4.)      Naprosto zkazili scénu, ve které se Edward snaží Belle vysvětlit, jak funguje jeho dar číst ostatním myšlenky – vynechali pasáž s jeho domněnkou o jiné "frekvenci", a tak celý rozhovor působí přihlouple.

5.

)      Marně jsem se těšila, jak bude Bella komentovat Edwardovo řízení.

6.)      Také scéna, ve které Bella odhaluje Edwardovi svoji poslední teorii o něm, je úplně mimo mísu. Klíčovým momentem v knize je totiž fakt, že Belle je jedno, kdo nebo co je Edward zač, kdežto ve filmu vypadá, že při vyslovení slova "upír" má pěkně nahnáno.

7.)      Navíc mi chyběl Bellin "křížový výslech" Edwarda ohledně upírů – líbilo se mi jeho pobavené opakování, co všechno je "mýtus".

8.)      Stejně tak moment, kdy se Edward poprvé Belle ukáže na slunečním světle, s tím jeho filmovým pobíháním po lese vůbec nemá takový efekt, jako když v knize Bellu dovede na svoje oblíbené místo a jednoduše vystoupí ze stínu. Navíc by mě zajímalo, kterou louku bude Bella s Jacobem v 2. díle hledat, když ve filmu s Edwardem de facto na žádné louce nebyly, jen se zdejchli ze školy a NĚKAM došli.

9.)      Ve filmu Edward Belle vůbec nevysvětlil, proč se při jejich prvním setkání choval tak, jak se choval. Celé jeho roztržité vyprávění o Bellině "přitažlivosti" a nezvladatelnosti upíří žízně tak ztrácí minimálně jednu dimenzi a dobrých 80% Edwardova chování během celého filmu vypadá bezdůvodně podivínsky a místy i trapně.

10.)      Filmaři naprosto překopali dialog s přirovnáním Belly k Edwardově oblíbené značce heroinu, takže Edward vypadá jako solidně ujetej týpek, od kterého by každá holka se zdravým rozumem utekla na hony daleko.

11.)      Cullenových dům je příliš moderní a navíc je prosklený ze všech stran, čímž podle mě odporuje větě, že "je to jediné místo, kde můžou být sami sebou", protože takhle by jim lidi nakukovali do baráku z příjezdové cesty.

12.)      Bellino filmové setkání s Cullenovými budí naprosto jiný dojem, než v knize, kde měli upíří hostitelé obavy, aby Bellu příliš nevyděsili. A moc mi chyběla vtipná pointa s Edwardovým "předváděním se" a jeho hra "ukolébavky" na piano. Ve filmu prostě najednou Edward sedí za klavírem a hraje – to mi přijde dost ubohé.

13.)      Bella projde v upířím "doupěti" kolem obrovského kříže bez mrknutí oka.

14.)      Podle knižní předlohy by měla být Bella neskutečná nešika, ale ve filmu stojí s Edwardem v koruně neuvěřitelně vysokánského stromu s ledovým klidem a ani nespadne dolů.

15.)      Scéna, kdy Edward přiznává, že se chodí na Bellu dívat, když spí, je ochuzená o potměšilý humor v podobě Bellina mluvení ze spaní. Edward vlastně ve filmu nedořekne, proč mu Bella připadá tak fascinující, když spí.

Podobným způsobem filmoví tvůrci vynechali, nebo totálně zkazili asi milion dalších detailů. Z mého úhlu pohledu je však především neodpustitelné, že moje nejoblíbenější dialogy doslova rozmetali na prach, takže jsou dadaisticky rozkouskované jako po zásahu granátem a pro filmové plátno z nich zbyly jen nesouvislé bláboly. Navíc 99% z nich přišlo o pointu – ne že by ji scénáristé předělali, oni ji prostě vynechali! Zkrátka nakousnou rozhovor a klidně ho nechají nedokončený vyjít naprázdno. Mohli se snažit dotáhnout do konce alespoň jeden z nich, v rámci zestručňování jsou totiž ve filmu dialogy Belly a Edwarda tolik ořezané nebo zasazené do tak absurdních okolností, že úplně ztrácí smysl. Stmívání tak přišlo o drtivou většinu svého vtipu a velkou část romantiky, protože Edward pak na plátně působí přinejmenším jako podivín nebo trochu úchylné individuum, a ne jako kavalír, který na vás vykukuje ze stránek knížky.

Neberte to špatně, mě se film docela líbil – nakonec jsem si zvykla i na Edwardův obličej (na Carlisleův ale ne). A myslím, že můžu s klidným svědomím konstatovat, že vám film nebude připadat špatný, pokud jste před tím nečetli knihu. V opačném případě vyzní spíš jako plytká snaha o zachycení opravdu dobrého příběhu, protože budete vědět, že jde jen o mizerné drobky, které zbyly z výborného dortu.

Co se mi ve filmu líbilo, byla Edwardova snaha na louce vyděsit Bellu, to jsem si podle knihy moc dobře představit nedokázala. Taky fígl s ventilátorem na hodině biologie byl obstojný a jednoznačným obohacením Stmívání, které podle mě filmové zpracování přineslo, je hudba, která není k zahození, ale otázkou je, jestli to není trochu málo.

Zpět na hlavní stranu blogu