Piráti z Karibiku 4: Na vlnách podivna

Chcete si článek přečíst?

Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.

Jak vypnout blokování reklamy?

Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4

Léto klepe na dveře a tak přišel čas na trochu toho karibského dobrodružství. Proto jsem minulý týden zamířila do kina na čtvrté pokračování Pirátů a sluncem osmahlého kapitána Jacka Sparrowa, který se protentokrát vydal hledat pramen věčného mládí.

Tvrdohlavou dceru jamajského guvernéra Elisabeth v podání Keiry Knightley vyměnil za španělsky drmolící Angelicu, dceru piráta Černovouse s tváří Penelope Cruz, a kromě soupeření s výpravami španělského a anglického krále (mimochodem velitelem anglické posádky není nikdo jiný než starý dobrý kapitán Barbossa) ho na cestě k prameni čeká lov nadpozemsky krásných a neméně krvelačných mořských panen, které mi v některých momentech připomínaly spíš hejno piraní. K tomu přidejte vúdú figurky, se kterými, kdyby se tvůrcům chtělo, mohlo být mnohem víc legrace, lodě uvězněné v lahvích (včetně Černé perly s pirátskou opičkou na palubě) a Jackovy nekonečné eskapády, při kterých podle Angelicky slov chodí jako holka :o)

I tentokrát dostal Johny Depp alias Jack Sparrow spoustu prostoru, i tentokrát to ale bohužel vyznívá až moc násilně a chybí tomu potměšilá spontánnost prvního dílu. Ten je podle mě pořád z celé série nejlepší. Nicméně Vlny podivna si u mě získaly víc sympatií než druhý a třetí díl, protože přestaly vymýšlet zbytečně komplikované zápletky s Elisabeth a Willem, které už začínaly zavánět mýdlovou operou, a konečně zatáhly do děje nové postavy. Líbil se mi vedlejší příběh o zamilované mořské panně, a kdyby si dali tvůrci víc práce se vztahem Jacka a Angelicky, mohla bych s klidným svědomím prohlásit, že se jim čtvrtí Piráti povedli. Takhle jen můžu smutně konstatovat, že Prokletí Černé perly je Prokletí Černé perly a Vlny podivna se mu zkrátka nevyrovnají.

Zpět na hlavní stranu blogu