7. září 2011 | 20.09 |
Chcete si článek přečíst?
Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Jak vypnout blokování reklamy?
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
V pondělí 4.7.2011 byl naší první zastávkou středověký památkově chráněný hrad Warwick, postavený v roce 1068 Vilémem Dobyvatelem. V roce 1871 hrad vyhořel, ale byl zrekonstruován a od roku 1978 ho vlastní soukromá společnost The Tussaud‘s Group, která z něj udělala turistickou atrakci. Na Warwicku se také odehrál významný historický zvrat, a sice že nám naše paní delegátka koupila lístky se
skupinovou slevou (za ₤16,80 na osobu :o) – jen jsem si odskočila na toaletu, a když jsem se vrátila, voilà už jsem měla koupený lístek, jen mapky areálu zrovna došly, takže jsme se museli obejít bez nich.
Warwick je krásně středověký a nabízí spoustu atrakcí hlavně pro děti (zachraňování princezny z věže, střílení z luku apod.), na své jsem si tam ale přišla i já (navíc jsem se kvůli jeho nefalšovanému středověkému vzezření se všemi těmi hradbami, obrannými věžemi a padacími mosty neubránila vzpomínce na Rhodos).
Hrad má několik docela pěkných "prohlídkových" tras, a když pominu lehce kýčovité voskové figuríny a mluvící obrazy, které byly na můj vkus už trochu moc, byla jedinou nevýhodou špatná logistika – každý okruh vás vyhodil na opačném konci, než jste do něj vlezli a ke všemu o kus dál nazpátek před vchodem do toho předchozího, až jsem si připadala jako autíčko na setrvačník. Hezké ale bylo i nádvoří z většiny pokryté zeleným anglickým trávníkem, po kterém se v davu turistů sem tam procházeli lidé v dobových kostýmech (osobně jsem viděla několik princezen a majordoma), celou scenérii jste si navíc mohli prohlédnout pěkně z výšky hradeb, což byl úžasný pohled, stejně jako dechberoucí
výhled do okolí, na městečko a tak, který mi rozhodně stál i za těch nějakých 500 schodů na vrchol :o) Na Warwicku jsem navíc plně pochopila, proč byly ženy ve středověku pokládány za křehká stvoření – stačilo zkusit si potěžkat drátěnou košili nebo přilbu :o)
K hradu patří i malá vodní elektrárna z konce 19. století, překrásná růžová zahrada, kde jsem si docela dlouho nerušeně poseděla (a to i přesto, že vysoká koncentrace zeleně a květin trochu trápila můj alergický šňupáček), a park, ve kterém se s okázalou samozřejmostí procházeli krotcí pávi a zvědavě si mě prohlíželi. Asi nemusím říkat, že se mi na Warwicku líbilo. Byl totiž opět dostatečně interaktivní na to, aby uspokojil moji touhu po samostatném šmejdění, a navíc ho přiměřeně často zalévaly sluneční paprsky, takže jsem tam strávila velmi
pise.cz/img/244371.jpg">příjemné dopoledne. Dobrodružná hra před odjezdem s názvem "najdi si svůj autobus na přilehlém parkovišti podél cesty" taky dopadla dobře, a tak jsme vyrazili k našemu druhému pondělnímu cíli – Stratfordu nad Avonou (nebo nad Avonem? V tomhle nemám dodneška jasno :o)