Vítejte u rebarbory
...obyčejné dívky, vedoucí obyčejný život, o kterém se tu snaží pokud možno neobyčejně psát :o)
Nestíhám, nestačím...
17. říjen 2011 | 15.52 |
...ale toho už jste si hádám asi všimli :o)
Zatímco začátkem září mi vadilo, že nestíhám psát příspěvky z cest, protože se mi hlavou honilo milion dalších myšlenek a chtěla jsem se konečně posunout dál, teď v říjnu mě roupy s velkolepými plány na čtení nebo překlady přešly a jsem ráda, že se držím jakž takž nad vodou a podaří se mi vůbec NĚCO sepsat.
Neberte to nijak špatně, nestěžuju si, jsem ráda, když se něco děje, ale poslední dobou se jaksi můj aktivitami nabitý skutečný život těžko slučuje s životem internetovým, resp. blogerským. Jedním z hlavních důvodů je moje zvýšená pracovní vytíženost, po dlouhé době jsem se totiž souhrou (ne)šťastných náhod zase dostala k práci, kterou jsem dělala krátce po svém nástupu a která mě baví, tudíž jsem osm až deset hodin denně plně pohlcená prací a nemám čas ani pomyšlení na sepisování článků na blog, natož v pracovní době, jak se mi to dařilo v "okurkové sezóně", když nebylo do čeho píchnout. Taky jsem začala chodit na kurz angličtiny, přesněji na přípravu ke zkoušce FCE, abych konečně nějak zúročila všechny ty roky angličtiny na školách a hodiny strávené nad překlady a konečně měla "papír", ale prozatím nejásejte, nějak totiž nemám čas na domácí přípravu, takže úkoly dělám na poslední chvíli v neděli večer nebo v pondělí dopoledne :o( K tomu musí člověk nějak "fungovat" i mimo práci, v domácnosti a tak.
No zkrátka, potřebovala bych se nejspíš naklonovat, aby jedna rebarbora žila skutečný život a ta druhá o něm psala na blog a žádná z nich nebyla ve stresu z toho, co všechno nestíhá :o) Než se ale stane klonování lidí běžnou praxí, mějte se mnou prosím trpělivost a já se budu snažit i v tomhle nadzvukovém životním tempu utrousit sem tam nějaký ten článek a dát svoje cestospisy dohromady aspoň do konce letošního roku.
