Zpět v provozu

Chcete si článek přečíst?

Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.

Jak vypnout blokování reklamy?

Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4

Drazí čtenáři a spolublogeři, už jsem zase v provozu – díkybohu a především díky úžasnému adminovi píše.cz! Třikrát HURÁ! HURÁ! HURÁ!

A teď pěkně po pořádku. Oprava, resp. zrychlení mého notebooku do normálu, mě stála tři a půl tisíce za nový 500 GB harddisk a 4 GB RAMku a k tomu neuvěřitelné množství nervů a rozčilování při sžívání se s novými Windows 7, které ještě tak úplně neskončilo a asi ani neskončí, protože Windows 7 toho mají poměrně dost, co nemůžu skousnout – nejvíc mi vadí příliš "multimediální" Tento počítač, který mi leze na nervy s těmi svými Knihovnami a vůbec celým Navigačním podoknem, tím, že neumí zobrazit obrázky a fotky v Miniaturách nebo Filmovém okně (hlavně, že mi dává na výběr z padesáti druhů velikostí ikon) a že místo sympatického tlačítka Zpět se musím přehrabovat v jakési interaktivní cestě k dokumentu :o( Co jsou mi platné hračičkovské miniaplikace typu hodinového ciferníku, kalendáře nebo předpovědi počasí? Já potřebuju především praktického funkčního parťáka, co stojí nohama na zemi, ne nafintěného frajera, který se mi bude předvádět s průhlednými lištami oken. Ano, pochopili jste správně, že při práci s Windows 7 mám pocit jako bych se na levé straně hlavy škrábala pravou rukou.

A to nemluvím o poměrně omezeném Exploreru 9 (ten "starý" mi maximálně vyhovoval – se záložkami přehledně ve spodní linii a panelem oblíbených položek nad nimi, s oknem pro stahování souborů pěkně uprostřed obrazovky, abyste ho nepřehlédli, a které se vás navíc slušně zeptalo, než něco někam uložilo...), který mi hodně dlouho odmítal dovolit na píše.cz cokoliv editovat včetně profilu :o( Vysílená z neustálého rozčilování, vztekání, nechápavého kroucení hlavou (občas i bušení hlavou o pracovní desku stolu) a zrychleného tlukotu srdce, o které mi určitě několikrát usiloval infarkt, jsem docela vážně uvažovala i o tom, že s blogem seknu, že mi to za ty nervy nestojí. Jenže znáte mě, jsem potvůrka tvrdohlavá, a tak jsem si řekla, že mi přece nějaký pitomý internetový prohlížeč nebude diktovat, co můžu nebo nemůžu na svém počítači dělat. Nakonec stačilo jedno jediné kliknutí na ikonku kompatibility (samozřejmě to jediné, které jsem nevyzkoušela :o( a nejpalčivější problém byl vyřešen – jsem opět provozuschopná.

Upřímně řečeno jsem za ty tři týdny měla docela solidní absťák (ukázalo se, že bez počítače jsem tak trochu jako bez ruky a dost často jsem se přistihla, jak bezcílně bloumám po bytě a přemýšlím, čím bych se mohla "zabavit", než budu moct dělat to, co potřebuju) a hlava se mi nafukovala pomyslným seznamem věcí, které musím na internetu zjistit/vyřídit/stáhnout... A taky samozřejmě věcmi, které si chci zapsat, abych se o ně potom mohla s vámi podělit tady na blogu (tenhle problém šel naštěstí vyřešit pěkně postaru, tužkou a papírem :o)

Jen pro úplnost: za tu dobu, co jsme se "neviděli", jsem toho docela dost přečetla (z beletrie jsem se kromě Angeliky pustila ještě do Tance s vlky a zvládla jsem i útlou zábavnou publikaci Olgy Krijtové Pozvání k překladatelské praxi – Kapitoly o překládání beletrie), hodně jsem se učila na angličtinu (a stala se posedlá testy :o), koukala na snooker – konkrétně na German Masters v Berlíně, ve kterém můj mladý oblíbenec Judd Trump vypadl hned ve čtvrtfinále, zatímco můj další oblíbenec Ronnie O'Sullivan celý turnaj vyhrál, a na Welsh Open v Newportu, kde spolu v úterý svedli v prvním kole hezký zápas můj další oblíbenec, snookerový "veterán" Stephen Hendry a Australan Neil Robertson (poprvé jsem byla svědkem bodové remízy ve framu, která se mimochodem řeší vrácením černé koule zpět na stůl :o) a úporně jsem se snažila prodat stávající nábytek na bazoši, abych měla na konci února prostor pro nový. Jediné, na co jsem díky porouchanému PC neměla náladu, bylo psaní souvislých článků (tužkou na papír jsem si totiž vždycky naškrábala jen sem tam nějakou tu poznámku), takže pokud jste čekali explozi nahromaděných článků, pardon, ale žádná nepřijde :o(

Každopádně je to neuvěřitelná krása moct zase psát. Teda ne že bych předtím psát nemohla, ale nějak to bez blogu postrádalo smysl...

Zpět na hlavní stranu blogu