Rozhodla jsem se nezahlcovat vás příliš velkým množstvím článků a po vzoru Bedřicha Spěšného z pohádky o zrcadelnici (v podání skvělého Petra Nárožného) to vezmu stručně :o)
Kafe dalo kafe, slovo dalo slovo a v půlce března jsem si došla s kamarádkou vyzkoušet jumping (letecky jsem se o tom zmiňovala už v minulém článku). Výsledek však nebyl nic moc, neb po necelé půl hodině intenzivního skákání odešla se střevními obtížemi nejdřív kamarádka, která chodí cvičit pravidelně, a tudíž by měla být "zvyklá", a po dalších pěti minutách jsem ji následovala já. Poučením pro příště mi budiž, že skákání na trampolínách není žádná legrace, ale pěkná dřina, která umí nebývalým způsobem rozhýbat peristaltiku :o)
Slunečné jarní počasí minulého týdne vytáhlo ven i takovou kancelářskou krysu jako jsem já a to až tak, že jsem si během polední pauzy udělala menší procházku a "čirou náhodou" :o) jsem s sebou měla i foťák, takže se můžete pokochat nejen krásně zrekonstruovaným gotickým kostelem Obětování Panny Marie, který je nejstarší budovou u nás, neb byl postaven spolu se založením města v roce 1265, ale i historickými uličkami a dalšími malebnostmi, poněvadž jsem se při tom courání s foťákem v ruce nechala lehce unést a svých vyhrazených 30 minut jsem nakonec přešvihla skoro o čtvrt hodiny :o( Ale nikomu ani muk.
Veškerý nově nakoupený nábytek už mám složený a stálo to "jen" sedmnáct hodin práce :o) Poslední čtyři dny tedy stěhujeme, přemísťujeme (můj původní plán byl tak přesně vyměřený, že se mi skříně vedle sebe nevešly doslova o milimetry a musely by být lehce zmáčknuté, což mi bylo líto, a tak jsem vymýšlela variantu novou, geniálnější a nemačkací) a větráme, neb nový nábytek je v mém malém pokoji přece jen cítit, přičemž v zájmu zachování zdraví přespávám, kde je zrovna volno :o)
Vražedně rychlé tempo posledních týdnů se nezpomaluje, naopak zdá se, že ještě nějaký ten týden vydrží, neb diář na duben se mi solidně zaplňuje – hned první víkend je velikonoční ergo návštěvní, další víkend se chystám na návštěvu ke kamarádce do Prahy (je to teď nebo nikdy, protože začátkem května se jí má narodit druhý klučina, tudíž pak už na návštěvy nebude mít kdy), do kin dorazí Titanic ve 3D, který si nechci nechat ujít, a taky mě čekají FCE zkoušky nanečisto.