Doba ledová, resp. především veverka Scrat, je už pro mě animákovou stálicí a hvězdou první velikosti, takže jsem si její další dobrodružství nemohla nechat ujít. Vydatná reklamní masáž na Sodu Stream a Peugeot mě navíc zpracovala natolik, že jsem se ze strachu, aby náhodou do našeho návratu z dovolené z kin nezmizela 3D verze, raději pojistila a zpunktovala jsem kinovýpravu ještě před odjezdem (u trojky jsem se bála, že už to bude slabota a pak jsem litovala, takže jsem se zapřísáhla, že na další pokračování půjdu ve 3D :o)
Na začátku mě trochu vyděsily obyčejně vypadající brýle – byla jsem vždycky zvyklá na takové ty masivní "svářečské" brýle a místo nich jsme dostali jen tenoučké brýle "sluneční", ale 3D efekty byly pěkné – Scratův čmuchající čumáček v úvodu nám šmejdil přímo před očima :o) Ani čtvrté pokračování Doby ledové mě nezklamalo, opět jsem se skvěle bavila, od srdce jsem se smála a párkrát jsem dokonce i smíchy vyprskla (třeba když se Sid napil slané vody a stáhlo mu to tlamičku :o) Sem tam se sice objeví nějaké ty předvídatelné momenty – třeba Mannyho problémy s dospívající Broskvičkou, které nechce dopřát dostatek "volnosti" – a podtextově mravokárné výtky k nedostatečnému respektu vůči stáří (viz. Sidova babička), stejně jako disneyovsky trapná písnička hlavního záporáka kapitána Střevo, ale naštěstí jich není moc, takže to nijak výrazně nevadí.
Hlavní hrdinové opět unikají před přírodní katastrofou a zachraňují členy své neustále se rozrůstající "rodiny", ale počítám, že boj o přežití byl v době ledové na denním pořádku. Jinak nejlepší postavou samozřejmě pořád zůstává decentně upozaděný veverák Scrat, který se kromě všech těch tradičně bolestivých pádů a zoufalých snah dostat se k potravě postaral i o největší hlášku filmu – jeho reakce na vábení "sirén" (v jakékoli podobě :o) byla jednoznačně bezkonkurenční a budu se nad ní uchichtávat ještě hodně dlouho. Na konci jsem se sice lehce vyděsila, že ho tvůrci nechají žít šťastně až do smrti (což by podle mě znamenalo konec celé Doby ledové), ale naštěstí to byl jen planý poplach :o)
