Vítejte u rebarbory
...obyčejné dívky, vedoucí obyčejný život, o kterém se tu snaží pokud možno neobyčejně psát :o)
Oběd v Zámeckém hotelu a znojemské vinobraní
14. říjen 2012 | 17.55 |
Když už jsem si brala na pátek 14. září volno kvůli víkendu u babičky, rozhodla jsem se vytěžit z toho maximum a pozvat rodinné příslušníky na slavnostní oběd (důvodů bylo víc než dost – od mých kulatých narozenin až po vyzvednutý certifikát FCE :o). Jako hostitele jsem vybrala restauraci Zámeckého hotelu v nedalekém Vranově nad Dyjí (na skále nad městem vévodí moc pěkný vranovský zámek, kde se natáčela Andělská tvář) a musím říct, že oběd byl opravdu výborný. Dala jsem si panenku s parmskou šunkou a americkými bramborami a potom pohár se zmrzlinou a ovocem a kromě toho, že jsem si pochutnala, jsem z těch poctivých porcí byla najedená až do večera :o) Jenom mám pocit, že jsem nakonec z celé té akce měla větší radost než babička, přestože si dost často stěžuje, že ji nevezmeme nikam na výlet. Ale tak co, snažila jsem se a zbytku rodiny se to myslím líbilo :o)
Každopádně jsem si na pátek naplánovala ještě odpolední návštěvu Znojemského historického vinobraní (plán se zrodil ve středu odpoledne a to zejména kvůli jezdeckým rytířským turnajům – když už jsem neviděla Quintanu v Itálii, vzala jsem si do hlavy, že si to vynahradím ve Znojmě :o) Do Znojma jsem se dopravila místní linkovou dopravou (za 42,- Kč), což bylo kvůli uzavřenému centru města stejně výhodnější, než jet autem, neb pro autobus zátarasy neplatí a tak mě dovezl až přímo k jedné ze vstupních bran. Jednodenní vstup na vinobraní mě přišel na 180,- Kč (na oba dny stál 250,- Kč), a protože jezdecký turnaj začínal až ve čtyři hodiny, prošla jsem si nejdřív Horní náměstí se stánky s burčákem, perníky, trdelníky, pendreky a dalšími pouťovými pochutinami, Masarykovo náměstí s obchodním domem Dyje, kde zrovna probíhala ukázka nějakých lidových tanců se sekyrkou, a Václavské náměstí, kde jsem viděla závěr pěšího rytířského klání (Memento Mori), lehce parodovaného a na můj vkus příliš přehrávaného, vhodného pro pobavení spíš dětského publika :o( Počasí bylo nádherně slunečné a tak jsem se ve znojemských ulicích mohla kochat i krásnou architekturou. Je docela smutné, že ačkoliv máme tohle město od babičky co by kamenem dohodil, není nikdy čas podívat se tam jen tak a projít si památky (hradby, rotundu apod.
). Snad se mi to podaří někdy brzo napravit.
Kolbiště pro rytířský jezdecký turnaj na prostranství blízko hradeb jsem podle mapky, kterou jsem dostala u vstupu na vinobraní, našla bez problémů a zhruba od třičtvrtě na čtyři jsem netrpělivě vyhlížela, co se bude dít, a hledala místo s nejlepším výhledem (nakonec jsem zůstala stát přímo u vjezdu na kolbiště :o). Podle programu byl celý turnaj dílem Divadelní a kaskadérská společnosti Štvanci, a i když představení začalo s menším zpožděním, bylo opravdu excelentní.
V turnaji celkem účinkovalo šest jezdců-rytířů v brnění, na koni byl ale i uvaděč neboli královský herold a kolem se motala nejmíň desítka pážat, trubačů a jeden šašek, všichni v moc pěkných dobových kostýmech s veškerým příslušenstvím :o) Turnaj se skládal z několika disciplín, z nichž první byla právě Quintana neboli trefování se dřevcem do panáka, v tomhle případě ho tvořila horní část brnění se štítem v jedné "ruce" a s hořící koulí ve druhé a kolikrát se panák po zásahu dřevcem otočil, tolik bodů rytíř získal. Potom následovalo soupeření po dvojicích o to, kdo dřív zapálí pomocí pochodně věnec, který jim držel šašek, vrátí se ke svému panošovi pro dřevec a na ten pak onen hořící věnec z šaškových rukou navlékne. Další disciplínou byl jakýsi trojboj, kdy měli rytíři přeskočit hořící překážku, pomocí zapáleného kopí prasknout balón naplněný plynem a potom se tím kopím trefit do terče, který znázorňoval draka. Poslední částí rytířského klání, kterou jsem stihla (bohužel jsem nemohla zůstat až do konce, protože by mi ujel autobus :o(, byl souboj "hlava nehlava", při kterém rytíři dostali zdobené přilby a vatované pešky a mlátili se vzájemně tak dlouho, až si ty přilby z hlavy srazili.
I když bylo znát, že celé představení je pečlivě nazkoušené, včetně heroldova komentáře a ostatních průpovídek, a že každý z rytířů má svoji "roli" (jeden byl za mladého nešiku, jeden za podrazáka a tak), tudíž o vítězi bylo nejspíš stejně předem rozhodnuto, nebylo to nijak přehnané a působilo to sympaticky. Navíc co se mě týče, všechno zastínil fakt, jak skvěle měli vycvičené koně – vybuchovaly vedle nich balóny naplněné plynem a přesto se neplašili, bez zaváhání přeskakovali hořící překážky a jeden bělouš se uměl i krásně vzpínat (na něm seděl ten mladý "nešika" :o). Navíc všechny disciplíny byly ve cvalu s rychlými obraty a tak, bylo to zkrátka velmi působivé a koníci byli prostě úžasní. Náležitě jsem si to užila a domů jsem se vracela s úsměvem na rtech a pocitem zadostiučinění, že jsem konečně viděla nefalšovaný rytířský turnaj :o)
Komentáře
| RE: Oběd v Zámeckém hotelu a znojemské vinobraní | boudicca | 16. 10. 2012 - 21:26 |
 RE(2x): Oběd v Zámeckém hotelu a znojemské vinobraní |
rebarbora | 22. 10. 2012 - 20:14 |