Vítejte u rebarbory
...obyčejné dívky, vedoucí obyčejný život, o kterém se tu snaží pokud možno neobyčejně psát :o)
Odlesk perly
29. prosinec 2012 | 15.41 |
Jak jsem tak každé ráno jezdila kolem billboardu k výstavě Odlesk perly s fotkou té překrásné sochy (celou dobu jsem si naivně myslela, že jde o bystu ženy, ale je to Herkules :o), nechala jsem se nakonec zlákat a došla jsem se na ni podívat. Nutno přiznat, že mě záludný název Alšovy Jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou zmátl natolik, že jsem si myslela, že výstava bude jak v galerii na Hluboké, tak v galerii ve Wortnerově domě, a udělala jsem si proto na konci října nedělní výlet k zámecké jízdárně v Hluboké nad Vltavou, abych zjistila, že tam se výstava Odlesk perly rozhodně nekoná :o) I tak to ale byl moc pěkný výlet a do Wortnerova domu jsem pak už šla téměř na jisto, a aby to stálo za to, rozhodla jsem se navštívit komentovanou prohlídku výstavy, konkrétně v posledním možném termínu ve čtvrtek 15. listopadu 2012 (předchozí termín totiž komentoval přímo majitel sbírky Patrik Šimon a měla jsem strach, že tam bude narváno).
K mému překvapení se na komentovanou prohlídku přišla podívat celá třída univerzitních studentů (tipuju nějaký filozofický obor) a k nim pár osamocených nadšenců, včetně mě (výhodou bylo, že mi paní pokladní vnutila studentský lístek – já: "Jeden lístek." ona: "Studentský?" já: "Ne." ona poté, co si mě změřila od hlavy až k patě: "Studentský. Dvacet korun." :o) Výstavou nás provedl mladý a docela sympatický pán v obleku s červeným motýlkem (hádám, že v uměleckých kruzích je to normální :o), který nás tichým hlasem upozorňoval na nejrůznější zajímavosti jednotlivých obrazů a soch a zařazoval je do historických a kulturních souvislostí (soudě podle reakcí studentů byl nejspíš docela kapacita, protože ti z něj byli vyřízení jako z nějaké celebrity :o). Každopádně výstava jako taková byla moc zajímavá. Většinu detailů si sice člověk mohl prohlédnout až po skončení komentáře, protože naše zhruba dvacetičlenná skupina se nikdy nemohla kolem díla semknout natolik, abychom na něj viděli všichni, ale byl na to dostatek času, takže to zas až tolik nevadilo.
Začátek výstavy byl v přízemí, kde se to jen hemžilo rytinami a alegoriemi převážně z rudolfínské Prahy a manýristicky stylizovanými krajinkami. Jedním z prvních představených děl byl mědiryt Adam a Eva od Albrechta Dürera z roku 1504, který mi silně připomínal Botticelliho a tedy spíš renesanci než baroko. Potom se mi líbil alegorický dvojportrét malíře Bartolomea Sprangera a jeho zesnulé manželky – Spranger byl zachycen, jak truchlí v křesle před obrazem své ženy, a kolem něj se rojily nejrůznější alegorické postavy jako Chronos, který na přesýpacích hodinách ukazoval smrtce s šípem namířeným ke Sprangerovu srdci, že ještě nenadešel jeho čas, nebo múzy sochařství, malířství a další.
Za zmínku taky stojí alegorické portréty Rudolfa II. a Matyáše od Aegidiuse Sadelera a moc pěkná "krajinka" zobrazující Zlatý věk (kromě jiného jsme byli poučeni, že páv v rámci Zlatého věku neznamenal pýchu, ale věčný život, což mi přišlo zajímavé). Jediná socha v přízemí – drobná postava vzpínající ruce nejspíš kolem kříže, který se nedochoval – působila mezi všemi těmi rytinami nezvykle goticky (možná tou náboženskou tématikou) a údajně bude zapůjčena v rámci nějaké tématické výstavy do Louvru.
V prvním patře pak byla k vidění právě ona busta od Pietra Berniniho z billboardu, která ale ve skutečnosti byla mnohem menší, než jsem si myslela (o to víc mě fascinovalo, do jak křehkých detailů byla propracovaná :o). Jinak Herkules byl údajně schválně ztvárněn tak zženštile, protože měl do páru ještě bustu královny Omfalé, na jejímž dvoře byl antický hrdina nějakou dobu otrokem (busta královny měla navíc na hlavě lví masku, což prý značí nadvládu žen nad muži). V prvním patře byla i krásná olejomalba Davida – když jsem na letáčku k výstavě viděla její fotku, vůbec jsem si nevšimla Goliášovy hlavy, kterou drží v ruce, a celkově se mi tenhle obraz líbil víc naživo :o) Taky tam byly další krajiny včetně reliéfní rytiny Prahy, která vypadala jako takové ty "mapky", co bývají na věžích nebo rozhlednách i s popiskama, abyste věděli, na co koukáte. V paměti mi pak asi nejvíc uvízla rytina kostry nazvaná Skelet od Scontina, která měla neuvěřitelně ladnou pózu – působila dojmem, že právě nepozorovaně dorazila na místo a zastavila se uprostřed kroku, protože zahlédla svoji vlastní hrobku – k pozorovateli stojí zády s váhou přenesenou na jednu nohu, s jednou rukou elegantně svěšenou k bokům a s druhou zvednutou vzhůru, kterou se drží větve nad svojí hlavou. Pan komentátor nezapomněl obraz vyšperkovat informací, že podle jisté lékařky, která chodí na všechny vernisáže v galerii a která byla shodou okolností i na naší komentované prohlídce, je prý z drobných poškození na stehenní kosti, která jsou na rytině zachycena, vidět, že bylo dílo zhotovené podle skutečné lidské kostry :o)
Jinak se mi v prvním patře ještě líbila busta Jean-Jacquese Russeaua z tmavého kamene, která působila neuvěřitelně živě a Russeau na ní vypadal jako sympatický chlapík. Hezké bylo i promítání rytin z cyklu Hrůzy války v malém digitálním rámečku – originály byly totiž ukryté v knize vystavené pod sklem a návštěvníci by si je tak nemohli prohlédnout všechny – samotné rytiny mě ale nijak zvlášť neuchvátily, protože byly hrozně drobné a neměla jsem trpělivost se jimi nějak hlouběji zabývat, ale moc se mi líbil ten nápad s využitím moderní technologie k jejich prezentaci :o) Líbila se mi také olejomalba alegorie spravedlivé vlády od Sebastiana Ricciho, která údajně nahradila jiný obraz zapůjčený v průběhu výstavy. Obraz měl podle pana komentátora znázorňovat Benátskou republiku a upřímně řečeno mi připadal strašně povědomý :o)
Takže toliko k Odlesku perly. Asi nemusím říkat, že se mi výstava líbila a že jsem si ji navzdory určitému pocitu, že mezi ostatní návštěvníky tak úplně nezapadám, a počáteční nejistotě, co od toho vlastně čekat, užila...
Komentáře
| RE: Odlesk perly | boudicca | 01. 01. 2013 - 16:58 |
 RE(2x): Odlesk perly |
rebarbora | 01. 01. 2013 - 19:38 |