Komentáře k článku: Krmení labutí
tlapka: Jé, ráda tě zase vidím! :) To je krásné, jak i k takovému úkolu přistupuješ se zamyšlením, snad to labutě ocení. :) Když se nad tím zamyslím, tak jsem je nikdy nekrmila. Na Ostravici pod Sýkorákem holt nejsou. *smich*
P.S. Ta třetí fotka je nádherná, jako z kalendáře!
rebarbora: Děkuju, poslední dobou jsem na sebe vzala podobu Fantoma *smich* Sice se na píše vyskytuju a čtu vaše články, ale nějak nemám sílu dát o sobě víc vědět *nevi*
U nás jsou labutě všude - na Vltavě, na rybníku... pro milovníky zvířat je pak těžké odolat a nekrmit :)
Pod Sýkorákem by mohly být alespoň nějaké krměchtivé sýkorky, ne? :D
boudicca: Moc povedené fotky! My jsme krmívali kačeny vždycky po cestě za babičkou a dědem, házeli jsme jim to z mostu do řeky. V zimě tam bývaly občas i dvě tři labutě. Teď by mě vůbec nenapadlo jít jim naházet tvrdé rohlíky (zato je ale schováváme pro kamarádčiny koně a ztvrdlý chleba nakrájený na kostičky zase milují moje myšky), přitom je to hrozně milé :)
rebarbora: Děkuju *hi* U nás na řece taky bývají v zimě hejna kačen a labutí a přesně, jak říkáš, krmení je taková roztomilá kratochvíle, která navíc dělá dobře oběma stranám, jak krmičům, že páchají dobro, tak krmeným :D
Jen s těmi tvrdými rohlíky pozor - nejlepší jsou pár dní staré, pěkně gumovoučké, ty strouhankové by jim mohly pohmoždit krk ;)