Znáte Mrňousky? I když jsem o tom tady nepsala, mám tenhle francouzský "večerníčkový" seriál, který běží po osmé večer na Barrandově, moc ráda. A jakkoli přehnaně infantilní se může s ohledem na můj věk zdát jít na něco takového do kina, mně se to moc líbilo a celou dobu jsem se v duchu potutelně pochichtávala nad praštěností svého nápadu :o) V kině s námi samozřejmě seděly pouze děti předškolního věku v doprovodu svých rodičů a všehovšudy nás tam byl maximálně tucet. Ale film byl hezký stejně jako seriál a bavil mě možná víc než dětské diváky v sále.
Vtipné bylo, že deklarovaný český dabing spočíval vlastně jen ve dvou větách v úvodu, jinak hmyzí protagonisté zůstali věrní svým klasickým projevům v podobě nejrůznějšího troubení, hvízdání, mlaskání, 
klapání a podobně. I když přiznávám, že občas by se mi k tomu hodily alespoň české titulky – beruščákovy "hovory" s mravencem na začátku bych totiž potřebovala přeložit :o) Když ale ztracený berušáček volal svým typickým troubením mámu (berušky v Mrňouscích troubí, asi jako když hlasitě vypouštíte vzduch z nafukovacího balónku), bylo mu rozumět i bez překladu. Co se zvuků týče, líbil se mi i "dopravní" ruch na louce v úvodním nájezdu kamery na detail – přesně takovýhle pocit činorodého bzunění, bzučení a rachtání krovek mám, když se v létě v přírodě na chvíli zaposlouchám :o)
Navzdory názvu nejsou hlavními hrdiny tohohle celovečerního filmu mravenci, ale právě onen malý berušák, který neumí moc dobře létat a kvůli posmívající se malé mouše se ztratí svým rodičům. Jinak mouchy jsou ve filmu celkově za ty špatné – jsou to ve skupině útočící posměváčci, kteří mi silně připomínali gangy sociálně nepřizpůsobivých spoluobčanů nebo šikanu provozujících školáků. Ale aspoň už vím, kde má všechno to posmívání se berušek mouchám kořeny (když parta much narazí při jednom úhybném manévru do světlometu auta a skončí nožičkama nahoru na asfaltu a náš beruščí hrdina použije poprvé svoje typické ty-ty-ty-ty-týý-týý, nemělo to chybu :o) Každopádně malý berušák se díky svému létacímu handicapu seznámí s partou černých mravenců (resp. možná spíš termitů, soudě podle jejich "mraveniště"), jejichž velitele zachrání před ještěrkou – vyděsí ji troubením v plechové krabici s cukrem :o) – a nakonec jim vlastně pomůže zachránit i celé mraveniště před útokem agresivních červených mravenců bažících po cukrových kostkách.
Mrňousci mi připadají hrozně roztomilí, jak dokážou téměř všechno vyjádřit jenom tím, jak se koukají těma svýma očičkama – poznáte na nich, že přemýšlí, a co se jim honí hlavou – a ve filmu se v menších či větších rolích setkáte skoro se všemi "starými pardy" ze seriálu: kromě much, berušek a mravenců nechybí ani housenky, hlemýždi, nebo malý černý pavouček i se svým větším hnědým kolegou s dlouhýma nohama :o) Mimochodem malý černý pavouček je tady za hrdinu – po nehodě s žábou o berušáka hezky pečuje: uloží ho postele, hraje mu na flašinet ukolébavku, a když se berušák probere, dá mu vycucnout bobuli – prostě k zulíbání :o) A k sežrání byla i celá parta černých mravenců – ať už to, jak vláčeli plechovou krabici s cukrem krajinou a zkušeně ji vyvažovali, nebo cukrový "rauš" jejich velitele, který mu vyšponoval tykadla :o) či rozdělení jednotlivých kostek, když jim krabice uvízla v potoce. Pěkně vychytané měli i přecházení přes silnici a líbilo se mi i to, jak vedoucí černých mravenečků berušáka po každém karambolu vždycky pěkně vítal poklepáním tykadel na krovky, které doprovázela pokaždé jiná melodie na xylofon, nebo jak spolu na všechno mlčky dohlíželi a jen si sem tam "přerovnali" krovky :o) Zkrátka v Mrňouscích je opět spousta moc hezkých detailů – třeba i to, že mouchám, resp. té největší, hezky vlaje chocholka na hlavě (měla takové malé šedé kšíro), když plnou rychlostí pronásleduje berušáka – a vtipných gagů (včetně toho, když mravenci studují návod na sirkách :o).