Kutná Hora

Mám za sebou návštěvní víkend, který byl sice poněkud náročnější po fyzické stránce, ale na druhou stranu, i když mohl být ještě pohodovější, změna prostředí udělala své a já úplně zapomněla na svoje každodenní všudypřítomné starosti a překvapivě dobře jsem si odpočinula po stránce psychické :o) Navíc jsem strávila čtyři hodiny ve vlaku po cestě tam i zpátky a měla tak spoustu času na čtení (naštěstí na tom ještě nejsem tak špatně, že bych někam vyrazila vlakem jen proto, abych si mohla po cestě v klidu číst – i když neříkám, že už by mě to nenapadlo – každopádně i tohle přispělo k mému psychickému odpočinku :o)

Co se víkendu týče, rozhodla jsem se s vámi podělit alespoň o náš sobotní výlet do Kutné Hory, protože když už jsem se vyskytla v blízkosti památky zapsané na seznamu UNESCO, byl by hřích nezajít ji prozkoumat blíž. Kromě toho jsme stihli i opravdu kratinkou procházku městem, kde jsme mimo jiné zahlédli zdejší nejstarší dům. Ten se nazývá Kamenný dům, je z roku 1489 a jde o obdivuhodně zachovalou ukázku měšťanské gotiky. Mě zaujal svým krásně zdobeným trojúhelníkovým štítem se sochami – po stranách jsou např. rytíři na koních, kteří mají deklarovat to, že majitel domu, Prokop Kroupa, byl během svého života povýšen do šlechtického stavu. Dům je třípatrový a ve druhém patře ho zdobí také krásný arkýř, kde se údajně nachází dokonce kaple. Bohužel pro prohlídky je Kamenný dům otevřený až od dubna, takže jsme se mohli pokochat jenom zvenčí.

2pt">U Chrámu sv. Barbory, jakožto hlavního důvodu našeho výletu, jsme si dali víc načas a užívali si krásně slunné počasí. Podívala jsem se samozřejmě i dovnitř (vstupné je přijatelných 60,- Kč) a na cestu jsem u pokladny dostala do ruky i papír s popisem a historií. Chrám byl budován v letech 1388 až 1558 na popud bohatých kutnohorských měšťanů. Prvním stavitelem byl Jan Parléř, syn stavitele Svatovítské katedrály, který zhotovil nejstarší část chrámu se spoustou obvodových kaplí po vzoru francouzských katedrál. Stavba byla později zastavena (a to na dlouhých šedesát let) kvůli husitským válkám a znovu se začalo na chrámu pracovat až v roce 1482, přičemž v letech 1489 až 1506 na stavbu dohlížel už zmiňovaný Matěj Rejsek, který dokončil chór a strop chrámu s nádhernou síťovou žebrovou klenbou (ta byla dokončena v roce 1499). Charakter chrámu výrazně ovlivnil také třetí architekt, Benedikt Rejt, který zde pracoval od roku 1512 (předtím tvořil mimo jiné v Praze a má na svědomí např. Vladislavský sál Pražského hradu) a přidal katedrále boční lodě, čímž jakoby vznikl kostel nad kostelem prosvětlený arkádami v horním patře a zaklenutý tentokrát krouženou žebrovou klenbou. Mimochodem řekla bych, že těch typů kleneb bude v tomhle chrámu možná víc, ale všechny jsou nádherné, až mě z toho koukání nahoru bolelo za krkem :o)