Pro jednou jsem se zas rozhodla nebrat na vědomí všechny ty negativní recenze na webu (a dokonce i tady na píše.cz) a vcelku nalákaná filmovým trailerem jsem vyrazila do kina s tím, že si na Jupiter vychází udělám názor sama. Vzhledem k tomu, že jsou od letoška zrušené O2 Extra slevy do Cinestaru, vyrazila jsem cca po roce do našeho "normálního" kina, kde mě lístek vyšel místo multikinových 159,- Kč na "pouhých" 120,- Kč, a v úterý 17.2.2015 odpoledne jsem se zašla trochu odreagovat nějakou tou kultůrou :o)
V kině se nás nakonec sešlo nějakých šest odvážlivců dole v sále (nebo možná jen fanoušků bratrů Wachovských) a o trochu víc nahoře na balkoně (soudě podle hlaholu před začátkem promítání), což mě možná mělo varovat, ale upřímně řečeno už jsem zažila poloprázdné kino i u skvělých filmů... Jupiter vychází je ale 
ne příliš povedený slepenec všech možných sci-fi filmů dohromady bez čehokoli, co by vás mohlo jako diváka zaujmout. Že jde do tuhého, si bohužel uvědomíte velice záhy, a to hned u počáteční světélkující laserové přestřelky s nekonečně dlouhou honičkou, která mi už v kině připadala o ničem a po chvíli byla vážně otravná (při každém dalším nastavování – jako že honička na ulici, pak na střeše, zase zpátky na ulici, pak na řece a tak – jsem si říkala, jestli už by to nestačilo, a modlila jsem se, ať už konečně skončí a začne se dít něco trochu záživného), takže si nedovedu představit, co to s člověkem udělá při sledování doma v křesle :o(
Tvůrci jsou hodně skoupí na jakékoliv vysvětlování (a že by se tam dalo propracovat do hloubky spoustu věcí), jen plytce ulpívají na povrchu všeho, co bez dalších souvislostí naťuknou, a neustále přeskakují od jednoho sci-fi klišé k druhému. Ve výsledku tak máte u filmu pocit jako byste byli nuceni sledovat partičku nadšenců do počítačových her, jak paří nějakou vesmírnou adventure, ale nepustí vás k joysticku :o( A přitom si myslím, že potenciál filmu byl mnohem větší, vždyť například s námětem průmyslového vytěžování genetického materiálu z lidí a ostatních vesmírných bytostí by se dalo pracovat o poznání lépe a vytlouct z toho maximum. Takhle jen posloucháme prince Balema blábolícího o tom, že žít znamená konzumovat (tuhle narážku na konzumní společnost nešlo přehlédnout, ale nevím, co konkrétně si z toho měl divák vyvodit), ale už se nedozvíme, co se stalo potom – nezjistíme, jestli se něco změnilo poté, co Jupiter zničila v rámci rádoby velkolepého finále de facto celou jednu planetu a vrátila se zpátky na Zem ke svému poklidnému životu nelegální ruské přistěhovalkyně budující si kariéru coby myčka záchodů, tedy jestli vůbec bylo nějaké vítězství dobra nad zlem. Nikdo neřeší, co se stalo se zbytkem královské rodiny, a celou dobu vlastně ani nevíme, proč že je Země tak neuvěřitelně cenná (jestli jako byla ze všech planet nejhustěji obydlená nebo se na ní lidé nejsnadněji "pěstovali" nebo jestli třeba měli lidé ze všech těch mimozemských potvor největší výtěžnost...).
Každopádně nejvtipnější část filmu nastala (tedy aspoň podle mě) v momentě, kdy si musela Jupiter vyřídit potřebné administrativní náležitosti, aby měla oficiálně potvrzeno, že patří do královské rodiny, a mohla tudíž vznést nárok na své dědictví, které zahrnovalo i planetu Zemi. Samotná Jupiter Jonesová je ale nebetyčně hloupá nanynka – darováním vajíček na nátlak jejího slaboduchého ruského bratrance na začátku počínaje a naivním polykáním všeho, co jí kdo kde napovídá, konče. V případě filmu Jupiter vychází tedy recenze bohužel nelhaly a nezachránila to ani kráska s tváří Mily Kunis a hrdina na bílém koni (resp. na lítacích botách) v podání Channinga Tatuma, kterého mám jinak docela ráda, v hlavních rolích. Dokonce i ty krásné kostýmy vypadaly mnohem lépe v traileru než ve filmu jako takovém :o(