Poslední roky se snažím si Velikonoce užívat a k tomu patří i nějaké ty zvyky a tradice, které mi letos šly tak nějak samy. Na Škaredou středu jsem neměla problém se usmívat (když se budete mračit, zůstane vám to údajně celý rok) – v úterý večer jsme totiž byli na úžasném divadelním představení "Chlap na zabití", které ve mně ještě doznívalo a samo od sebe mi v nestřežených chvílích roztahovalo pusu od ucha k uchu :o) Na Zelený čtvrtek byla na meníčku k obědu výborná kuřecí roláda se špenátem (ve čtvrtek byste měli sníst něco zeleného – kopřivy, špenát, salát, prostě zeleninku, obarvené potraviny se nepočítají :o) – abyste byli celý rok zdraví), takže taky v pohodě.
Na Velký pátek se údajně nemá hýbat se zemí, což pro mě jakožto pro člověka žijícího v městském bytě rozhodně není překážkou (spíš by byl možná problém, kdybych se musela hrabat v zemi, protože jediná hlína, kterou doma máme, je ta v květináčích :o). Taky by se nemělo prát prádlo a místo zvonění kostelních zvonů chodí po městech a vesničkách hrkači – u babičky na vsi chodí malí kluci, u nás ve městě už pár let vysoce organizovaní dospěláci převlečení za smrťáky (mají na sobě černé oblečení a bílé masky přes obličej), kteří dělají mnohem větší a mnohem melodičtější rámus (jako už tradičně jsme je v práci pozorovali z okna :o). Jo a taky jsem letos zvládla obdarovat kolegy v práci malou velikonoční sladkostí (samozřejmě zakoupenou, letos nemám na nějaké tvůrčí řádění čas), aby je tzv. nepokakal beránek :o)
No a včera, tedy na Bílou sobotu, jsem se vrhla na pečení – podle tradice se pečou velikonoční mazance, beránci, jidáše a tak. Já jsem se pokoušela upéct skořicový motanec zvaný kringel, na který jsem se chystala už celkem dlouho, ale zatím nějak nebyla ta správná příležitost, a jak už to tak s experimenty bývá, nepovedl se zrovna podle mých představ :o( Těsto bylo v pohodě – použila jsem stejný recept jako na bezlepkové kynuté/... – ale náplň jsem nějak podcenila. Buď jsem to přehnala s jejím množstvím, nebo jsem do ní dala málo másla (nějak jsem nepovažovala za nutné ho odvažovat :o), každopádně výsledný rozkrojenec se mi neustále rozpadával, takže se s ním hodně těžko cokoliv zavinovalo nebo tvarovalo. Výsledný tovar není tudíž ani trochu reprezentativní :o(, nicméně velmi chutný (myslím, že ho zkrátka urychleně sežereme a na nějakou reprezentaci se vybodnem :o) Příště zkusím máslo do náplně netajit do tekuté podoby, ale ten cukr se skořicí a případně s oříšky s ním jednoduše utřít do nějakého krému, který potom na těsto natřu, po případě můžu zkusit udělat jenom oříškovou variantu s menším množstvím cukru, protože takhle se v té skořici ta hrst mletých ořechů úplně ztratila.
Takhle... ...případně takhle to mělo vypadat...
...a takhle to dopadlo :o(
Na Boží hod velikonoční (čili v neděli) by se potom měla barvit vajíčka a plést pomlázky, ale protože naši koledníci vyžadují vajca zásadně čokoládová, udělám asi jen tradiční vaječnou pomazánku :o) Jinak co se kraslic a pomlázek týče, ty jsem letos zvládla nakoupit na zdejších jarních trzích – ony krásné pidi kraslice v mé letošní velikonoční výzdobě jsou dřevěné a jednoduše jim nešlo u stánku odolat, plus jsem přidala i pár drobností, které jsem dostala výslužkou :o)
A zítra, na Velikonoční pondělí, nás už čeká jen dopolední výprask od chlapů, případně polévání opozdilých koledníků studenou vodou (tak se to aspoň traduje u babičky na vsi, že mrskače, kteří přijdou po poledni, můžou holky zlít studenou vodou :o), abychom byli pěkně zdraví a svěží. A nepokoušejte se chlapi ukecat, že podle tradice by vás měli jen hladit mašličkama na pomlázce po zádech, jak to psali na internetu, aby to nedopadlo ještě hůř než normálně :o). Tak hodně veselé Velikonoce a bohatou pomlázku!