Vítejte u rebarbory
...obyčejné dívky, vedoucí obyčejný život, o kterém se tu snaží pokud možno neobyčejně psát :o)
750. výročí založení našeho města
10. květen 2015 | 11.40 |
Ano, už je to tak, naše "město v nejlepších letech" oslavilo v březnu 750. výročí svého založení. Slavnostní zahájení oslav tohoto výročí proběhlo 10. března 2015, protože v ten den roku 1265 sepsal rytíř Hirzo darovací listinu k pozemku na stavbu dominikánského kláštera (na místě stojí klášter spolu s kostelem Obětování Panny Marie do dneška :o), a protože se žádný jiný dokument, který by hovořil přímo o založení našeho města, nedochoval, museli se všichni spokojit alespoň s touhle první písemnou zmínkou. Zahajovací oslavy probíhaly na náměstí a kromě koncertu skupiny Heband a Lucie Bílé zahrnovaly i multimediální show od firmy Art4Promotion, která dělá každoroční show Vltava žije. Původně jsem sice nikam jít nechtěla, ale nakonec jsme byli shodou okolností posedět u kávy, a když už jsme se pohybovali v blízkosti centra, vyrazili jsme to nakonec zkusit (přece jen jsem byla trochu zvědavá na tu slibovanou světelnou show a ohňostroj :o).
Jak se ukázalo, nebylo to ve skutečnosti s tím davem lidí na náměstí tak strašné (na mikulášský přílet anděla bývá rozhodně narváno víc). Dorazili jsme tam někdy v průběhu koncertu Lucie Bílé, a když jste se netlačili někam k pódiu (což byl náš případ – respektuju Lucku jako dobrou zpěvačku, ale její repertoár není zrovna můj šálek kávy), bylo všude místa habaděj. Z písniček jsem si zabroukala maximálně tak u "Amor Magor", "Zpíváš mi requiem" a "Trouby", jo a pak taky u "Most přes minulost" z muzikálu Johanka z Arku, víc ani ťuk.
Po koncertě pak následovalo cosi, čemu říkali "Živé srdce Budějovic", což obnášelo lidi se svítícími mobily v ruce, které se snažili nahnat do jakéhos takéhos tvaru srdce a výsledek natáčeli z kamer poletujících nad náměstím v takových těch pidi vrtulníčcích na dálkové ovládání (my jsme se "Živému srdci" úspěšně vyhnuli :o) Mimochodem bušení onoho "Živého srdce" bylo hodně, ale hodně nepříjemné – hluboké basy hlasitě dunící na uzavřeném prostoru jste cítili po celém těle, nejenom v uších, které jsem si musela raději zacpat, a navíc ten pravidelný rytmus začal člověku lézt velice rychle na nervy (podobně jako kapající voda na holou lebku), takže jsem si fakt oddechla, když s tím konečně přestali, a v duchu jsem si říkala, že jestli bude ta světelná show v podobném stylu, půjdu domů pěkně otrávená :o(
výročí 03" width="330" align="absMiddle" height="220" src="https://rebarbora.pise.cz/img/340707.jpg"> 
No a pak následovalo poměrně dlouhé čekání na multimediální show, během kterého nám přečetli i sáhodlouhý seznam sponzorů celé akce, což nás spolu s tím, že se pak dlouho nic nedělo a začínala nám být i celkem zima, málem odradilo od dalšího čekání, ale pak jsme si řekli, že když už jsme vydrželi tak dlouho, vytrváme až do konce. A musím říct, že jsem za to nakonec byla ráda, protože multimediální show byla moc pěkná. Začalo to tanečníky na dlouhém molu táhnoucím se od kašny do rohu náměstí, ti mě až tak moc nezaujali. Potom následovalo promítání na čelní stěnu radnice se stručným komentářem k historii města, z čehož se mi nejvíc líbila hořící radnice odkazující na veliký požár města v roce 1641, kdy byly na stěnu radnice promítány plameny, které vypadaly opravdu reálně :o) Pak se kolem Samsonovy kašny po pruzích plátna na speciální konstrukci zvolna spustily akrobatky a chvíli se tam předváděly – ty jsem docela litovala, protože nám bylo chladno v zimní bundě a ony na sobě měly jen takové ty tenké baletní trikoty, až jsem si chvílemi říkala, jestli některé ty jejich "pády" o x metrů dolů byly v původní choreografii zamýšlené, nebo jestli to byl neplánovaný důsledek prokřehlých svalů – co vám budu povídat, bylo to drámo a chvílemi jsem se vážně bála, aby nám akrobatka rozplácnutá na kašně nezkazila zážitek, protože jinak byla multimediální show opravdu moc pěkná, s krásně dramatickou hudbou, která ve správném načasování doplňovala a podtrhovala všechno, co se dělo po vizuální stránce :o) Hodně se mi líbilo i promítání na Černou věž, kde se kromě 750-tky v nejrůznějších podobách míhali i orlojové postavičky klepající do zvonů a další vychytávky :o)
Potom následoval ohňostroj – jen tak mimochodem, byl to můj úplně první naživo sledovaný ohňostroj v životě a musím říct, že byl naprosto úžasný. Připadal mi neskutečně blízko, až jsem měla občas pocit, že ty žhavé uhlíky z rozprsknuté světlice na nás musí každou chvíli dopadnout :o) I tady doplňovala vizuální show hudba, která byla s vybuchujícím ohňostrojem opět krásně sladěná, no zkrátka dechberoucí podívaná :o)
Další součástí oslav výročí založení města pak byly v březnu i dvě výstavy, které jsem si taky nenechala ujít. První byla výstava originálů pohřebních klenotů Přemysla Otakara II, která byla přeci jen trochu prestižnější (ve výsledku se z toho stala společenská událost – každý o výstavě mluvil a byl se na ní podívat, nebo se tam chystal :o) a dostat se dovnitř znamenalo vystát nemalou frontu dokonce i o víkendu (vstup byl zdarma). V radničním sále hlídala klenoty uniformovaná ochranka a kromě vitríny s korunou, žezlem a jablkem tam bylo pro návštěvníky k dispozici i devatero panelů s textem o životě zakladatele našeho města, krále železného a zlatého Přemysla Otakara II, včetně celkem zajímavého povídání o tom, jak vlastně Přemysl Otakar zemřel. Samozřejmě jsem si všechny panely poctivě přečetla (nepatřím k návštěvníkům, kteří jen přijdou, kouknou na klenoty a zase si jdou po svých) a musím říct, že jsem toho z hodin dějepisu na základní škole celkem dost zapomněla – už jsem si vůbec nepamatovala, že byl Přemysl Otakar takový rebel a coby čtrnáctiletý mladík se pokusil svrhnout svého otce Václava I. a že ten ho za to na chvíli zavřel do vězení, ani že jeho život byl samé válčení a spory o území, intriky a sňatky z rozumu (poprvé v 19 letech se zhruba o 30 let starší Markétou Babenberskou kvůli půdě, se kterou se potom rozvedl, a podruhé v 28 letech s Kunhutou Uherskou, aby si zajistil dědice). Nemohla jsem si pomoct, ale připomínalo mi to knihu Král a císař od Jiřího Hanibala, kterou jsem nedočetla (bez ohledu na století a vladaře, to vlastně vypadalo pořád stejně a všem dělaly problémy ty zatracené Uhry :o). Tak nějak jsem žila v přesvědčení, že to byl osvícený panovník, když zakládal a zveleboval svá královská města (u nás například nechal vydláždit náměstí a z hygienických důvodů z něj přesunul dobytčí trh kousek stranou – tam, kde jsou dnes Masné krámy), víte, takový ten moudrý pokrokový vladař co se ohání spíš rozumem než mečem, ale ve 13. století asi moc na výběr neměl :o)
Každopádně okolnosti Otakarovy smrti byly zdá se jiné, než nás učili ve škole, a sice že zemřel roku 1278 v čele své armády v bitvě na Moravském poli. Podle archeologických nálezů to prý po prozkoumání jeho ostatků vypadá spíš na to, že padl do zajetí a tam byl zabit sečnou ranou (nejspíš mečem), která de facto rozpůlila královu hlavu – rána vedla od obočí na levé straně obličeje až po horní čelist. Což mimo jiné vysvětluje, proč je Přemyslova pohřební koruna šišatá :o) Zajímavé mi přišlo i to, že vítěz Rudolf I. Habsburský nechal Přemyslovy ostatky vystavit ve Vídni dlouhých třicet týdnů, aby si poraženého krále mohl každý prohlédnout (za tímto účelem bylo jeho tělo i nabalzamováno, což v tehdejší Evropě nebylo prý příliš obvyklé). Říkala jsem si, když měl Přemysl Otakar rozseknutou hlavu vejpůl, jak si vůbec mohli být jistí, že je to tělo jeho? A co měli obyčejní lidé z toho, že se mohli jít podívat na mrtvého krále, když málokdo z nich měl vůbec tušení, jak vlastně Přemysl Otakar II. vypadal? Vzhledem k tomu, že nebyla televize ani internet mohli ho porovnávat leda tak s podobiznami na mincích nebo tak něco, i tak to ale pro ně byla asi celkem senzace :o)
Vystavované pohřební klenoty Přemysla Otakara II. byly darem od jeho syna Václava II., který nechal v roce 1296 jeho ostatky převézt ze Znojma na Pražský hrad. Koruna je z pozlaceného plechu (a originál, neoriginál vypadala opravdu lacině :o(, je vysoká 17 cm, průměr má 17,5 cm a jak už jsem řekla, je viditelně šišatá. Jablko je z pozlaceného stříbra a vypadá o fous líp, je necelých 15 cm vysoké a tvoří ho údajně dvě duté polokoule o průměru 10,5 cm spojené naletovaným páskem. Nejhezčí pak bylo žezlo taktéž z pozlaceného stříbra, ale viditelně větší kvality, které je dlouhé 48 cm, tvoří ho šestiboká tyč zakončená hlavicí připomínající šišku bodláku a podle všeho by se prý mohlo jednat o žezlo, které používal přímo Václav II. a chtěl jím uctít otcovu památku (bylo totiž údajně zkráceno). Kromě pohřebních klenotů byly prý v Přemyslově hrobě objeveny také zbytky vzácných látek se složitými vzory (včetně lvů stojících na zadních tlapách) protkávanými zlatou nití, které pocházejí z Benátek a ze Španělska (ty se samozřejmě moc nedochovaly).
Druhou výstavou pak byla výstava kopie Císařské koruny, kde už nebyl takový nátřesk, ale já jsem ji stejně chtěla vidět (když už obcházím výstavy klenotů v našem radničním sále, tak pěkně všechny, no ne :o). Jednalo se o kopii koruny uložené v Klenotnici ve vídeňském Hofburgu, která byla používána při korunovaci panovníků za císaře Svaté říše římské (např. v roce 1227, tzn. 6 let před narozením Přemysla Otakara II., s ní byla korunována také Markéta Babenberská, v roce 1273 Rudolf I. Habsburský, ale třeba i císař Karel IV. v roce 1355). Koruna váží zhruba 3,5 kg a skládá se z osmi zlatých nahoře zaoblených destiček spojených panty se závlačkami. Čelní destička je největší a měří 14,9 x 11,29 cm, ostatní jsou střídavě zdobeny buď výhradně drahokamy, perlami a filigránem nebo v kombinaci s figurálními obrazy z emailu. Jak ale vidíte (pozn.: fotografie jsem stáhla na stránkách našeho města), zblízka vypadá Císařská koruna jako solidní šmuk, připadala mi až kýčovitě přeplácaná, jako by ji vyrábělo nějaké dítě v rámci výtvarné výuky na prvním stupni, z větší dálky nebo na obrazech je na tom možná o něco líp, ale takhle "z voka do voka" nebylo o co stát :o(
Takže toliko k dosavadním akcím u příležitosti 750. výročí založení našeho města, v průběhu roku by se toho teoreticky mělo dít celkem dost, tak uvidíme, na co vyrazím příště :o)
Komentáře
| RE: 750. výročí založení našeho města | boudicca | 11. 05. 2015 - 22:34 |
 RE(2x): 750. výročí založení našeho města |
rebarbora | 12. 05. 2015 - 19:05 |