Králova zahradnice

Co se samotného filmu týče, těšila jsem se, že se dozvím něco o tom, jak vlastně ony velkolepé versaillské zahrady vznikaly, uvidím pár nezvyklých záběrů a tak. Plus se podívám na nějaký (podle všeho tragický) příběh jednoho ze zahradníků. Což se taky nakonec stalo, ale trošku jinak, než jsem čekala. Hlavní hrdinkou je samozřejmě Kate Winslet, resp. zahradní architektka Sabine de Barra. Čekala jsem, že jakožto žena v ryze mužském světě 17. století bude muset o svoje místo trochu bojovat, ale nakonec dostane post architekta jedné z části královských zahrad tak snadno, až to diváka zamrzí (nejsme svědky žádného nepovedeného pokusu nějakého jejího předchůdce, prostě jen přijde za hlavním architektem André Le Nôtrem na přijímací pohovor, lehce pohaní jeho styl práce, on se urazí, pak si to ale bůhvíproč rozmyslí a přijede za ní domů jí oznámit, že tu práci dostala :o( On je celý film takový nemastný neslaný, bez vášně a bez bojů, všechno prostě plyne, objeví se pár klišé, jako že hlavní hrdince hází klacky pod nohy nevycválaní dělníci, kteří ji jako ženu nechtějí respektovat jako svého šéfa, nebo že Sabine nepozná Ludvíka XIV. bez paruky a on si ji potom za její upřímnost oblíbí :o(, ale to je více méně všechno. Stejně podivně působí také milostný trojúhelník mezi Sabine, André Le Nôtrem, jeho již zapuzenou nevěrnou ženou, která mu však dělá žárlivé scény a pokusí se také o jeden nepovedený úskok, aby zničila všechno, co zatím Sabine ve Versailles vybudovala, ale ve výsledku se navzdory všem výhrůžkám a údajným stykům na nejvyšších místech vzdá bez většího boje a zahradnickému párečku nechá volné pole působnosti. Mimochodem toho, že mezi hlavními protagonisty panuje nějaká přitažlivost, si jako divák nevšimnete dřív, než začne André Sabine klátit na chodbě u jejího pokoje :o( Nebo alespoň já jsem to z jejich předchozího chování rozhodně nepoznala (kdyby alespoň nějaké vilné pohledy po sobě házeli :o) A podobně na hlavu postavený mi přišel i onen motiv s tragicky zahynulou Sabininou dcerou a vším tím tyátrem okolo – jako všechno ve filmu to zpočátku vypadalo celkem dobře, když Sabine vídala v nestřežených chvílích malou dívenku, ale pak mi k tomu nějak nepasovalo ono "rozuzlení" s pocitem viny a tak :o(

2pt">Jediné, co se mi ve filmu líbilo, byl Alan Rickman coby Král Slunce Ludvík XIV. Chvílemi měl až dojemně moudré repliky, které mi ke stárnoucímu králi celkem seděli, a chvílemi byl věrný představám o lehce zdegenerovaných, přihlouplých aristokratech ve vládnoucí třídě :o) A pěkné byly i záběry, jak asi vypadala krajina před tím, než z ní byl vybudován versailleský park, stejně jako se mi líbily záběry na to, jak na kárách stěhují do zahrad už celé vzrostlé stromy – člověku to připomene, že se podobným způsobem budují u bohatých vrstev zahrady i dnes, protože nikdo nechce čekat, až mu na zahradě do požadovaného tvaru ten který strom vyroste :o) Jinak byla ale Králova zahradnice promarněnou příležitostí, která zamrzí. Chtělo by to méně se kochat krajinou, mít jasnější představu o konturách příběhu a nechat hlavní hrdiny taky trochu za něco bojovat, nechat je projevit zřetelněji jejich city, ať už vztek, radost nebo cokoli jiného, aby divák neměl po zhlédnutí dojem, že to celé byla pěkná nuda :o(