Vítejte u rebarbory
...obyčejné dívky, vedoucí obyčejný život, o kterém se tu snaží pokud možno neobyčejně psát :o)
Noc kostelů 2015
27. říjen 2015 | 18.39 |
Z Noci kostelů už se u nás stala jakási tradice, takže jsme na obhlídku vyrazili i letos :o). Program byl sice dle mého názoru o něco chudší než v předchozích letech, takže jsme nakonec navštívili všehovšudy jen dva kostely, ale i tak to byl vcelku příjemně strávený večer.
Nejdřív jsme zamířili do onoho hodně zvláštního Kostela Panny Marie Růžencové postaveného v beuronském stylu, který je de facto kombinací nejrůznějších slohů (najdete tam prvky Byzancie, Egypta, ale třeba i románského slohu, přičemž jde o poměrně nový styl z přelomu 19. a 20. století) a působí až trochu kýčovitě. Kostel jsme se rozhodli navštívit jednak proto, abychom ho coby zajímavost ukázali nově připojivším se členům naší výpravy, a jednak proto, že tam byla od sedmi hodin na programu prohlídka kúru s varhanami. Bohužel se tam kolem nás letos motal poměrně nepříjemný kostelník (či kněz zdejšího řádu, nevím :o(, který mě slizce podlézavým způsobem (snažil se tvářit mile, ale de facto nás posílal do pr**ele :o( několikrát upozorňoval, abych své fotky nikde nezveřejňovala, že prý už se někde stalo, že si zloději na základě fotek z facebooku a podobných aplikací vytipovali kostel ke krádeži. Bylo víc než jasné, že zkrátka nepatříme mezi obvyklé "známé tváře", a tak jsme se ocitli v jeho hledáčku jakožto nevítaní narušitelé, čímž mě solidně nasíral. Buď si tam mají dát ceduli se zákazem focení, nebo to prostě risknout a držet hubu. Nejvtipnější je, že jsem tam rozhodně nebyla jediná s foťákem – babu s vyloženě profi výbavou přehlížel jak širé lány (asi jsme byli snadná oběť či co), a navíc ještě vždycky jako blbka fotím uvnitř bez blesku, abych jakože zbytečně neničila obrazy a jim podobnou "výzdobu" citlivou na světlo. Každopádně, i když "černoprdelník" vytrvale prudil, od slibované návštěvy kúru s varhanami jsem se odradit nenechala :o)
2pt">Z kúru byl krásný výhled do kostelní lodi a zdejší varhany nám naštěstí okomentoval někdo jiný (asi varhaník či kostelník, opět netuším, ale nebyl v hábitu a na varhany uměl hrát :o). Dozvěděli jsme se, že varhany mají po rekonstrukci pohon na elektromotor, který nafukuje měchy, zatímco dřív se muselo šlapat ručně (a že ty šlapky byly pěkně vysoko, resp. měly pořádný záběr – takových 80 centimetrů určitě). A děti, které chtěli, si mohli zkusit na varhany zahrát, což mi přišlo sympatické.
Když jsme se dostatečně vynadívali na varhany i na kostel (tedy ze shora, dole jsme si už moc potloukat nedovolili :o), vyrazili jsme k našemu druhému cíli, mému nejoblíbenějšímu Kostelu Obětování Panny Marie, který je už takovou naší klasikou a kde byla od osmi hodin na programu komentovaná prohlídka od našeho oblíbence, zdejšího kostelníka Ing. Jiřího Míchala. Bývali bychom možná zašli i do Katedrály sv. Mikuláše, kdyby se tam konala nějaká komentovaná prohlídka, ale vzhledem k tomu, že tam podle programu na návštěvníky čekala jen samá bohoslužba, nepřipadali bychom si tam jakožto nevěřící pohani asi úplně dobře :o)
Jinak letošní Noc kostelů vyšla na stejný večer jako Muzejní a galerijní noc, takže se nám před návštěvou Kostela Obětování Panny Marie naskytla jedinečná příležitost prohlédnout si zdarma i sousední muzeum motocyklů na Piaristickém náměstí (to víte, to bylo spíš něco pro chlapy, já jsem si tam zas až tak neužila :o), ale musím uznat, že stařičké traktory Zetor bublající před vchodem byly vcelku hezké (a navíc to byla i jakási premiéra co se Muzejní a galerijní noci týče :o)
Tyhle dvě fotky jsem si "půjčila" z webových stránek muzea, protože při návštěvě mě nějak nenapadlo pořizovat fotodokumentaci :o)
Každopádně letošní komentovaná prohlídka Kostela Obětování Panny Marie byla na téma symboliky. Řeč proto přišla kromě zdobených hlavic sloupů nebo zdejšího nezvyklého obrazu Panny Marie tzv. za svobodna, s rozpuštěnými vlasy a v modrých šatech posetých zlatými klasy, který do Českých Budějovic přivezl v roce 1410 zdejší kupec a měšťan ze severní Itálie (jedná se prý o kopii obrazu, který visel v milánském dómu a jehož předlohou byla socha Panny Marie, které manželka milánského vévody Giovanni Galleaza Viscontiho věnovala na výraz díků za narození syna své svatební šaty a která byla později zničena při zřícení věže dómu a nahrazena obrazem – mě nejvíc zaujalo jméno vévody Viscontiho, protože jsem o něm právě četla v historickém románu Františka Niedla Pavoučí síť :o) také na atributy světců. Téměř na každém ze sloupů v kostele jsou totiž více či méně zachovalé fresky zobrazující nejrůznější světce, a tak přišla řeč například na svatou Kateřinu, která je nejčastěji vyobrazována s kolem, ve kterém byla lámána, svatou Barboru, kterou doprovází obrázek věže se třemi okny (ve věži ji věznil její otec, aby jí zabránil v křesťanské víře, a Barbora si na truc nechala ve věži probourat třetí okno coby znamení svaté Trojice) nebo s mečem, kterým ji pak její otec za trest sťal, nebo na svatou Dorotu, která je malována s košíčkem ovoce, protože když ji vedli na popravu a ona se při tom modlila, zaslechl ji kolemstojící chlapec a trochu jízlivě se jí zeptal, kam že to jde, na což mu Dorota odpověděla, že kráčí do nebe, kde bude jíst ovoce z nebeské zahrady. Chlapec jí nevěřil, že když bude věřit v Boha, dostane se do nebe, a proto ji se smíchem požádal, aby mu, až tam bude, nějaké ovoce taky poslala. No a údajně hned poté, co Dorotu popravili, zjevil se chlapci anděl a dal mu košík plný ovoce a květin s tím, že mu ho posílá z nebes Dorota :o)
No, zkrátka vyprávění pana Míchala bylo zase hodně zajímavé a moc pěkně se poslouchalo. Deklarovaná hodina na prohlídku nám utekla jako voda, a tak jsme se po cestě domů ještě malinko prošli historickým centrem :o)
Komentáře
| RE: Noc kostelů 2015 | zlomenymec | 28. 10. 2015 - 12:28 |
 RE(2x): Noc kostelů 2015 |
rebarbora | 28. 10. 2015 - 16:34 |
| RE(3x): Noc kostelů 2015 |
zlomenymec | 28. 10. 2015 - 20:48 |
| RE(4x): Noc kostelů 2015 |
rebarbora | 29. 10. 2015 - 16:37 |