Špión

Chcete si článek přečíst?

Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.

Jak vypnout blokování reklamy?

Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4

Docela dlouho jsem váhala, jestli se jít na komedii Špion podívat do kina. Z upoutávky jsem totiž měla pocit, že to bude další taková ta trapně přehnaná americká komedie, co nám Evropanům příliš vtipná nepřijde (nebo tedy alespoň mě osobně rozhodně ne), ale nakonec jsem se nechala přesvědčit celkem pozitivní recenzí na moviezone, která hlásala, že jde o velice povedenou parodii na bondovky (i přesto, že zápletka vypadala skoro jako Johny English v sukních :o). Ve výsledku mám ale z tohohle filmu, řekněme, spíšené pocity.

Hned na začátku vás totiž navnadí špičková scéna s Judem Law coby agentem, kterého ve sluchátku navádí naše hlavní hrdinka (sorry, ale její jméno si nějak nejsem schopná zapamatovat, přestože je to údajně celkem známá komička) – mimochodem tímhle "nahlédnutím" za oponu špionské profese se hodně věcí vysvětluje, např. jak je možné, že James Bond a ostatní supr agenti vždycky přesně vědí, kde se vynoří padouchové, kam je praštit apod., každý jejich pohyb totiž navigují jejich "spojenci na uchu" – každopádně Jude Law po jednom takovém krkolomném průniku do sídla jakéhosi východoevropského teroristy, který někam schoval přenosnou a téměř nezjistitelnou atomovou bombu, zmíněného bosse teroristické skupiny nedopatřením při alergickém kýchnutí odpráskne, aniž by se dozvěděl, kam tu atomovku schoval :o)

Jenže pak se děj sveze k nepříjemným klišé o tom, jak si tlustá zakřiknutá pracovnice dispečinku CIA netroufá na tohle a na tamto, že její krycí identita musí být vždycky co nejvíc ponižující (asi to mělo být vtipné, ale mě to nijak zábavné nepřišlo :o(, stejně jako jsem nějak moc nepochopila ty jejich problémy se škůdci v podzemních kancelářích dispečerů apod. Celkově to bylo hodně předvídatelné (zakřiknutá tlustoprdka, co se nakonec sebere, najde své ztracené sebevědomí, začne vypadat úžasně – to se jim teda podle mě moc nepovedlo, protože když herečka váží sto kilo, nebude vypadat dobře ani v těch nejšmrncovnějších šatech, prostě co je moc, to je moc – a zachrání svět), přičemž místo vtipu sršela ze všech scén spíš trapnost a klišé, která jsme viděli už milionkrát předtím :o(. Nejzcestněji přehnané mi pak přišly fotky nalezené u "nepřítele" v telefonu s mužským přirozením v popředí (upřímně jsem u těchhle scén začala přemýšlet, jak to vlastně bylo s přístupností filmu), u kterých jsem nějak nepochopila souvislost s hlavní zápletkou :o(. Další trapné okamžiky nastaly pokaždé, když se někde drsňácký agent v podání Jasona Stathama naprosto bezpředmětně hádal s hlavní protagonistkou, že ona nemá někam chodit, protože to zkazí, a naopak, že on tam nemá chodit, protože jeho obličej všichni znají :o(. Myslím, že tahle výměna názorů by stačila jednou za celý film a ne při každé příležitosti, kdy se ti dva potkají na plátně, protože to hodně rychle omrzí.

Nicméně v momentě, kdy se Stathamův agent konečně ukáže v akci, dostane spousta věcí úplně jiný rozměr a musím říct, že jeho part začne být vtipný. Dokonce hodně vtipný a cestou domů jsem se díky tomu zpětně zasmála de facto všem jeho scénám (o mém nadšení kartónovým Stathamem s podtitulem "Agent, který věděl příliš mnoho" u východu z kina ani nemluvě :o). Dle mého názoru to byla jedna z jeho nejlepších rolí za poslední roky a naprosto v mých očích zastínil hlavní hrdinku. Nebýt jeho a celkem vtipné hlavní záporačky (rozmazlené dcery onoho východoevropského teroristy), stála by tahle komedie úplně za houby. Takhle mi jen bylo líto nevyužitého potenciálu, protože s trochu jiným přístupem by se z toho myslím dala vykřesat mnohem zábavnější komedie. Každopádně až někdy budu mít příležitost, docela ráda se na Špióna podívám znova, ale tentokrát čistě kvůli Stathamovi, protože ten byl fakt boží :o)

Zpět na hlavní stranu blogu