Včera byl nezvykle krásně prosluněný Halloween, i když teda hodně větrný. No, a když už nevyšla halloweenská jízda MHD, kterou jsme původně s kámoškou plánovaly, ale nakonec nějak nebyla nálada ani energie kamkoli se v pátek večer vypravit, o vymýšlení a přípravě kostýmu ani nemluvě (a jet jen tak na čumendu bez maskování nám připadalo trapné :o(, rozhodla jsem se alespoň v sobotu něco upéct :o)
Konkrétně se jednalo o bezlepkovou jablečnou buchtu "Hraběnčiny /..., protože jsem na ni někdy v týdnu objevila recept na netu a jablíčka mám v podvědomí taky nějak spojená s Halloweenem a podzimem obecně (stejně jako dýňovou polévku a hořící svíčky :o). Navíc mám v lednici několik sklenic zavařených strouhaných jablek, u kterých jsem měla pocit, že víčka nechytla úplně tak, jak by měla (zavařuju je "na hulváta" bez cukru a čehokoli dalšího, prostě je jen našťouchám do šroubovacích sklenic a asi dvacet minut povařím). Vzhledem k tomu, že konzistence těsta je podobná jako na linecké, tudíž žádné nadýchané piškotové těsto, které se mi z bezlepkové mouky pořád nějak nedaří, řekla jsem si, že je docela vysoká pravděpodobnost úspěchu a šla jsem do toho :o)
Těsto:
400 g bezlepkové mouky Jizerka
200 g Hery
100 g cukru moučka
1 vanilkový cukr
3 žloutky (z bílků ušleháme sníh, do kterého potom zašleháme 2 polévkové lžíce cukru krupice)
½ prášku do pečiva
Ze všech surovin vypracujeme těsto, které dáme cca na půl hodiny ztuhnout do lednice. Nastrouhaná jablka osladíme a já přidala ještě polévkovou lžíci kukuřičného škrobu, protože mi přišlo, že jsou letos nějak extra šťavnatá. Z těsta oddělíme menší třetinu a necháme ještě chvíli v lednici, zbytek vymačkáme na plech vyložený pečícím papírem, poté dáme jablka (já dala jednu sklenici od medu, ale mohlo jich být klidně i o fous víc) a na jablka dáme ušlehaný sníh s cukrem. Navrch pak postrouháme zbylou třetinu těsta a dáme péct asi na 150 stupňů (v receptu uvedených 180 je v naší troubě asi moc, protože mi buchta začala ze shora docela přichytávat).
Výsledná buchta vypadala dobře, ale chuťově mi až tak moc nejede :o(. Připadá mi trošku sušší a taková "jalová", asi jako linecké cukroví se strouhanými jablky :o(. Příště bych proto musela přidat víc jablek (možná i tu skořici) a víc sněhu nebo prostě jen pomazat marmeládou ála mřížková buchta jakou dělávala babička :o)
Závěrem ještě uvedu na pravou míru téma Halloween – nechápejte mě špatně, vím, že někteří budou namítat, že Halloween je jen další americký svátek, který se nám vecpal do života, a já rozhodně nejsem zastáncem masového přejímání amerických svátků, ale upřímně řečeno, české depresivně posmutnělé Dušičky s ježděním po hřbitovech a pokládáním věnců z kýčovitě plastových kytek mi k srdci nějak nikdy nepřirostly :o(. Na své blízké, kteří už nejsou mezi námi, si raději vzpomenu v tichosti v koutku své duše během roku, a to spíš s vděčností, že jsem je mohla poznat a mít alespoň na chvíli ve svém životě, než s nějakou potřebou teatrálně vystavovat světu svůj smutek a soupeřit s ostatními ve velikosti věnců. A pokud už bych měla vzpomínat v nějaké konkrétní datum, je mi sympatičtější halloweenský 31. říjen, takový, jaký jsem si ho udělala vloni – se svíčkou hořící za každou drahou duši, o kterou jsem přišla, a klidnou tichou vzpomínkou v soukromí a míru :o)
Navíc poslední dobou docela vítám každou příležitost, jak si oživit všední dny a trochu se pobavit a zapomenout na všechny starosti, takže jsem nakloněna zkusit příští rok i nějaký ten halloweenský kostým :o). Na maškarní jsem byla naposledy asi někdy na základce, tak to bude celkem výzva :o)