Letošní první adventní víkend jsem si navzdory všem starostem a strastem posledních týdnů celkem užila (částečně to bylo i vědomé rozhodnutí, protože jsem fakt potřebovala zavřít před vším dveře a vypnout, jinak bych se z toho za chvíli asi vážně zbláznila, ale hlavní je, že moje sveřepé držení se jen a pouze činností, které mě hladí po duši, fungovalo :o). V pátek jsem na Primě koukla na pohádku Sedmero krkavců, na které jsem byla v červenci i v kině a moc se mi líbila. Původně jsem si teda myslela, že si ji schovají jako trumf na Štědrý den, ale to bych se k ní asi stejně kvůli všemu tomu shonu nedostala, takže takhle to bylo mnohem lepší, protože jsem si ji mohla vychutnat pěkně v klidu :o)
V sobotu ráno se ukázalo sluníčko, a i když bylo trochu zubatě mrazivé a štípalo do tváří i do uší, stejně vykouzlilo mnohem hezčí den a vytáhlo mě na čerstvý vzduch, respektive na zdejší "farmářské" trhy s tím, že bych se mohla porozhlédnout po nějakém pěkném živém adventním věnci. Roky máme doma sice hezký, ale plastikový, a mě se na něj letos zkrátka nechtělo kupovat svíčky :o). Dělám si legraci, ale chtěla jsem to letos prostě udělat trochu jinak a myšlenku na živý adventní věnec mi do podvědomí nejspíš nasadila už loňská návštěva květinářství, kdy jsem se někdy v předvánoční době nachomýtla k tomu, že si paní přede mnou kupovala spoustu živých květinových vánočních aplikací (nejen věnec) a klábosila s paní květinářkou tak, že jsem pochopila, že si je nechávají dělat každý rok, a mě to přišlo jako celkem velký luxus (protože ta konečná částka byla poměrně omračující), nicméně kdyby si to člověk mohl dovolit, má to svoje kouzlo :o). A když už je poslední dobou všechno tak nějak naprd, řekla jsem si, že mi trocha toho luxusu neuškodí :o)

U stánku, kde jsem náš adventní věnec kupovala, bylo docela těžké si vybrat, protože měli všechny věnce povedené, jeden krásnější než druhý. No, nakonec jsem se rozhodla pro tradiční barevnou kombinaci červené a zlaté a jsem hrozně moc spokojená. Už včera jsem kolem něj celý den spokojeně chodila a nasávala jeho lehce nasládlou jedlovou vůni, která nám krásně provoněla skoro celý byt :o). Živý stromeček nemíváme (a byl to můj nápad, protože mi přijde škoda, že se každý rok kácí taková spousta stromků jen kvůli tomu, aby se na tři týdny nazdobily a pak skončily u kontejnerů), takže mi tohle přijde jako příjemná alternativa pro ty z naší rodiny, kdo neustále remcají, že umělý stromeček není ono, protože nevoní :o)
No a dneska jsme na věnci zapálili první svíčku :o). Taky už mám napsaný seznam cukroví, které bych chtěla letos udělat. Na dárky zabalené minulý víkend jsem nalepila jmenovky a k tomu jsem konečně dodělala návrh na vyšívanou vánoční baňku. Dneska jsem neodolala a začala dokonce i vyšívat, ale je to hodně návykové (uklidňuje mě to, protože při tom nemyslím na všechny ty nesmysly, které mě běžně trápí), takže jsem se od toho musela dvakrát násilím odtrhnout, abych taky stihla ostatní nezbytnosti, jako vyžehlit, umýt nádobí a tak :o). A i když jsem se celý víkend vlastně nezastavila a neustále jsem kmitala a někde něco kutila, bylo to neskutečně příjemné a uspokojující, navíc jsem si našla i nejednu chvilku na čtení, takže co bych si mohla víc přát? Snad jen víc takových víkendů :o)
