boudicca: Taky bych si občas přála být jasnovidkou. Nebo možná raději ne, ono je to někdy lepší dopředu nevědět, co se zrovna řítí.
K práci budu gratulovat, až budeš aspoň půl roku psát, jak jsi spokojená a vše funguje plně k tvé spokojenosti . Ale dobře, že se to aspoň nějak rozseklo.
PS: Opravdu musí být práce nepřítelem?
rebarbora: Jo, je to ošemetný, ale někdy by se aspoň člověk mohl připravit Jinak děkuju, snad to všechno klapne, jak má
PS: Já tím "nepřítelem" myslela spíš lidi v práci, svoji paní manažerku a tak
damn-girl: Být jasnovidkou, jeh... občas by se mi to také moc hodilo . Musím ale říct, že občas podobné období nezdarů důležité je, aby si člověk uvědomil, kam se má vlastně vrhnout a čeho si má vlastně vážit
.
rebarbora: Souhlasím Vždycky, když si takhle natluču nos, mám pak na chvíli v životě jasno
tlapka: Držím palce. Upřímně, nedivím se, že sis říkala, že si to sedne, že začátky jsou krušné. Protože je to pravda. Taky bych to nechtěla vzdát hned a chápu, proč sis tam těch pár týdnů odbyla. Aspoň si nemusíš vyčítat, žes tomu nedala šanci.
rebarbora: Díky Jo, přesně tak, dva týdny jsou přece na rozkoukání dostatečně dlouhá doba, takže nejsem žádný quitter