To, že v letošním roce naše město slaví 750. výročí svého založení, jsem tu už několikrát zmiňovala. V sobotu 19. září 2015 se pak konečně konala akce hodná podobných oslav, na kterou jsem čekala de facto od léta, protože podle původního harmonogramu se měla konat už v červnu. Šlo o nefalšovaný rytířský turnaj doplněný středověkými řemeslnými trhy a dalšími doprovodnými akcemi, no zkrátka program na sobotní odpoledne jako dělaný :o)
Rytířský turnaj začínal od čtyř odpoledne, a protože jsme chytře vyrazili malinko dřív, podařilo se nám ulovit místa na lavičkách tribuny s poměrně slušným výhledem. "Představení" měla překvapivě na svědomí stejná skupina jako kdysi před třemi lety na Znojemském histor/..., a tak bylo opravdu na co koukat :o). Celým turnajem nás provázel sympatický herold, kterému naneštěstí občas nefungoval mikroport, takže pak jen odevzdaně vrtěl hlavou a musel některé části opakovat, abychom vůbec věděli, o co v té které disciplíně jde. Hodně oceňuju, že předváděli zase úplně jiné rytířské disciplíny než ve Znojmě, včetně ukázky sokolnického lovu :o). Nejdřív chytali barevné fáborky při přeskoku přes překážku, potom měli za úkol strefit se dřevcem do věnečku drženého odvážnými panoši (a v nejlepším případě ho za jízdy na svůj dřevec navléknout), úderem dřevce otáčeli dřevěným paňácou a podobně. Nejhezčí (a nejvtipnější) byl hon na zubra a divou svini neboli hod kopím z jedoucího koně nejdřív do terče a potom do "utíkajícího" vycpaného divočáka taženého střídajícími se panoši, při kterém Lev z Kressenberku, neboli nejstarší z jezdců s nejmladším a tudíž nejmíň poslušným koněm) ztratil trpělivost nad svým nízkým skóre a po neúspěšném hodu kopí raději z koně seskočil a svini dohnal po svých :o).
Samozřejmě nechybělo ani přeskakování hořící překážky a závěrečná bitka gumovými palicemi "všichni proti všem", při které tentokrát jediná příslušnice ženského rodu přeskočila ze svého koně na našeho žlutého Rožmberka (před začátkem turnaje dostaly jednotlivé strany hlediště barevné ubrousky, abychom věděli, kterému z rytířů máme fandit) a řezala ho docela nemilosrdně po hlavě :o). Řekla bych, že za ty tři roky udělali neuvěřitelný pokrok – teda nechápejte mě špatně, skvělí byli už tenkrát – ale teď bylo znát, že jsou kromě svého vybroušeného umění i hezky sehraní, navzájem se dobře znají a jsou fajn parta. Jejich představení je zábava a místy i opravdová legrace a při tom se za tím vším skrývá neuvěřitelná dřina, protože na podobné kousky musejí být fakt dobrými jezdci a ještě k tomu ovládat rytířské disciplíny natolik, aby si vzájemně neublížili. V údivu smekám a tiše závidím. Kdybych se vyskytovala někde poblíž místa jejich trvalého pobytu, nejspíš bych se k nim přihlásila do výcviku :o)
Jediné, co mě na celém turnaji mrzelo, byla poměrně vlažná reakce přítomného publika. Rytíři si sice po každé disciplíně hezky vynucovali nějaké to povzbuzování a potlesk, ale za svou povedenou show si podle mě zasloužili mnohem hlasitější a nadšenější ohlasy.
Každopádně po skončení rytířského klání jsme si zašli na chvilku posedět do jedné z našich zdejších nekuřáckých kaváren s názvem Fér Café a dali si tam horkou čokoládu (k mému milému překvapení jsem zjistila, že tam dělají i bezlepkové palačinky, naneštěstí ale jen v rámci snídaňového menu :o(, protože počasí bylo sice celkem přívětivé a sem tam vysvitlo i sluníčko, ale potřebovali jsme si někde odskočit :o). No a potom už jsme zamířili rovnou na středověké řemeslné trhy na budějovickém nejstarším Piaristickém náměstí (vtipné je, že se tady dvakrát týdně konají i běžné, nestředověké trhy :o). Středověkou atmosféru dotvářela nejen po zemi poházená sláma, ale i vystavený obléhací stroj či mučicí nástroje. Pokochali jsme se u kováře, který vyráběl moc pěkné podkovičky, velké i úplně malinkaté (jedna mi pro mé nadšené rozplývání byla koupena pro štěstí :o), ale k vidění tu byl i loutkář a jiní dřevořezbáři, mohli jste si koupit pečené bramborové placky (na ty byla neuvěřitelně dlouhá fronta) nebo trdelník a v rohu u kostela probíhalo jakési "divadelní představení", kde se snažili usvědčit někoho z krádeže a dalšího chudáka z davu zavřeli do klády. Zkrátka jsme si celé odpoledne moc pěkně užili a tyhle malinkaté trhy byly příjemnou tečkou. Domů jsme odcházeli spokojení a se zásobou bramborových placek k večeři :o)
