26. leden 2016 | 22.32 |
Chcete si článek přečíst?
Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Jak vypnout blokování reklamy?
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
Když máte kamarádku, která je fanynkou Davida Kollera, dřív nebo později se ocitnete na jeho koncertě :o). Mně se to poprvé přihodilo 3. prosince 2014, když v rámci svého turné zavítal i do našeho města. Jediný problém byl, že jsme musely mít lístky do první řady (kamarádka je za tímto účelem kupovala už někdy s půlročním předstihem a neodradila ji ani cena 450 Kč/osobu :o) a já z jeho sólových alb neznala jedinou písničku (to by nahnalo strach i větším kabrňákům, no ne? :o(. Nakonec se ale ta první řada ukázala jako skvělý nápad, protože místa byla na sezení v sále běžně určeném k plesům apod., takže na židlích naskládaných v řadách za sebou, tudíž bychom toho ze zadnějších řad moc neviděly.

Koncert jako takový byl sice pojmenován "unplugged", ale zas tak moc "bez elektriky" nebyl, spíš naopak – zesilovači, mikrofony a podobnou technikou se to tam jen hemžilo, jediný "neelektrický" prvek byl snad v tom, že neměli elektrické kytary, ale jen akustiky, nicméně připojené na mikrofony a zesilovače :o). Každopádně unplugged neunplugged, nakonec jsem byla z Davida Kollera příjemně překvapená a koncert se mi moc líbil. Na rozdíl od takového Tomáše Kluse byli totiž David a jeho hudebníci profíci, nebylo to přehlučené, Kollerovi bylo rozumět, co zpívá (takže jsem měla možnost seznámit se i s jeho novými texty :o), a měli docela zajímavá aranžmá i těch několika starých známých hitů od Lucie (tedy těch, které jsem znala i já :o), což je příjemně oživilo. Navíc to měli hodně laděné do latinskoamerických rytmů, a to mi přišlo víc než zajímavé :o). David Koller je překvapivě skromný (osobně bych to od něj tak úplně nečekala, spíš ho mám pořád zafixovaného jako namyšleného hejska), všechny písničky odzpíval v sedě na barové stoličce, sem tam se doprovázel na kytaru a u několika písniček se předvedl i za bubny (tam se střídal se svým synem Adamem) – koncert byl díky tomu různorodý, a i když jsem většinu písniček neznala, rozhodně jsem se nenudila :o). A za zmínku určitě stojí i Kollerův basák s lemurem na triku, který byl celou dobu téměř jako ve svém vlastním paralelním světě – usměvavý, neustále se pohupující do rytmu a prostě v těžké pohodě (jako Jamajčan až na to, že to byl Slovák :o)