Mezinárodní den památek 2016

27. duben 2016 | 20.01 |
blog › 
Mezinárodní den památek 2016
Rok se s rokem sešel a my ani letos nechyběli na každoroční akci zvané Mezinárodní den památek :o). Dokonce si troufám tvrdit, že jsme letos měli hodně pohodový program, resp. že jsme toho rozhodně nestihli tolik, co předchozí roky, ale na naši obranu musím uvést, že už jsme většinu objektů s komentovanými prohlídkami zvládli v minulých ročnících, takže jsme si letos spíš vybírali takové ty zvláštnosti a raritky :o). Dalším problémem je taky skutečnost, že se všechny komentované procházky městem konají ve stejných časech, takže za den tak jako tak stihnete maximálně dvě (leda byste se nechali naklonovat :o(. Jinak celá akce byla opět zdarma, jen si stačilo zarezervovat lístky na prohlídky a přednášky s omezenou kapacitou.
A kde že jsme to v sobotu 16. dubna 2016 všude byli? Začali jsme po deváté ráno návštěvou volně přístupných objektů, a sice domu v Kanovnické ulici č. 2, který ve svém nitru ukrývá nádherný gotický srub sloužící nyní jako obývák soukromým nájemcům magistrátu (v rámci odpolední prohlídky jsme se tam ještě jednou vrátili a paní umělkyně bydlící v inkriminovaném bytě už nás zdravila jako staré známé :o). Další plánovaný objekt, tzv. Čermákův dům na náměstí Přemysla Otakara II., se nám navštívit nepodařilo, neb majitel neodemkl kostýmovanému "dveřníkovi" a my měli po ptákách (původně jsme si mysleli, že je třeba moc brzy a majitel ještě spí, ale když jsme se tam vrátili kolem oběda, bylo pořád zamčeno a zmizel dokonce i pikolík v kostýmu :o).

MDP 2016-01  MDP 2016-02

Nenechali jsme se ale nijak odradit, proběhli jsme pár krámků v centru a pak pokračovali na prohlídku městem Křížem krážem s památkářem na téma "Karel IV. a jeho královské Budějovice", která začínala od desíti dopoledne promítáním obrázků v klášterním kostele Obětování Panny Marie (alespoň jsme měli příležitost podívat se trochu do "zákulisí" kostela, neb v tomhle přednáškovém sále jsme ještě nikdy nebyli :o). PhDr. Roman Lavička nám díky historickým vedutám a nejrůznějším grafickým "rekonstrukcím" ukázal, jak naše město asi vypadalo v době, kdy jej navštěvoval Karel IV., a jak se tu jeho obyvatelům žilo.

Dozvěděli jsme se například, že nynější Katedrála sv. Mikuláše (tehdy ještě jen farní kostel) připomínala spíš středověký hrad se dvěma hranatými věžemi v průčelí, zatímco kostel Obětování Panny Marie vypadal téměř totožně (následné barokní a jiné úpravy se týkaly hlavně interiéru), že náměstí nebylo minimálně do roku 1364 dlážděné a stály na něm primitivní stánky, kde se prodávalo maso, pečivo a další zboží (přičemž porážka zvířat probíhala přímo na náměstí, aby bylo maso opravdu čerstvé) a nepanovaly tam zrovna hygienické podmínky (při deštích bylo náměstí rozbahněné, v létě se zase všude šířil zápach, mouchy apod. :o(, a to až natolik, že Karel IV. při své třetí návštěvě královského města Budějovic (tedy právě v roce 1364) nařídil přesunout masné a chlebné krámy jinam a náměstí včetně ulic vydláždit kameny. Za vlády Karla IV. bylo město také samozřejmě obehnané prstencem hradeb, které byly 7 metrů vysoké a 1,5 metru široké, a místo kašny, stával na náměstí pranýř i s kontrolní mírou pro nepoctivé prodejce. Jinak zajímavostí určitě bylo, že z doby Karla IV. moc kreseb či jiných vyobrazení Českých Budějovic neexistuje (resp. vlastně žádná), takže všechny informace vycházely jen z písemných zdrojů o stavitelské činnosti a obvyklých situací v jiných středověkých městech Evropy.

MDP 2016-12  MDP 2016-14

MDP 2016-15  MDP 2016-21

Po přednášce následovala zhruba třičtvrtěhodinová vycházka po historickém centru města (předtím jsme si samozřejmě prohlédli i Křížovou chodbu kostela Obětování Panny Marie a dozvěděli se, že zdejší Studniční kaple je jedna z mála dochovaných a že postavy starého a mladého krále na nástěnné malbě pod pláštěm Panny Marie Ochranitelky nutně nemusí být Karel IV. se svým synem Václavem IV., přestože v květnu 1378, tedy půl roku před smrtí Karla IV., oba Budějovice navštívili, protože se prý tyhle postavy na podobných obrazech vyskytují běžně), během které jsme se zastavili u Masných krámů a Katedrály sv. Mikuláše, abychom si mohli pěkně zblízka prohlédnout všechno, o čem jsme předtím mluvili, včetně znaků řeznického a pekařského cechu (sekyrka a dva zkřížené bochníky chleba plus značka řemeslníka, který měl tuto novou podobu Masných krámů na svědomí :o). Jinak uvnitř Masných krámů je prý také kresba medvěda přivázaného ke kůlu, což má být prý další z důkazů rivality královského města Budějovic a jihočeského roku Rožmberků, kteří se vždycky snažili králi vzdorovat (medvěd je totiž erbovým zvířetem Rožmberků), podobné důvody (tedy posílení postavení královského města) mělo prý i tzv. mílové právo, které Budějovicím v roce 1351 udělil Karel IV. a které zakazovalo v okruhu jedné královské míle (tedy asi 10 km) od města vařit a prodávat pivo (tedy samozřejmě jiné než budějovické). U Katedrály jsme zas byli upozorněni na její zadní část s vysokými štíhlými okny presbytáře, která zůstala z původního gotického kostela a nese nápadně podobné rysy jako ta v kostele Obětování Panny Marie na Piaristickém náměstí, což prý rozhodně není náhoda, protože obě stavby měla na starosti tatáž dílna.

MDP 2016-16  MDP 2016-26

MDP 2016-09  MDP 2016-13

MDP 2016-25  MDP 2016-27

MDP 2016-22  MDP 2016-23

Od dvanácti hodin nás pak čekala komentovaná prohlídka tzv. Prindlova (nebo taky Mallnerova) domu na rohu náměstí Přemysla Otakara II., kde donedávna sídlila banka a jehož nádherný portál s trojdílným kružbovým "oknem" obdivuju pokaždé, když procházím kolem. Současná zrestaurovaná podoba domu pochází z období někdy kolem roku 1400, kdy jej vlastnil obchodník se solí Ondřej Prindl (mimochodem podle tohohle výstavního dvoupatrového nárožního domu a jeho zámožného majitele se pak jmenovala celá městská čtvrť :o). Při rekonstrukci domu byly navíc na jeho fasádě objeveny zbytky nástěnné malby Klanění tří králů a malé rosetové okénko nad sloupem podloubí. Uvnitř je pak coby zvláštnost dvojitý dveřní portál, nyní už zazděný, a v patře nechybí krásný trámový strop a dokonce pestrobarevně malované stěny s "otiskem" kamen :o). Podívat jsme se byli i ve "sklepě", který tehdy sloužil jako normální přízemí (úroveň ulic v té době prý byla nejméně o šedesát centimetrů níž než teď) a má poctivé středověké kamenné klenby :o). Prindlův dům a jemu podobné výstavní měšťanské domy jsou prý dokladem toho, že Budějovice se ve středověku svojí architekturou rozhodně řadily k vyspělým evropským metropolím. Význam Budějovic byl dokonce takový, že když v roce 1631 vyvstalo nebezpečí napadení Českého království saským vojskem, byly korunovační klenoty, včetně svatováclavské koruny a nejdůležitějších zemských listin, převezeny do Českých Budějovic a zde uschovány a pečlivě střeženy v kostele sv. Mikuláše (koruna prý byla převážena a uchovávána v jakémsi zvláštním koženém pouzdře připomínajícím krabici na klobouky :o)

MDP 2016-33  MDP 2016-28

MDP 2016-29  MDP 2016-30

MDP 2016-31  MDP 2016-32

Po půlhodinové komentované prohlídce s Ing. arch. Vladimírem Musilem jsme si dali v našem putování pauzu a stavili se na oběd v proslulých a turisticky vytížených Masných krámech, kde měli mít u příležitosti Mezinárodního dne památek gastronomickou hostinu jako za časů Karla IV. Ve výsledku sice nabízeli jen gigantický třísetgramový masový špíz nazvaný "Středověký meč Karla IV." doplněný paličkou kukuřice, který jsme si dali na polovic, jinak se ale od posledně s nabídkou jídel neobsahujících lepek razantně zhoršili (o nevábně vonících toaletách ani nemluvě :o(.

MDP 2016-34

Posilněni obědem jsme se vydali vstříc další komentované procházce Křížem krážem s památkářem tentokrát na téma "Gotické sruby, dřevěné stropy a jiné objevy z gotické architektury města", která začínala od dvou hodin a měl ji na starosti opět Ing. arch. Vladimír Musil. Z radničního náměstí, kde byl sraz, jsme se ze všeho nejdřív přesunuli do Široké ulice, kde v čísle 37 dřímá uprostřed domu (a to doslova, protože je v jakémsi mezipatře) schovaný asi nejkompletnější gotický srub, s krásně zaoblenou stropní částí a pravověrně hnědo-bíle pruhovanými stěnami :o). Stromy použité na jeho stavbu byly prý pokáceny mezi lety 1406-1409 (takhle přesná datace dřevěných staveb je možná díky dendrologické metodě, přičemž jsme se dozvěděli i to, že volně rostoucí stromy měly mnohem tvrdší dřevo a přibývali jen zhruba o jeden milimetr ročně) a v době vzniku srubu jej vlastnil měšťan jménem Rankl. Jinak srubové konstrukce se prý uprostřed běžných kamenných domů budovaly hlavně kvůli tepelné izolaci a zvnějšku (někdy i zevnitř) byly kryty tzv. omazávkou ze slámy a hlíny, která na stěnách držela díky natlučeným dřevěným či kovovým hřebům.

MDP 2016-57  MDP 2016-35

MDP 2016-38  MDP 2016-37

MDP 2016-40  MDP 2016-39

Druhým navštíveným srubem byl právě onen v Kanovnické ulici č. 2 na rohu náměstí Přemysla Otakara II., kde jsme byli už ráno (mimochodem, prý se po něm také jmenovala celá městská čtvrť :o). Srub je podle použitého dřeva datovaný mezi roky 1343-1345 (ačkoli na fasádě zvenku je na domu napsaný rok 1568 :o) a do dnešní doby se z něj dochoval vlastně jen nádherný trámový strop a stěnové "pilíře" – tedy takové ty svislé dřevěné sloupy, ve kterých jsou prý po stranách drážky, kam se zasouvaly dřevěné fošny stěn, dnes už nahrazené normální vyzdívkou. Na rozdíl od srubu v Široké ulici jsou ale veškeré zdejší trámy i sloupy ještě navíc krásně zdobené a kromě jiného mě opět fascinovalo, jak stylově mají majitelé (či nájemci, to máte fuk) své sruby zařízené :o). Upřímně řečeno srub v Kanovnické ulici na mě působil jako ideální útočiště před okolním světem, poklidný a tichý (uvnitř za zavřenými okny nebylo ani vidu ani slechu po jakési poměrně hlučné běžecké akci probíhající na náměstí), zkrátka ideální koutek k odpočinku nebo nějaké umělecké činnosti – což mimochodem nebylo tak daleko od pravdy, protože jak jsme se vzápětí dozvěděli, nájemnice je umělkyně zabývající se intarzií a markezií, která se kromě tvorby svých vlastních obrazů podílí i na restauračních pracích na zámku Hluboká :o). 

MDP 2016-11  MDP 2016-03

MDP 2016-04  MDP 2016-07

MDP 2016-08  MDP 2016-19

Když jsme se dostatečně pokochali, pokračovali jsme dál do Panské ulice č. 14, kde na nás čekal srub číslo tři, tentokrát už nesloužící soukromým účelům ale spíš těm komerčním, neb v něm sídlí jakási vinotéka (a dřív tam bývala restaurace). Jedná se o poměrně malý domek, který stával v blízkosti hradeb a vlastnili ho drobní řemeslníci. Srub pochází ze 16. století a je zhotovený z půlených kuláčů kladených plochou stranou dovnitř. Vnější spáry prý utěsňoval mech a na povrchu byla opět hliněná omazávka, která byla i uvnitř a jejíž přítomnost dodnes připomínají zbytky hřebů v horních částech zdí (zbytek prý musel být odstraněn, aby mohl srub fungovat jako restaurace/vinárna a hosté se o ně nezranili :o).

MDP 2016-41  MDP 2016-42

MDP 2016-44  MDP 2016-43

MDP 2016-46  MDP 2016-47

Posledním gotickým srubem naší vycházky byl pak ten v České ulici č. 30, kde už pár let sídlí restaurace Café Columbia, kterou jsem ale nikdy předtím nenavštívila, protože zvenčí vypadá trochu jako pajzl. Dřevěné trámové stropy jsou tady už i venku v podloubí a pokračují dál v průjezdu až do samého nitra domu. Co je ale nejpůsobivější, je onen jakýsi gotický sklep s kamennými, jen částečně omítnutými zdmi, dřevěným trámovým stropem (jak jinak) a malinkými okny vykukujícími jen neznatelně nad úrovní chodníku. I tady platí, že v době svého vzniku to určitě nebyl sklep, ale přízemí, každopádně ve své současné podobě působí hodně temně a hodně středověce. Do srubu je udělán nový přístup přes dřevěné schodiště z místnosti nad ním, a to proto, že původní vstup byl jakoby zezadu ze dvora, kde se dnes nachází kuchyně.

MDP 2016-48  MDP 2016-49

MDP 2016-50  MDP 2016-52

MDP 2016-51  MDP 2016-53

Po skončení komentované vycházky (tedy někdy kolem půl čtvrté) a po rozloučení s naším průvodcem Ing. arch. Vladimírem Musilem jsme ještě zašli do posledního z volně přístupných objektů, a sice do Biskupské zahrady, kde se nám posledně při Dvorech, dvorcích a dvorečcích tak líbilo a chvíli jsme si tam jen tak poseděli a povídali :o). Biskupská zahrada je totiž krásně poklidný kout zeleně mezi hradebními zdmi, kam má běžně veřejnost vstup zakázán, takže se vám nohy boří do nedotčeného měkoučkého mechu, nad hlavou vám v korunách stařičkých stromů prozpěvují ptáci a vy můžete při klábosení na lavičce mimo jiné pozorovat slunéčko sedmitečné (ale to pravé, řádně červené), jak neohrabaně přelézá ze stébla na stéblo a občas při tom i načuřeně roztáhne krovky :o). Zkrátka neobyčejně pohodové zakončení dalšího památkami nabitého dne :o)

MDP 2016-55  MDP 2016-56

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Mezinárodní den památek 2016 primula 29. 04. 2016 - 22:46
RE(2x): Mezinárodní den památek 2016 rebarbora 30. 04. 2016 - 08:28