Upřímně řečeno u tohohle koncertu, který jsme navštívili ve středu 4. května 2016, měla Jihočeská filharmonie trochu nešťastně napsaný program (a vlastně i nazvaný celý koncert), protože podle internetu jsme očekávali v hlavní roli hitovky z filmového muzikálu Noc na Karlštejně v podání Mariana Vojtka a Michaely Gemrotové za doprovodu orchestru s tím, že maximálně sem tam zazní nějaká ta "instrumentálka". Ve výsledku nás ale čekala poměrně dlouhá (asi hodinová) úvodní část skladeb nejrůznějšího ražení, a co bylo úplně nejhorší, dokonce i přednes jakési básně o tom, jak Karel IV. vysedává s Jaškem u vína, které mu zprvu nechutná :o(, a teprve potom, po přestávce, následovaly ony známé melodie, na které jsme se těšili především. Našemu rozladění nepřidal ani pro nás neznámý pan dirigent Kryštof Marek, který pouze v ležérním, téměř manšestrovém saku, s vlasy svázanými do jakéhosi culíko-bobíku a spoustou prstenů na rukách nevypadal nijak zvlášť sympaticky (přeci jen jsme zvyklí minimálně na frak) a hlavně s námi coby s publikem vůbec nekomunikoval. Neřekl ani slovo k tomu, co nás v rámci programu čeká, jakou to má souvislost s filmem nebo proč vybrali zrovna to, co vybrali apod., což by nám možná bývalo bylo pomohlo překonat onen prvotní šok, že na pódiu chybí hlavní protagonisté, tedy zpěváci, a obavy, jestli se někde nestala chyba (např. jestli jsme náhodou nezavítali na jiný koncert) nebo jestli třeba nedošlo ke změně programu, protože muzikálové hvězdy k nám do Budějovic jednoduše nedorazily :o(.
Jinak co se týče jednotlivých skladeb, úvodní "instrumentálku", která mi v některých momentech evokovala filmovou Noc na Karlštejně (jakože příjezd krále během úvodních titulků nebo tak něco), jsem vzala bez problémů na milost a v té době jsem ještě pevně věřila, že po ní určitě nastoupí zpěváci a začne hlavní gros koncertu. Místo toho však přišel na řadu onen melodram – teď už jsem si vygooglila, co to ve skutečnosti znamená, ale na koncertě jsem o tom neměla tušení – a začalo lehké posluchačské utrpení.
Když pominu onen přehnaně divadelní projev recitujícího starce, který mi lezl vyloženě na nervy (a nelíbila se mi ani přednášená poezie jako taková), byly některé melodie mezi tím mluveným slovem i celkem hezké (ze všech nejvíc se mi líbila jedna vybrnkávaná část), kdyby ovšem měl člověk možnost se do nich zaposlouchat a v jednom kuse ho nerušil onen otravný recitátor :o(.
Naštěstí ani recitál netrval věčně a nahradila ho další instrumentální skladba, poměrně pěkná, až skoro baletní s moc hezkou opakující se houslovou melodií. A potom následovala skladba (možná to ale byla spíš jen část oné
Magické Prahy), která byla taky moc povedená, měla výraznou píšťalovou melodii skoro až jako irský reel, a pak se postupně přidávaly housle a ostatní nástroje, no zkrátka to znělo vcelku středověce a já se v duchu dohadovala, že možná proto ji do repertoáru dnešního večera zařadili.
Nejlepší a nejhezčí ovšem byla ta opravdu muzikálová část, která nastala až po přestávce. Bohužel pro nás to byla ta kratší, zhruba jen půlhodinová část koncertu :o(. Nevím sice, jak se jim do tak krátkého časového úseku podařilo nacpat všechny písničky, ale prostě to nějak zvládli. Dodnes si lámu hlavu, jestli sem Marian Vojtko a Michaela Gemrotová skutečně přijeli jen a pouze kvůli téhle půlhodině (protože to by podle mě snad ani nemohlo stát za to) nebo jestli měli zrovna někde poblíž ještě jinou akci, a tak to spojili, ale ať tak či onak, víc jak čtyřicet minut (i s přídavkem) nám nedali. Moc se mi líbila hned ta první zpívaná písnička s názvem "Modlitba" v podání Michaela Gemrotové, která byla opravdu krásná, i když se musím přiznat, že z filmu si ji vůbec nepamatuju. Potom přišel na pódium Marian Vojtko a zazpíval nám "Muži nejvíc sluší sólo", ale trochu mě zklamal tím, že měl celou dobu připíchnuté oči do partu před sebou místo do publika (nejspíš neuměl text :o( a neustále si poupravoval brýle na nose. Jinak bylo moc pěkné, když v písničce "Do věží" vykukovala Michaela Gemrotová na Vojtka z okénka nahoře nad orchestrem, to bylo hezky nápadité :o).
Trochu mě překvapilo, že když Michaela Gemrotová nezpívala tím svým operním hlasem (i když mě osobně se takový zpěv líbí, a zvláště v téhle civilnější formě muzikálu, mnohem víc než operní manýry), horko těžko byla schopná vyzpívat "Lásko má já stůňu". A Marian Vojtko přijel řekla bych celkem dost nepřipraven, neb neměl ani nijak zvlášť nastudovaný program a po jedné z odzpívaných písniček se chystal z pódia odejít, ale Gemrotová si ho odchytila. Vojtko se to snažil okecat tím, že prý chtěl být gentleman a pro dámu si dojít, ale Michaela ho bez okolků napráskala, že normálně zapomněl, že spolu teď mají zpívat duet. To byl jeden z mála vtipných okamžiků, jinak jim ta spolupráce s publikem moc nešla a nějak se jim nedařilo navázat s námi kontakt (spíš působili rozpačitě) a nějak nás vtáhnout do děje, dokonce ani u hodně rozverné písničky "Hoja hoj". To nás vyzvali až u přídavku, abychom zpívali s nimi, což už bylo trochu s křížkem po funuse :o(.
Každopádně bych neměla zapomenout ani na orchestr, který byl tentokrát nastoupen v nezvykle hojném počtu. Kromě kompletních dechových nástrojů, klarinetů, píšťal a samozřejmě i smyčců nechybělo ani cembalo, xylofon, harfa, triangly a v druhé části i klasické "moderní" bicí. Zkrátka hudebníci se nám skoro nevešli na pódium a zpěváci tam pak byli namáčknutí vepředu na malinkatém prostoru. Filharmonie ale hrála moc hezky a dokonce přišel ke konci na řadu i takový ten řimbuch, co tam měl pan bubeník celou dobu odložený (konkrétně právě v "Hoja hoj" :o). Takže shrnuto a podtrženo, kdyby dali víc prostoru čistě muzikálovým písničkám a řekli nám k tomu trochu nějaký komentář (bez básnícího děduly), odcházeli bychom domů mnohem spokojenější. Takhle nám jen vrtalo hlavou, jestli to opravdu mysleli vážně a měli ten koncert takhle koncipovaný od začátku a jestli Vojtko s Gemrotovou skutečně přijeli tu dálku z Prahy do Českých Budějovic jenom kvůli půlhodinovému vystoupení :o(
Program:
Zdeněk Fibich – Noc na Karlštejně
Jan Meisl – Carolus Quartus (melodram)
Kryštof Marek – Magická Praha
Karel Svoboda – Noc na Karlštejně
Předehra – Modlitba – Kejklíři – Fanfáry – Muži nejvíc sluší sólo – Muži nejvíc sluší sólo (dohra) – Do věží – Ten, kdo nedumá – Je v tom něčí dcera – Lásko má, já stůňu (instrumentální část) – Když mám tekutou révu – Hoja hoj – Příjezd královny – Lásko má, já stůňu