aneb známé buchty v neznámých obměnách :o)
V tom červnovém kalupu (a vlastně i před ním v květnu) jsem občas i stíhala upéct nějakou tu buchtu, a protože jsem ne vždy měla po ruce suroviny podle původního receptu, vznikly inovované verze některých moučníků, které ale byly natolik mňamózní, že si zaslouží být zachovány pro budoucí generace :o)
Kynutý koláč s tvarohem a povidly
Těsto jsem připravila podle již klasického receptu na kynuté bezlepkové/... a po jeho nakynutí a rovnoměrném nahňácání do vymazané formy jsem přidala dva oslazené vaničkové tvarohy, do kterých jsem zamíchala 1 vanilkový pudinkový prášek, aby tvaroh zůstal pěkně vláčný a zbytečně se nedrobil, no a pak jsem navrch dle fantazie přidala pár lžiček švestkových povidel. Vím, že esteticky nevypadá tenhle koláč bůhvíjak krásně, ale je hrozně rychlý na přípravu a k tomu naprosto výborný při konzumaci :o). Navíc není náročný na suroviny, takže se dá péct v kteroukoli roční dobu bez ohledu na to, jestli máte k dispozici ovoce nebo ne.
Cheesecake s jahodami
Když se nám letos doma sešlo vícero košíčků jahod, než se dalo ujíst, napadlo mě zakomponovat tyhle lahodné plody do cheesecakeu. Nakonec jsem udělala poměrně nenáročnou obměnu již odzkoušeného dortíku s tvarohem a zakysanou smetanou a místo na kostičky nakrájených kompotovaných meruněk jsem přidala čerstvé jahody. Hlavní změna ale nastala v přípravě pečeného korpusu, protože jsem objevila ještě jiný, jednodušší recept, ze kterého je navíc v mé dortové formě mnohem vyšší piškot :o). Výsledek byl opět epesní, "tvaroháč je pěkně lehký, nadýchaný a příjemně navinulý, takže se s jahodami výborně doplňuje. Krom toho se ukázalo, že čerstvé jahody nemají onen problém jako kompotované meruňky, které mi tvrdošíjně klesaly na dno tvarohové náplně – poučena z těchto nezdarů, rozhodla jsem se jahody nezamíchávat rovnou do tvarohové směsi, ale poklást je hezky nahoru, že jako propadnou dolů sami, jenže čerstvé jahůdky byly lehčí a nikam se jim propadat nechtělo, tudíž jsem je nakonec musela stejně trochu do tvarohu zamíchat, aby neoschly, nicméně zůstaly pěkně reprezentativně uvíznuté v tvarohu :o)
Korpus:
4 vejce (bílky zvlášť)
2 polévkové lžíce krystalového cukru (lze nakombinovat i s vanilkovým cukrem)
2 polévkové lžíce kakaa
Náplň:
1 smetana ke šlehání (250 ml) – ušlehat
1 vanička tvarohu (250 g)
1 zakysaná smetana (220 g)
cukr podle chuti
1 balení želatiny (já dávám želatinu v plátcích od Dr. Oetkera)
Z bílků ušleháme sníh, do kterého potom postupně zašleháme cukr, žloutky a nakonec kakao. Nalijeme na máslem potřeny a Grankem posypaný pečící papír a pečeme na 150 stupňů, dokud povrch piškotu nepřestane lepit (v ideálním případě dáme troubu rozehřát na 180 stupňů a poté stáhneme na 150). Po vystydnutí dáme na piškot tvarovou směs s ovocem a želatinou a necháme ztuhnout. Další den nebo po pár hodinách můžeme konzumovat :o)
Hraběnčiny řezy ála mřížková buchta
To je tak, když má člověk z ničeho nic strašnou chuť na linecké cukroví, ale nechce se mu s ním vykrajovat a piplat :o). Napadlo mě tudíž zkusit připravit jakože mřížkovou buchtu, kterou kdysi dávno dělávala moje mamka, a ulehčit si tak práci s formičkami a titěrným cukrovím :o). Vzala jsem recept na Hraběnčiny řezy, udělala z něj raději poloviční dávku, protože jsem se bála, že na moji kulatou koláčovou formu by z celé dávky byla buchta moc tlustá, ale příště se toho nemusím bát, protože takhle mi nezbylo dost těsta na "mřížku" a i tak je základ poměrně hodně tenký. Jinak mřížka z bezlepkového těsta, které má tendenci se vám rozpadat pod rukama a nejrůzněji se trhá, je celkem fuška, příště to možná zkusím odfláknout a tak jako u "Hraběnky" tam navrch to těsto prostě nastrouhám, i když už to nebude vypadat tak efektně :o). Jinak navrch padla celá sklenička rybízové marmelády naředěná vodou, aby měla lehce tekutou texturu, když se bude ještě vypékat. Výsledek nebyl chuťově vůbec špatný, jen se buchta opět trochu víc drolí, ale na to už jsem si u bezlepkovek zvykla (nedělá to snad jen to kynuté těsto a "vaječný" piškot bez mouky :o).
