Pixarovky patřily kdysi dávno k mým oblíbeným animákům a Hledá se Nemo byl v době svého uvedení trhákem v pravém slova smyslu. U jeho pokračování, Hledá se Dory, jsem chvíli váhala, jestli vyrazit do kina, když pak ale O2 strašilo ukončením extra slevy na vstupné do Cinestaru k 30. 6. 2016 (teď už to samozřejmě zase prodloužili), řekla jsem si, že ho ještě naposledy využiju a v pondělí 27. června jsem po práci zašla do kina pěkně na 3D (se slevou za 169 Kč), přičemž v neděli večer jsem si udělala pořádnou domácí přípravu a po dlouhé době jsem zase koukla na Hledá se Nemo :o)
Musím říct, že mě potěšil opět neskutečně kvalitní český dabing, který dokonce ponechal všem postavičkám jejich původní hlasy :o). A nově přibyvší Marek Eben jakožto hlas, který vítá návštěvníky kalifornského mořského akvária a sděluje jim nejrůznější zajímavosti ze života chovaných exemplářů, byl milým a vtipným bonusem (navíc mezi řádky vtipně naznačili, že ačkoli se mořská akvária v drtivé většině tváří, že vlastně zachraňují ohrožené druhy, ve skutečnosti to tak vlastně být nemusí, nemluvě o tom, že představa oné "záchrany" se diametrálně liší z pohledu lidí a samotných zvířat). 3D brýle jsme sice opět dostali takové ty rádoby obyčejné, co vyhlížejí jako sluneční (asi už ty původní, co vypadaly, jako když máte na očích malé obrazovky, nemají a nahradili je těmihle modernějšími – stejně si ale pokaždé připadám trochu ošizená, koneckonců když už zaplatím takové peníze za lístek, chci dostat POŘÁDNÉ brýle :o), i tak ale byly
3D efekty moc hezké a zvlášť v úvodu, kdy jsem si to ještě plně uvědomovala (než mě pohltil děj), jsem měla pocit, jako by se mi rybky a ostatní předměty vznášely přímo před nosem :o). Celkově se tvůrcům podařilo zachovat onen zvláštní dojem z podmořského světa, kdy si vážně připadáte, že jste se na ty necelé dvě hodiny ponořili pod hladinu :o). Hledá se Dory je opět mistrně animovaná a takovou tou vyvážeností vtipu a Disneyovské snahy malé diváky zároveň trochu poučit se jí řekla bych podařilo udržet úroveň předchozího dílu, jen ta zápletka s hledáním už je lehce ohraná a tudíž tolik nebaví.
Navíc musím říct, že nynější hlavní hrdinka, rybka Dory, se svým hendikepem dělá druhé podmořské dobrodružství značně depresivnější – když se totiž, coby malá rybička s vykulenýma očima přes celou hlavu, snaží najít své rodiče, úplně vám to trhá srdce :o(. A neodlehčí to ani krásně vtipný přeřek, kterým se všem prezentuje, a sice že má "výpadky krátkoblbé paměti" :o), protože jsem se prostě nemohla ubránit poněkud dospělejším úvahám o jisté paralele s Alzheimerem a tak. Každopádně s novým pokračováním přibyly i nové postavy – cesta na druhou stranu zeměkoule byla tentokrát trochu odfláknutá, a tak se všechny vyskytují v mořském akváriu v Kalifornii, kde se Dory narodila – například chobotničák Hank, který přímo bravurně vyniká ve schopnosti splynout s okolním prostředím :o), Doryiny rodiče nebo Doryina krátkozraká velrybí kamarádka z dětství Naděje a její soused běluhák s porouchaným echolokátorem. Vtipná byla i jakási opelichaná slepice/pták jménem Becky – viz třeba Marlinovo zoufalé zvolání: "Ty věříš Becky? Becky papá kelímkem!" v traileru :o)
Jediné, co mi tak na filmu vadilo, je, že tvůrci nezvládli navázat na onu jistou uvěřitelnost předchozího dílu. V Hledá se Nemo se totiž jakž takž drželi reálu a při troše dobré vůle jste jim byli schopní uvěřit, co všechno tyhle mořské rybky dokážou, když mají tu správnou motivaci :o). Zároveň však nezapomínali třeba na takové detaily, jako že se ryby na vzduchu dusí (pamatuju si, jak se mi hrozně líbilo, že Marlin zadržuje dech, když se vynořoval nad hladinu :o) a ještě si z toho zvládli dělat legraci (viz trojice žraloků na odvykačce od masa atd. :o). Tady u Dory šly ale všechny tyhle sympatické a v animácích svým způsobem originální snahy totálně do kytek, takže se chobotnice plazí po souši jako by se nechumelilo (vlastně mám pocit, že se snad za celý film ani nenamočil :o(, všechna zvířata si vzájemně pomáhají, aniž by se snažila sežrat atd. atd. Zkrátka a dobře tentokrát už to tvůrci se všemi těmi vylomeninami, co zvířata zvládnou, trochu přepískli a uzmuli tak důležitý aspekt předchozího dílu (takhle už je to prostě jen další obyčejný, třebaže hezky udělaný, animák, kde si pohádková zvířátka pomáhají a možné je vlastně úplně všechno). Spolu s recyklovanou zápletkou je tak Hledá se Dory vlastně jen jakýmsi slabým epizodním odvarem, po kterém jsem si říkala, že jako dobrý, ale Nemo je zkrátka pořád Nemo :o(
Jo a nesmím zapomenout, že jako u každé Pixarovky, předcházel snímku Hledá se Dory krátký filmeček – tentokrát s názvem Ptáčátko o roztomilém malém ptáčeti, které se nejdřív bojí moře (vůbec jsem se mu nedivila, když se při svém prvním setkání s vlnou trochu přitopilo), ale pak svůj strach samozřejmě překoná (jinak by to snad ani nebyl animák :o) – opět neskutečně dobře udělané, skoro jako dokumentární film z opravdové přírody :o)