Vítejte u rebarbory
...obyčejné dívky, vedoucí obyčejný život, o kterém se tu snaží pokud možno neobyčejně psát :o)
Umění ve městě
11. srpen 2016 | 15.49 |
Tahle letní výstava pod širým nebem už je v našem městě taky pěkných pár let a některé sochy už i v minulosti stály za to a celkem se mi líbily (jako například "kachlíčková" ryba stojící tak dva roky zpátky na náměstí, ze které dokonce tryskala vodní sprška :o), ale až letos mě to chytlo opravdu hodně, že jsem se rozhodla udělat další jakýsi okruh ála honba za pokladem (něco jako moje velikonoční hledání kraslic na Hluboké :o) a obešla a nafotila jsem si vlastně všechny exponáty vystavené tady v centru (ještě jsou pak nějaké trochu bokem a výstava je dokonce i v jiných městech, ale ty už jsem nechala běžet).
Hlavní zásluhu na mém letošním nadšení asi má onen vcelku povedený plakát s duhovým koněm, na který po městě narazíte téměř na každém kroku, a samozřejmě taky právě tahle socha, která je opravdu krásná, i když v reálu není tak pěkně barevná :o). Nápad na tuhle vycházku jsem v hlavě nosila celkem dlouho, ale pořád nějak nebyl čas nebo počasí (přeci jen letos těch dnů, kdy pršelo, bylo o něco víc než těch slunečných), nicméně ve čtvrtek 4. srpna konečně nastal den D a já po práci vyrazila na obchůzku (původně jsem si říkala, že bych to mohla stihnout i v polední pauze a odpoledne se projet na kole, ale nakonec jsem po práci stihla obojí a ještě jsem si to náramně užila, protože mě netlačil čas :o). Začala jsem u vandaly poničeného Dialogu, který jsem chtěla vidět hlavně kvůli poměrně vtipně pojmenovanému článku o celé události na webu, a pak jsem pokračovala dál podél řeky Malše až k jejímu soutoku s Vltavou, kde jsou u Sokolského ostrova moc povedené kovové Nohy od Richarda Keťky, které mě fascinují hlavně tím, že mají samostatně "ukované" botky :o). Vypadají fakt dobře a navzdory materiálu, ze kterého jsou udělané, působí nečekaně žensky :o). Od stejného autora jsou pak ještě přímo na Sokolském ostrově k vidění další dvě sochy, ale ty už se mi až tak nelíbily, i když Oil Daily je taky celkem hezká.
pise.cz/img/359568.jpg"> 
Ve slepém rameni Malše pak je lehce podivný výtvor připomínající mě osobně vánoční baňku (to asi ta růžovofialová metalická barva :o), nesoucí název Dvaja, a na blízkém hotelu Budweis pak číhá mnou už zmiňovaný Kůň Jakuba Flejšara, který je symbolem letošního ročníku :o). Mě osobně se líbí už jen proto, že je to kůň, a ty mám ráda, a taky pro tu svoji jednoduchost, která má přitom všechno, co je potřeba :o). Potom jsem pokračovala dál přes Piaristické náměstí, kde je poměrně dost nenápadná instalace s názvem Dům pro matematika, která svým dřevěným provedením krásně splývá s okolními historickými budovami (dokonce až tak moc, že si ji děti i turisté pletou s lavičkou či prolézačkou, takže vyfotit si ho bez lidí se mi nepodařilo :o(
Další zastávkou byla ulice U Černé věže, kde jsou dvě sochy pečlivě schované ve dvorech zdejších budov – ve dvoře za prodejnou knih Neoluxor jedna zavěšená jedna s názvem Pocit svobody (resp. ona se jmenuje anglicky Feeling of Freedom) a ve dvoře Alšovy jihočeské galerie (téměř naproti) je to kovová Ptačí socha jako vystřižená z pohádky o Zlatovlásce (neumím říct přesně proč, ale tak nějak mi svým provedením do té pohádky zapadá :o). Mimochodem vyfotit jde tahle socha i z jedné boční uličky, odkud je mezi mřížemi vidět do dvorku Wortnerova domu, kde Alšova jihočeská galerie sídlí, ale jsou tam i ochotní lidé, takže mě paní sedící za pokladnou bez problémů pustila na dvorek i vnitřkem, abych se mohla podívat "Ptáčkovi" na zobáček pěkně zblízka :o)
A nakonec jsem ještě vyfotila dřevěné klavíry nazvané Pocta pro J. B. na náměstí Přemysla Otakara II., které jsou taky docela hezké, akorát pořád nevím, jestli na sobě mají velké plusy nebo velké kříže :o(. No a pak jsem si dala za odměnu výbornou točenou zmrzlinu z Opočna, která je podle výrobce bezlepková a na kterou letos chodím moc ráda, a to prosím hned velkou míchanou do kelímku jogurt-malinový sorbet, to vám je neskutečná ňamina i za těch 27 Kč :o). A jak jsem tak lízala tu dobrotu (usazená pohodlně na lavičce na Piaristickém náměstí, kam jsem od Divadla, kde ji točí, pomalu došla, že si vychutnám letní den se vším všudy :o), udělala jsem si závěrečné vyhodnocení všech soch s tím, že jednoznačně nejpovedenější jsou podle mě ty Nohy :o) Na druhém místě by byl Kůň a bronzovou medaili by si ode mě odnesl asi ta Ptačí socha nebo případně Stéla, která ještě začátkem léta stávala na Lannově třídě, ale kvůli mistrovství světa Eurogym ji odinstalovali a tudíž jsem si ji nemohla vyfotit (vypadala jako takové černé leskle lakované "nafukovací" zaoblené čtvercové polštářky seskládané do komínku do sebe :o). Každopádně výstava Umění ve městě je docela příjemná kratochvíle, příp. dobrá záminka, když potřebujete dát své vycházce městem nějaký směr či smysl :o)
