Pohádky pro Emu

Zápletka spočívá v tom, že lehce sucharský právník Petr Miller, žijící v Londýně, jednoho dne zjistí, že má ve své vlasti osmiletou dcerku, o kterou se musí postarat, protože její maminka měla vážnou dopravní nehodu a nemá jiné žijící příbuzné. K tomu stačí přidat komisní sociální pracovnici, která chce malou Emu za každou cenu umístit do dětského domova, a nutnost sehnat někde narychlo nějakou přítelkyni, která by s Petrem byla ochotná předstírat spokojenou rodinku, aby jim sociálka svěřila dítě do péče, a v kombinaci s vánočně vyzdobenou Prahou je romantika na světě, teda alespoň na první pohled. To, co v traileru vypadá, že by mohlo fungovat, pak mělo na plátně z mého úhlu pohledu poměrně velké trhliny a film celkově mi přišel kostrbatý a neuhlazený. Neřeší se tam spousta důležitých věcí jako např. Petrův vztah s Eminou matkou, což bylo přinejmenším zvláštní, ale především podle mě skřípou základní kameny celého děje jako je důvod, proč musí Petr s malou Emou bydlet v hotelu a ne u ní doma (i když tohle bych ještě byla ochotná zkousnout, jakože kvůli dědictví a tak), nebo proč musí mít Petr kvůli úřadům partnerku, když už mu vlastně Emu do péče daly, nebo onen strašák v podobě vězení za předstírané manželství (sice nevím, jaké jsou u nás tresty za uzavření fiktivního manželství kvůli adopci dítěte, pokud to vůbec někdo dělá, ale rozhodně vás hned na místě nezhaftnou a nezavřou do basy :o( ano, obviní vás a tak, ale tak drsné, jak se nám snaží ve filmu nabulíkovat, to určitě nebude, navíc si ani nejsem jistá, jestli by šel člověk za něco takového skutečně do vězení, v Anglii možná, ale u nás? :o(. Zkrátka mi v Pohádkách pro Emu přišlo docela dost věcí přehnaných, resp. zjednodušených, a jakoby nelogicky do sebe našroubovaných, jenom aby se nějak vystavěla ona chatrná kostra celého příběhu, a zavdal se důvod, proč by měl Petr trávit čas se sympatickou hotelovou recepční Marií v podání Ani Geislerové, což je velká škoda, protože v některých okamžicích byly Pohádky pro Emu moc milé, dojemné a lidsky opravdové.

Kéž by si jen scénáristé bývali dali víc práce a nějak líp to promysleli a nezazdili tyhle skvělé momenty vždycky něčím naprosto přitaženým za vlasy :o(