Vítejte u rebarbory
...obyčejné dívky, vedoucí obyčejný život, o kterém se tu snaží pokud možno neobyčejně psát :o)
Článek Jojo Moyesová: Stříbrná zátoka
Komentáře k článku: Jojo Moyesová: Stříbrná zátoka
chaostheory®pismenkuje.cz: od Moyesové jsem ještě nic nečetla, a pořád váhám, jestli ji zařadit na svůj to read seznam nebo ne. zatím převládá to "ne", ale třeba se jednou nechám zlákat 
zatím mi vadí ten všeobecný humbuk kolem ní, a co jsem tak četla o jejích knihách, tak jsou plné "citového vydírání"...
takže děkuji za článek, o této knize jsem ještě žádnou recenzi nečetla
rebarbora: Děkuju, jsem ráda, že to bylo aspoň někomu užitečné 
Každopádně kdybys chtěla někdy s Jojo začít, doporučuju Než jsem tě poznala, ta se mi líbila tuze moc 
atraktivnistrasilka: Jojo Moyes mám trošku načtenou, asi tři knihy. Stačí to bohatě k tomu, abych už z ukázky na zadní straně poznala, jak se vyvine příběh jiné její knihy, ale to není žádné umění. 
Ne, vážně - Jojo už sama od sebe nečtu, vybírám si jiné věci. Pravda, že knihy od ní jsou vcelku čtivé, to se musí nechat, na druhou stranu už u Jeden plus jedna jsem se občas přistihla, že protáčím oči a podle ukázek, které jsi ty poskytla, nějak nemám pocit, že by mě tahle kniha bavila... ale třeba se pletu. 
rebarbora: To já jsem na tohle úplně tupá a málokdy vytuším, co za zvraty mě bude v zápletce čekat 
Třeba teď u Winter, která je inspirovaná pohádkou o Sněhurce, jsem zažila minimálně dva šoky, které se ale daly vlastně v souvislosti s tou pohádkou čekat, což mi došlo až poté 
Asi jsem beznadějný případ
hroznetajne: Stříbrná zátoka je jedna z jejich prvních knih, pokud se nepletu. Její spisovatelské kvality podle mě stoupají s každou další napsanou knihou. Kdybys knihy četla popořadě, jistě bys to zaznamenala . Zátoku jsem hodnotila taky dost průměrně. Čtivá, ale v něčem prostě hrozně pitomá. Ale zůstaly mi z té knihy nějaké pocity, hlavně ohledně velryb , to si pamatuji dodnes. Měla jsem tehdy po přečtení asi tak půl roku hroznou touhu žít u moře mimo civilizaci jenom s pár námořnickými rodinkami .
Přesně jak píšeš, tuctovka. Ale rozhodně bych dala Moyes ještě šanci .
rebarbora: Vidíš, o tom mě nikdy nenapadlo přemýšlet, že když čtu její knihy de facto v pořadí, v jakém u nás vyšly, že to ještě nemusí znamenat, že je ve stejném pořadí i napsala Každopádně i když Jojo Moyesovou někdy nařknu, že patří mezi autorky ženských románů, vždycky to beru tak, že patří mezi ty lepší A proto od ní taky vždycky očekávám něco víc 
Jinak ve mně se jí taky podařilo probudit touhu vypadnout někam „na samotu“