Na nápad zajet se taky někdy podívat na zámek Mitrowitz v Kolodějích nad Lužnicí (asi 3 km od Týna nad Vltavou), který je pro veřejnost nově otevřený teprve od roku 2015, mě přivedla brožurka z Třeboně, kterážto se čirou náhodou objevila u nás doma, no a když bylo první červnovou sobotu krásně slunečné počasí, nebylo nic jednoduššího než zbunktovat zbytek domácnosti a vyrazit na další malý odpolední výlet :o), přičemž vzhledem k tomu, že jsem měla nastudované mapy, jsem si vzala na starost i navigaci řidiče až na místo.
vlevo moc pěkný srub před vstupem do zámku, vpravo vstupní brána
vlevo informační centrum a pokladna v budově bývalého pivovaru, vpravo kaple sv. Anny
Zámeček Mitrowitz je taková malá roztomilá stavba, připomínající tvrz, kterou kdysi býval, a obklopuje ho poměrně rozlehlá zahrada s precizně udržovaným trávníkem. Nejdřív jsme se tedy prošli po okolí zámku (a já si ho nafotila ze všech možných úhlů a vzdáleností :o), okoukli jsme občerstvovací stánek v jakési bývalé hospodářské budově bez střechy a pak jsme zamířili dovnitř na prohlídku jediného prohlídkového okruhu (vstupné bylo opět standardizovaných 130 Kč). Po zámku nás provázela slečna v dobovém kostýmu, a protože je letos až do července na Mitrowitzi k vidění výstava Korunovační klenoty na dosah, byla první část prohlídky věnována Karlu IV. a jednotlivým informačním panelům. K mé smůle už jsem tuhle výstavu viděla vloni v Česk/..., takže pro mě osobně to nebylo až tak zajímavé, ale určitě kvituju, že tady si návštěvníci můžou všechny ty informace poslechnout formou výkladu bez nutnosti číst jednotlivé panely, což je rozhodně záživnější, nicméně to ve mně stejně vyvolávalo obavu, jestli se vůbec něco dozvíme o Mitrowitzi jako takovém, když je víc než polovina přístupných místností zaplácnutá výstavou :o).
Ale nebojte se, nakonec jsem se přeci jen dočkala (mezitím jsem se aspoň zabavila focením, neb na Mitrowitzi je povoleno i v interiérech :o) a dozvěděla jsem se například, že v současné době je zámek v soukromém vlastnictví akciové společnosti, což mi samo o sobě přišlo hrozně zvláštní. Jinak historie zámku sahá až do roku 1565, kdy na jeho místě stála nevelká tvrz o půdorysu lichoběžníku, přičemž nejvýznačnějším rodem svázaným s tímto panstvím byl rod Vratislavů z Mitrovic (jak jinak :o), mimochodem pravopis s dvojitým w je lehce archaický, přičemž podle legendy prý Vratislavové z Mitrovic odvozují svůj původ od prvního českého krále Vratislava II.), kteří jej koupili v dražbě roku 1704. Současná barokní podoba zámku vznikla v letech 1737-1741, kdy František Karel Vratislav se svojí manželkou Marií Annou (rozenou Kinskou) rozšířili obytnou část a přistavěli kapli sv. Anny. Z konce 18. století pochází také nástěnné malby (nikoli fresky, v tom jsme byli upozorněni, že je rozdíl, protože fresky se malují do vlhké omítky :o) v prvním poschodí zobrazující výjevy ze života jejich slavného předka, Václava Vratislava z Mitrovic, který se v roce 1591 jako patnáctiletý panoš vydal s císařskou delegací Rudolfa II. na cestu do tureckého Cařihradu (dnes Istanbul) a kvůli neshodám mezi císařem a sultánem skončil na čtyři roky ve vězení, ze kterého však dokázal vyváznout a vrátit se zpátky domů, přičemž o svých dobrodružstvích sepsal knihu.
Rod Vratislavů z Mitrovic (nebo alespoň větev související se zdejším zámkem) vymřel po meči v roce 1943 a jedinou majitelkou Mitrowitze se stala sestra posledního příslušníka rodu, Marie Terezie provdaná Dercsényi. Nicméně rodině Dercsényiů byl v první polovině 20. století veškerý majetek znárodněn a v areálu zámku sídlilo místní JZD, resp. přímo v budově zámku prý byly partajové byty a veškerá nyní už zrekonstruovaná výmalba na stěnách byla buď přemalována, nebo seškrábána :o(, JZD pak bylo v přilehlých budovách pivovaru, lihovaru, koníren apod. Načež dílo zkázy dokonaly povodně v roce 2002 :o(. Pokud jde o rod Vratislavů, do současnosti prý přežila jen rodová odnož, která žije v jihočeské obci Dírná a na Novém Zélandu (bratři Arnošt Zikmund a Maxmilián Josef si prý v roce 1948 "hodili korunou" o to, kdo zůstane v Čechách a kdo emigruje, přičemž Arnošt Zikmund poté odešel na Nový Zéland a Maxmilián Josef je dodnes hlavou rodiny v Čechách a má dvě dcery a jednoho syna). Jinak všechny uvedené informace jsem si samozřejmě ověřovala na internetu (poslední dobou nějak nejsem schopná je udržet v hlavě už z prohlídky :o) a pro případné zvědavce má zámek Mitrowitz na svém webu i videoprezentaci :o)
úplně vpravo je původní hodinový stroj ze zdejší věže
florální motivy (lístky) na zdech vlevo nejsou tapeta, ani výmalba válečkem, ale poctivá ruční práce, pěkně lístek po lístku podle šablony
No a po prohlídce zámku a kaple sv. Anny jsme se ještě jednou courli zahradou, já jsem si pak ještě zaběhla zvenku plotu na jakousi hráz na břehu řeky Lužnice, abych měla zámek vyfocený i z téhle strany :o), načež jsme se příjemně odreagovaní vydali zase na cestu zpátky domů, a to těsně kolem jaderné elektrárny Temelín, to jsem málem zapomněla říct :o)
