Baby Driver

Chcete si článek přečíst?

Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.

Jak vypnout blokování reklamy?

Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4

Moje zatím poslední letošní kinonávštěva se odehrála v polovině srpna, a i když jsem z toho měla po zklamání s Mumií trochu obavu a říkala jsem si, jestli to nebude jen další blbost, zejména když webové recenze řadily Baby Drivera mezi béčkové filmy, nakonec jsem si řekla, že mi v mé srpnové (aka narozeninové) depresi trocha rozptýlení neuškodí a do kina jsem přeci jen vyrazila a musím říct, že to bylo jenom dobře, protože to bylo super a film se mi moc líbil :o)

Z traileru to vypadalo, že půjde o takový ten cool film s velkým nadhledem a lehkostí, ale rozhodně jsem neměla nejmenší tušení, že je Baby Driver tolik stylizovaný (ale jakože v dobrém :o). Všechno se točí kolem hlavního hrdiny, který si celý boží den pouští do uší hudbu, protože má po nehodě z dětství tinitus neboli mu pořád zvoní v uších a on to tímhle způsobem "přebíjí". Celý film je pak stylizovaný jakoby jeho očima, takže většina akce a přestřelek vlastně perfektně ladí s hudbou (všechny výstřely padnou pěkně do rytmu toho, co zrovna Baby poslouchá), což mi přišlo poměrně vtipné :o). No a se svojí dívkou se taky seznámí skrz hudbu – byť je všem hned v úvodu jasné, že je Baby svým způsobem cvok, protože chodí po ulici a zpívá si a tančí podle hudby ve svých uších, jeho děvče Debora je na tom podobně :o). Filmu nechybí i slušně propracovaný příběh, kdy se Baby do tohohle světa zločinu dostal vlastně kvůli blbosti, když ukradl auto velkému gangsterovi Kevinu Spaceymu a ten ho za to vydírá, a aby mu splatil dluh, musí mu Baby dělat řidiče při jeho akcích, což jsou většinou loupeže bank nebo tak. Přišlo mi to i docela napínavé, neb Baby působí vlastně nevinně a tak jako nepošpiněně a vy tušíte, že se to celé jednou podělá, a to jako hodně, a trochu se děsíte, kdo to odskáče a kdo přežije (upřímně řečeno fakt jsem měla o Babyho a jeho dívku strach, protože tohle je přesně ten typ filmu, kde by se tvůrci klidně mohli rozhodnout pro tragický konec ala Romeo a Julie :o(

Jinak ve filmu nechybí i hodně velké hlášky – kromě té z traileru, kdy má Baby sluchátka na uších, ale vlastně odezírá ze rtů, takže je pak schopen slovo od slova zopakovat všechno, co jim šéf říkal (celý plán operace), se mi líbila i scéna se šéfovým synovcem, když šli omrknout pobočku pošty, jakože kolik je tam kamer, kolik členů ostrahy a tak a malý osmiletý kluk to zmáknul líp než Baby (evidentně to nedělal poprvé :o) – to nemělo chybu :o). Kevin Spacey byl ve své roli taky skvělý, takový ten jakože na první pohled elegantní gangster, ale vlastně záporák, byť měl pro Babyho očividně trochu slabost.

Zkrátka a dobře Baby Driver je takový malý filmový klenot v tom, co jde teď poslední dobou do kin (přijde mi, že jim v Hollywoodu nějak došla šťáva a kromě stupidních pokračování nebo remaků se toho moc netočí, nebo rozhodně nic zajímavého), je to takový osvěžující snímek, který je jiný minimálně tím, že v něm jednu z hlavních rolí hraje hudba (a to opravdu od prvního záběru), a celkově tou svojí stylizací a pojetím a rozhodně se moc těším, až se na něj kouknu znova :o)

Zpět na hlavní stranu blogu