17. listopad 2017 | 17.00 |
Chcete si článek přečíst?
Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Jak vypnout blokování reklamy?
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
Původně jsem si myslela, že se na tenhle snookerový turnaj koukat nebudu, protože podle toho, co říkali komentátoři v závěru English Open, měly být přenosy hlavně na Eurosportu 2, který v naší kabelovce nemáme (nemluvě o tom, že už jsem se měla začít učit na úřednickou zkoušku), ale nakonec ho vysílali i na Eurosportu 1, který chytáme, a s ohledem na to, že mi trhali zub moudrosti a já pak měla nateklou půlku hlavy a vznášela jsem se v rauši léků proti bolesti, a tudíž bych se toho stejně moc nenaučila (resp. by mi toho v hlavě moc neuvízlo), koukala jsem víceméně celé dny na televizi (snooker nevyjímaje), byť jsem měla trochu problémy se soustředit a sem tam mi něco uniklo (jako třeba sem tam nějaký frame či dva :o).
Úplně první zápas z Mezinárodního šampionátu v čínském Ta-čchingu jsem viděla už v pondělí 30. října večer, kdy jsem při přepínání televize objevila Ronnieho O'Sullivana hrajícího proti Yanu Bingtaovi.
Pořád hrál kvůli kotníku v keckách a zase hrál skvěle, viděla jsem sice jen jeden frame, který suverénně vyhrál se stovkovým náběhem, ale i tak mě potěšil (potom jsem šla spát, protože jsem druhý den nejen vstávala do práce, ale kvůli plánovanému trhání zubu jsem stejně neměla u ničeho stání :o(. Až později jsem zjistila, že to byl teprve třetí frame jejich zápasu, ve kterém se Ronniemu poprvé podařilo vyhrát na stav 1-2 krásným 111bodovým náběhem a že to byl jeho de facto poslední úspěch, protože pak ho Yan Bingtao převálcoval 6-1 :o(. Jak jsem totiž byla taková zpitomělá, tak mi docela dlouho nedocházelo, jak je možné, že Ronnieho v žádném z přenosů nevidím hrát (myslela jsem si, že kvůli časovému posunu jsou třeba jeho přenosy v časech, které prostě nestíhám :o(, a uvědomila jsem si vlastně až ve finále, že teda někde v průběhu vypadl :o(
O halloweenském úterku odpoledne jsem pak viděla (už s oteklou pusou, ale stále ještě pod vlivem umrtvovací injekce a léků na bolest a možná i v lehkém šoku :o) kousek souboje Neila Robertsona s Matthew Seltem a pamatuju si ho proto, že Neil hrál taky skvěle, komentátoři nezapomněli zdůraznit, že ze stavu 2-5, kdy se hrálo na 6 vítězných framů, to dokázal otočit a vyhrát, přičemž předváděl taky samé suverénní stovkové náběhy, takže ho
pise.cz/img/372707.jpg">byla opravdu radost sledovat :o). Osmý frame vyhrál 129bodovým náběhem, devátý frame 117bodovým, ale největší nervák nastal v závěrečném 11. framu, kdy nakonec zvítězil s bodovým kontem 59-56 (detaily vám k tomu bohužel neřeknu, protože jsem sice na jejich hru koukala a fandila, ale moc si toho nepamatuju :o(