Vítejte u rebarbory
...obyčejné dívky, vedoucí obyčejný život, o kterém se tu snaží pokud možno neobyčejně psát :o)
Článek Nicholas Evans: Zaříkávač koní
Komentáře k článku: Nicholas Evans: Zaříkávač koní
iva: Ha! Já jsem Annie nesnášela. Vždyť to byla sebestředná mrcha 
Napřed jsem viděla film a i ten asi natřikrát, protože mě děsně nebavil. Ale byl to děsnej hit, tak jsem snažila. Pak jsem o něm vyprávěla kamarádce koňačce s tím, že mě hrozně mrzí, že se mi ten film nelíbil a že mi nejuhozenější přišel ten konec.
Načež Hanča pomstychtivě pravila: "Knížka je lepší. Von umře, vona je s ním těhotná a dcera jí taky nesnáší!"
Mně ti vždycky tak uklidní, když nejsem jediná, komu se nelíbí nějakej super dokonalej hrdina...
Na střední jsme v rámci příprav na maturitu probírali i Paní Bovaryovou. Když jsem na učitelčin dotaz: "Co byla Ema?!"
Odpověděla: "Rozmazlenej zpovykanej froc!"
dostala češtinářka záchvat smíchu a požádala mě, ať si tuhle knihu radši nedávám do seznamu četby 
rebarbora: Jenže mě to hrozně překvapilo, protože když jsem Zaříkávače četla před lety coby teenager, tak se mi ta knížka hrozně líbila a děsně jsem jí žrala 
Ale jinak s tebou naprosto souhlasím - taky se mi ulevilo, že nejsem jediná, komu přišla Annie jako naprosto otřesná postava
A k Paní Bovaryové - alespoň mohla být u maturity zajímavá diskuze 
iva: To by asi maturitni komise koukala
U Paní Bovaryové je třeba zdůraznit, že je Emička prototyp romantické hrdinky a ne do toho navléct nevhodnou výchovu, slabošského manžela a naději, že ta blbka skončila v pekle za to, jak se chovala ke své dceři
Ad Zaříkávač koní - v pubertě holt vnímáme jinak než v dospělosti. Nejspíš vliv hormonů a pak zas životních zkušeností
Například knihu ...a bude hůř jsem četla několikrát, v různých životních etapách a úplně naposled mě hlavní hrdina dost vytáčel
rebarbora: Jojo Ale je to zajimavý, viď, jak člověk některé knihy vnímá v různých časových obdobích různě, zatímco u některých se pocity z četby nezmění 
Těžko říct, která varianta je známkou kvality
iva: Ty jo, nad tím jsem ještě nikdy neuvažovala, jsi borec, že tě to napadlo
Řekla bych, že a) i b) je správně.
A) umožňuje čtenáři růst, porovnávat názory, třídit postoje. B) je nadčasové.
Nejhorší jsou knížky, u kterých si řekneš - tak kvůli téhle fakt nemuseli ten strom porazit
