World Snooker Championship 2018

Chcete si článek přečíst?

Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.

Jak vypnout blokování reklamy?

Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4

Rok se s rokem sešel a na přelomu dubna a května nastalo další snookerové soupeření o titul mistra světa :o). Úvodní kola jsem už tradičně sledovala víceméně náhodně a vždycky jenom chvilku. První takovou příležitostí byla neděle 22. dubna 2018 v podvečer (cca kolem půl šesté), kdy jsem v rámci pauzy v zápase Graema Dotta s Ali Carterem (za stavu 7-6) viděla závěr souboje Ronnieho O'Sullivana se Stephenem Maguirem, ve kterém Ronnie podle komentátorů na začátku prohrával 4-0, do druhé části šel za stavu 3-6 a z následujících osmi framů jich sedm vyhrál a vítězstvím 10-7 (v prvním kole se hrálo celkem maximálně 19 framů) postoupil do druhého kola. A mezi řečí jsem se od komentátorů dozvěděla, že obhájce titulu a jeden z mých oblíbenců, Mark Selby, letos vypadl už v prvním kole v zápase proti Joe Perrymu :o(

V úterý 24. dubna 2018 jsem při večerním přepínání programů zahlédla jen konec framu před patnáctiminutovou přestávkou mezi Stuartem Binghamem a Jackem Lisowskim, kdy byl stav 5-7 a na body taky vedl Lisowski, jenže po jeho ne příliš povedené jistotě zůstala na stole pološance pro Binghama, který se jí samozřejmě chopil a červenou s přehledem potopil. Pak mu sice tak úplně nevyšla přihrávka na modrou a nakonec ji potopil spíš jen díky haluzi, kdy se mu vyklepla o čelisti z levé dolní kapsy jen proto, aby následně doběhla do pravé středové kapsy. Bingham pak potápěl dál, a i když to nebyly úplně nejlehčí strky, vedl si dobře. Potom si sice hůř přihrál na černou po potopení růžové, kdy přetáhl přihrávku, ale nakonec černou stejně potopil, což potřeboval, protože body za ni byly rozhodující a bez nich by frame nevyhrál. Před přestávkou byl tudíž stav 6-7 a podle komentátorů vypadal Bingham spokojeně, když odcházel do zákulisí :o)

V sobotu 28. dubna jsem pak večer postřehla už jen závěr první části druhokolového zápasu Jacka Lisowskeho s Johnem Higginsem, ze které odcházeli za hodně nekompromisního stavu 8-0 pro Higginse, což mi trochu kazilo radost z toho, že Jack předtím tedy logicky musel porazit Binghama, neb se hrálo na 13 vítězných (tedy celkem 25 framů) a nevypadalo to s ním tudíž moc dobře :o(. V pondělí 30. dubna jsem se mrkla na 16. frame zápasu Dinga Junhui s Anthony McGillem, který nakonec vyhrál čínský hráč a za stavu 12-4 pro Dinga odcházeli oba hráči pryč s tím, že se bude muset hrát ještě třetí část zápasu, neb Anthony McGill se nenechal až tak snadno udolat a po první session, kterou prohrál 0-8, se prý trochu vzchopil a v druhé části pro sebe utrhl alespoň ty čtyři vyhrané framy.

V úterý 1. května 2018 už jsem měla konečně víc času na nějaké delší sledování (koneckonců bylo volno :o), takže jsem viděla kus čtvrtfinálového zápasu Dinga Junhui s Barry Hawkinsem, kdy těsně před přestávkou vyhrál frame Barry Hawkins a vylepšil tak svoje vedení na 3-1. V patnáctiminutové přestávce pak byl k vidění 13. frame souboje Johna Higginse s Jackem Lisowskim se stavem 11-1, přičemž frame opět vyhrál Higgins a dokonce zahrál zatím nejvyšší náběh v turnaji – epesních 146 bodů (kvůli horší přihrávce na červenou musel jednou kombinovat s růžovou, jinak z toho bývala mohla být maximální 147). Potom pokračoval pátým framem Dingův zápas s Hawkinsem, který náběhem 76 bodů vyhrál na jeden zátah Ding, který nakonec nepotopil růžovou na střed, takže z toho nebyla stovka, ale i tak snížil Hawkinsův náskok na 2-3. V šestém framu to ze začátku vypadalo, že Barry Hawkins Dingovi oplatí stejnou mincí, ale pak chyboval a následně se s Dingem docela dlouho bili o frame, než si ho nakonec Hawkins přece jen vybojoval. V sedmém framu měl slušný bodový náběh Ding, ale pak nepotopil černou do levé dolní kapsy, takže zůstala pěkně nachystaná k potopení Hawkinsovi, který té šance samozřejmě využil a začal sbírat body. Nakonec ale Dinga bodově jen dorovnal a pak nepotopil červenou na střed, takže se ke stolu dostal zase Ding a propotápěl se až přes frameball, kterým byla poslední červená, tu potvrdil ještě i potopením černé a následně celé barevné dohrávky a opět stáhl tak Hawkinsovo vedení na 4-3. Poslední frame první session pak vyhrál Barry Hawkins, takže stav po jejich první session byl 5-3 pro Barryho.

Potom jsem v úterý viděla ještě úvodní session souboje Johna Higginse s Juddem Trumpem, kdy první frame vyhrál s přehledem Trump a druhý zase Higgins. Ve třetím framu Higgins po 57 bodech nepotopil červenou, na kterou měl horší úhel, takže se pustili do jistot, ale Higgins hned tu následující pokazil a Judd se chopil šance. Musel dohrát celý stůl, ale zvládl to skvěle, frame tak Higginsovi ukradl (rozdíl byl jen o 2 body) a šel do vedení 2-1 :o). Ve čtvrtém framu začal sbírat body jako první John Higgins, ale při pokusu o rozstřel balíku červených nepotopil černou, takže po 31 bodech musel od stolu a začala jistotová přetahovaná. Komentátoři nezapomněli poznamenat, že Judd Trump a John Higgins proti sobě na mistrovství světa už hráli, a to dokonce ve finále v roce 2011 a Higgins tehdy Trumpa porazil 18-15. Mimochodem Judd měl letos stejně jako Ronnie nějaký moc krátký sestřih, ale na rozdíl od "rakety" O'Sullivana v tom vypadá divně :o(. Co se hry týče, Judd nakonec využil Higginsovy nedotažené jistoty a stůl s přehledem dohrál a byla z toho dokonce první (byť rovná) stovka tohoto zápasu a stav 3-1 před patnáctiminutovou přestávkou :o)

V pátém framu měl opět pěkně rozehraný stůl Judd Trump, ale po 71 bodech mu nedojela bílá na nahrávku na další červenou, takže musel do jistoty, nicméně naštěstí se po prostřídání ke stolu zase vrátil a pokračoval v potápění. Poslední červená mu sice nakonec zůstala mezi čelistmi pravé dolní kapsy, ale to nic nezměnilo na tom, že frame vyhrál a pokračoval ve svém vedení 4-1. Šestý frame vyhrál pro změnu se 74bodovým náběhem John Higgins. V sedmém framu to překvapivě kazili oba, ale Higginsovi se nakonec podařilo nasbírat víc bodů a snížil tak stav na 4-3. V osmém framu pak Higgins nedokázal využít šanci z Trumpovy nepovedené jistoty, když nepotopil nabídnutou červenou před pravou dolní kapsou, takže nastalo jistotové intermezzo. Z rozbordeleného stolu nakonec potápěl jako první Judd Trump a nasbíral 77bodový náběh, čímž frame vyhrál a do druhé session šli za stavu 5-3 pro Trumpa.

V úterý 1. května 2018 večer jsem pak ještě viděla osmý frame utkání Aliho Cartera s Markem Williamsem, který vyhrál Williams a dotáhl tak soupeře na stav 4-4, evidentně to byl hodně vyrovnaný zápas. Ve středu 2. května v podvečer jsem pak zahlédla kousíček ze záznamu druhé session Judda Trumpa s Johnem Higginsem – oba měli hodně vyrovnané statistiky, ale Higgins zrovna dával Trumpovi co proto. Juddovi to tentokrát nějak nešlo, neměl štěstí, což byla velká škoda, protože po první session jsem si dělala naděje, že by to letos mohl dotáhnout i do finále a možná i vyhrát, když ostatní favoriti jako Mark Selby a Ronnie O'Sullivan tak brzy vypadli.

Ve čtvrtek 3. května odpoledne po práci jsem koukala už na semifinálový souboj Johna Higginse (který tím pádem evidentně Judda Trumpa nakonec porazil :o( s Kyrenem Wilsonem, přičemž po první části byl stav 3-1 pro Higginse. Pátý frame Kyrenovi málem vyfoukl Higgins poté, co chyboval na červené, ale naštěstí se pak mohl Wilson do hry ještě vrátit a frame si udržel, což komentátoři zhodnotili slovy, že si tu chybu alespoň nemusí vyčítat :o), a polepšil si na stav 2-3. V šestém framu chyboval pro změnu Higgins, když po ne příliš povedené jistotě nechal soupeři nachystanou červenou před levou dolní kapsou. Kyren se toho samozřejmě chytil a frame vyhrál na jeden zátah, dokonce i se stovkovým náběhem (konkrétně 140 bodů), což komentátoři kvitovali spokojenou poznámkou o tom, že doteď měl nejvyšší náběh v zápase jen nějakých 35 bodů :o), a špekulovali o tom, že John Higgins může být unavený ze včerejšího čtvrtfinále s Juddem Trumpem, kdy se hrálo do posledního možného framu (tedy všech 25). A taky nezapomněli vypíchnout, že Kyren Wilson má za letošek už trojnásobně víc stovkových náběhů než vloni (prý z loňských 16 už se vyšplhal na 48). Potom nastala mezi framy menší pauza, Kyren Wilson měl prý nějaké zdravotní problémy – komentátoři to pak upřesnili, že prý krev z nosu, tak to snad nebude nic vážného a opravdu nebylo a Kyren se po chvilce zase objevil (mimochodem John Higgins byl asi vážně unavený, protože když s ním pořadatel mluvil, tak ve svém koutku dokonce zíval). Osmý frame pak zahájili jistotami, během nichž Higgins vždycky potopil moc pěknou ale osamocenou červenou bez možnosti pokračovat v náběhu, a když už pak nějaké to pokračování měl, zase se mu po 14 bodech vyklepla modrá z kapsy a ke stolu šel potápět Wilson. Komentátoři celou situaci poměrně vtipně shrnuli tím, že prý před přestávkou to měl pod taktovkou Higgins a měl smůlu, když ten jeden frame prohrál, zatímco teď po přestávce má prý štěstí, že vůbec ten jeden frame vyhrál :o). Každopádně Kyren Wilson následně po 44 bodech nepotopil dle komentátorů elementární červenou, takže opět došlo na jistotovou přetahovanou, ze které pak jako první potápěl Higgins a začal hrát jako by se probudil, sázel to tam jak Baťa cvičky, dokonce i celkem těžkou modrou, takže frame nakonec Kyrenovi vyfouknul a celkový stav po první session byl 3-5 pro Higginse.

V neděli 6. května 2018 ráno jsem viděla ze záznamu hrát i druhou semifinálovou dvojici – Barryho Hawkinse s Markem Williamsem za stavu 15-16 (hrálo se na 17 vítězných). Na body sice v třicátém framu vedl Hawkins, ale zasekli se v jistotách. Williams měl dokonce jednu hodně povedenou, kterou pak Hawkins trefoval natřikrát – ne že by na červenou neviděl, ale nechtěl soupeři nechat na stole šanci, takže dvakrát ťukl chybně růžovou za 6 bodů pro Williamse a napotřetí už musel trefit červenou, což se mu i povedlo, ale zase mu spadla bílá do pravé dolní kapsy, nicméně naštěstí z toho ani tak na stole pro soupeře moc nezůstalo. Hrdlili se doslova o každou kouli. Pak nechal Hawkins soupeři nešťastně nabídnutou růžovou, kterou Williams potopil a dokonce mu jakž takž vyšla i nahrávka na poslední černou, kterou potřeboval taky potopit – podle komentátorů prý ne úplně ideální pro levorukého hráče, spíš pro praváka – ale i tak si s tím potopil a černá skončila v kapse, čímž Williams vyhrál nejen frame, ale i celý semifinálový zápas a postoupil do finále k Higginsovi (což opět znamenalo, že Higgins porazil Kyrena Wilsona :o(

V neděli 6. května večer jsem při přepínání televize jen mrkla na kousek desátého framu finálového souboje Marka Williamse proti Johnu Higginsovi za stavu 7-3 pro Williamse, kdy zrovna uvázli v jistotách a postupně rozstrkali červené koule k mantinelům. Na body vedl Higgins a komentátoři vtipně upozornili na to, že Williamsovi při odehrávání vylezlo z rukávu tetování na ruce – prý má vytetovaná jména všech svých tří synů, což mě trochu překvapilo, protože mi nepřipadá jako typ na tetování :o). Celkově ale můžu říct, že mě letošní snookerové mistrovství světa trochu zklamalo, neb bez mých oblíbenců to prostě nebylo ono a chvíli jsem i váhala, jestli vůbec finále dokoukat. Nakonec mi to ale nedalo a v úterý 8. května 2018 jsem se podívala alespoň ze záznamu, jak vlastně ona poslední session předešlý večer dopadla.

Začínalo se za stavu 15-13 pro Williamse, přestože měl podle komentátorů John Higgins úspěšnost potápění ve 4. session skoro 100% (za tři framy prý nepotopil jednu jedinou kouli, zatímco Williams prý nepotopil pouze dvě koule, ale měl míň strků a proto mu vycházela úspěšnost nějakých 88%). Ve 29. framu potápěl jako první Higgins, a to skvělou trojkombinací, kdy potopil červenou do kapsy tím, že ji popostrčil jinou červenou, do které hrál bílou koulí – to byl moc pěkný kousek :o). Potom si ale chvíli přehazovali jistoty, John Higgins byl pak nucen útočit za situace, kdy doprava na červené nebylo vidět, potopil to krásně středem a ještě měl přihrávku na růžovou. Docela si s tím rozrochaným stolem poradil, i když tam na něj nečekali žádné snadné strky a chtělo to fakt přesnost, dokonce si hezky nahrál i do úzké uličky mezi červenými na černou kouli. Po 52bodovém náskoku ale šel Higgins radši do jistoty a chvíli se u stolu střídali, Williams pak zkoušel potápět, ale podle komentátorů prý už půl hodiny nepotopil a byl to těžký strk, navíc z posledních sedmi framů jich šest prohrál, takže mu dávali šanci padesát na padesát – a opravdu kouli nepotopil. Naopak Higgins pak potápěl a frame si připsal na stav 14-15.

Do třicátého framu rozstřeloval John Higgins a poté nastaly klasické úvodní jistoty, pak ale Marku Williamsovi padla do kapsy bílá, a i když se původně zdálo, že na stole svému soupeři nic nenechal, nebyla to tak úplně pravda a Higgins potápěl. Následnou růžovou však už nepotopil, byť měl na ni celkem pěkně nahráno. Williams pak chvíli hledal prodloužení ke svému tágu :o), ale marně, takže nakonec musel svůj strk odehrát bez něj, což se mu povedlo a červenou potopil, včetně následného pokračování na barevné. Po 47 bodech se pak ale Williamsovi vyklepla červená a Higgins jeho chybu potrestal a potápěl, přičemž si hezky nahrál i dál na barevnou, nakonec dohrál skoro celý stůl (zůstala na něm jen černá koule) a frame Williamsovi zdařile ukradl, čímž vyrovnal stav na 15-15. Komentátoři si neodpustili větu: "A to Higgins prohrával 7-14!" :o). Ve framu číslo 31 potápěl jako první Williams, když se Higginsovi tak úplně nezdařila jistota, a povedl se mu i rozstřel balíku červených, po 41 bodech si ale hůř nahrál na červenou a nepotopil ji, byť měl to štěstí, že na stole nezůstala žádná vyložená šance a hra se překlopila opět do jistot. Mark Williams pak zase velmi brzy útočil a potopil, měl pak sice horší přihrávku na růžovou, ale taky ji potopil, a pak už se ve svých přihrávkách opravil a dostal se přes frameball, a i když nedopotápěl celý stůl, na návrat zpátky do vedení 16-15 to stačilo. Komentátoři to glosovali tím, že John Higgins se prý v zápase zatím ještě ani jednou nedostal do vedení.

V 32. framu potápěl první opět Mark Williams, ale po pouhých 4 bodech nepotopil růžovou a ke stolu šel Higgins, který ale po 14 bodech taky nepotopil, a tak se Williams ke hře zase vrátil, poradil si s několika těžkými strky a dostal se nejen přes frameball, ale propracoval se až ke své druhé stovce v zápasu (konkrétně to byla rovná stovka :o). Ve framu číslo 33 Higgins chyboval v jistotě a Williams nabídnutou červenou potopil, pak měl sice horší přihrávku na modrou na střed, ale poradil si s ní a trefil i následující červenou, na kterou měl zas pro změnu krátkou přihrávku a musel ji jen olíznout. Potom už se opravil a pokračoval bez problémů dál, rozstřel balíku červených taky zvládl, byť je to podle komentátorů jeho největší slabina. Nezapomněli přidat i pár zákulisních drbů o tom, že Williamsova manželka byla na podzim nemocná a byla skoro každý týden v nemocnici, takže si prý Williams vyčítal, že jezdil po turnajích, ale jak správně řekli komentátoři, nedá se nic dělat, je to jeho práce – teď už prý manželka vypadá v pořádku. Co se jeho hry týče, po 63 bodech Williams nepotopil růžovou a Higgins potápěl, na stole bylo 67 bodů, takže ještě zdaleka nebylo nic rozhodnuto a Williams mohl o svůj dobře rozehraný frame přijít, což se taky stalo, protože Higgins dohrál dočista celý stůl a snížil tak protihráčův náskok na 17-16.

Ve 34. framu komentátoři zdůraznili, že Higginsovi zůstává po rozstřelu červená doprava, na kterou je vidět, a na ni také Williams hned úspěšně zaútočil, neměl ale pokračování, takže se střídali v jistotách. Potom po čínském snookeru od Williamse, který Higgins odehrál, zůstala na stole šance, kterou Mark Williams využil a potápěl, přestože měl bílou na mantinelu a byl to dost těžký strk. Následně Williamsovi vyšel i rozstřel balíku, potopil těžkou červenou, po ní i černou a další červenou, potom ale s 69 body na kontě nepotopil hnědou, a přestože Higgins potřeboval tři snookery, šel to ještě ke stolu zkusit. Komentátoři opět přispěchali s trochou té statistiky a prý že Williams když už se dostal do finále na mistrovství světa, tak až na jedinou výjimku se Stephenem Hendrym v roce 1999, nikdy neprohrál a v roce 2000 se prý dokonce stal prvním levorukým hráčem, který mistroství vyhrál. No a jako by to předpovídali, Mark Williams nakonec potopil ještě i další těžkou dlouhou červenou z mantinelu a dopotápěl skoro celou barevnou dohrávku, černá už mu pak zůstala na stole, ale nevadilo to a Higgins už mu přišel jen pogratulovat :o). Takže toliko k letošnímu snookerovému mistrovství světa, předávání poháru jsem tentokrát neviděla, protože to bylo ze záznamu a tam takovéhle věci nedávají, ale při pátrání po příhodných fotkách k tomuto článku jsem narazila na pár odkazů na to, že se Mark Williams vsadil, že když vyhraje, tak se svlékne donaha, což pak evidentně i udělal a na tiskovou konferenci přišel jen s ručníkem kolem pasu – to mi přišlo jako dobrá kuriozita na závěr :o)

 

 

Zpět na hlavní stranu blogu