Vítejte u rebarbory
...obyčejné dívky, vedoucí obyčejný život, o kterém se tu snaží pokud možno neobyčejně psát :o)
Hospitál Kuks
22. červenec 2018 | 22.09 |
Během našeho pobytu na safari ve Dvoře Králové nad Labem jsme mezi zvířecími výběhy narazily i na billboard lákající návštěvníky k výletu na Kuks, vzdálený jen asi 10 km, což moji spoluvýletnici zaujalo natolik, že na internetu dopátrala potřebné informace, mapy a jízdní řády a neodbytně trvala na tom, že když jsme byly na přehradě Les království, musíme vidět i Kuks, na což jsem nakonec přistoupila, ale jen s podmínkou, že ve středu 28. června 2017 vyrazíme až odpoledne, až si projedeme safari Afrika truckem a Safaribusem, protože kvůli tomu jsme sem přece jely především a navíc mělo být dopoledne konečně ono předpovědí počasí neustále slibované sluníčko :o)
No co vám budu povídat, dopoledne jsme si v pravém a nefalšovaném safari užily neskutečně, a když jsme se dostatečně povozily a prošly, vycházelo nám to jen tak tak, abychom ve dvě odpoledne stihly autobus přímo ze zastávky od ZOO do Kuksu (mít víc času, osobně bych si klidně jízdu Afrika truckem i Safaribusem ještě jednou zopakovala :o). Autobusová zastávka Kuks, rozcestí je přesně, jak její název napovídá, jen taková ta bouda u poměrně rušné silnice s menší odbočkou, po které musíte vyrazit k nenápadné vesničce v pozadí, na první pohled ničím výjimečné, ale jakmile projdete dál, víc do zástavby, najednou se před vámi otevře výhled na celý obrovský areál hospitálu jako na dlani, který si trůní de facto na protějším kopci, na opačném břehu řeky :o). To už si s námi sice sluníčko zase hrálo na schovávanou, ale říkala jsem si, že jen co si nafotím pár pěkných záběrů hospitálu zvenku (to jsem si občas musela i chvilku počkat, než zase aspoň trochu vylezlo zpoza mraků) a zdejší bylinkové zahrady, bude mi to vlastně jedno, protože jsme se šly podívat hlavně dovnitř :o)
pise.cz/img/385885.jpg">
Most přes řeku byl pod lešením, ale krásné barokní kaskádovité schodiště, po jehož stranách původně proudila voda, jsme mohly obdivovat v plné kráse :o). Docela vtipné mi přišlo, že zakladatel Kuksu, František Antonín Špork, tady založil lázně, aniž by tu byl nějaký léčivý pramen, prostě jen proto, že chtěl nějaké mít u svého sídla (a dokonce prý podplatil univerzitní kapacity, aby mu potvrdily, že kukská voda má blahodárné účinky na lidské zdraví, přestože ve skutečnosti šlo o naprosto obyčejnou vodu, snad jen s vyšším obsahem železa :o). Schodiště je tři metry široké, má 52 schodů a prameny vytékaly z lastur v rukou Tritonů na jeho vrcholu. Ve Šporkových dobách zde prý dokonce o slavnostech teklo víno a schodiště ukončovala kašna se sochou Polyféma, který měl v zádech zabudovaný hrací strojek, takže protékající voda dokonce vytvářela melodii (dnes socha zdobí průchod z nádvoří do bylinkové zahrady). Nemohla jsem si u toho nevzpomenout na Versailles a jeho nespočet rafinovaných kašen, zkrátka baroko jak má být i tady u nás v Čechách :o)
Dřív než areál hospitálu, který se zachoval dodnes, ale vznikly právě ony Šporkovy lázně a jeho letní sídlo na protějším břehu. Až kolem roku 1707 se začíná se stavbou kostela Nejsvětější Trojice, jehož krypta sloužila zároveň jako hraběcí hrobka (kde na vstupní železné bráně trůní pozlacená lebka :o) podle plánů italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho, a zároveň s ním byla také zahájena stavba okolních budov, tedy budoucího špitálu a domova pro válečné veterány, včetně špitální zahrady (přeci jen byl František Antonín Špork synem vestfálského vojáka, který to dotáhl až na císařského generála a byl povýšen do hraběcího stavu, takže proto asi ona slabost pro vojáky :o). Výstavba hospitálu byla symbolicky zakončena umístěním alegorických soch Neřestí a Ctností od nejvýznamnějšího českého barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna na terasy před hospitálem. Samotný provoz hospitálu byl však zahájen až po smrti hraběte Šporka, v roce 1743, kdy jeho dcera pozvala do Kuksu řád milosrdných bratří, kteří hospitál provozovali až do roku 1938.
V rámci hlavního prohlídkového okruhu, který je zhruba na hodinu a v jehož průběhu můžete klidně i fotit, což bylo moc fajn, na vás za vstupné 100 Kč/osobu čeká především nově zrestaurovaná (v letech 2014-2015) ústřední chodba, kde je k vidění cyklus padesáti nástěnných maleb s názvem "Tanec smrti" zobrazující rovnost lidí nejrůznějších společenských vrstev a profesí v posledním okamžiku jejich života – vždycky mají po boku Smrtku s kosou a vůbec netuší, že se na ně chystá :o(. V bývalém hlavním nemocničním sálu neboli lapidáriu jsou pak umístěny originály soch dvanácti Ctností a dvanácti Neřestí od Matyáše Bernarda Brauna pocházející z let 1712 až 1731 (na terasách před hospitálem jsou prý zhruba někdy od 80. let minulého století jejich kopie), u kterých se s námi průvodce zastavoval a vysvětloval symboliku jednotlivých atributů (jako např. že Štědrost rozdává z rohu hojnosti, Láska je obklopena dětmi, Cudnost je zahalená závojem, Lakota drží měšce a účetní knihy, Obžerství má kromě mísy s jídlem u nohou čuníka apod. :o).
Vlevo Štědrost
Cudnost, Píle a Moudrost
Láska, Naděje a Víra
Statečnost, Lehkomyslnost a Obžerství
Lakota, uprostřed Anděl blažené smrti (asi že se usmívá :o) a vpravo Náboženství
Prohlídka pak pokračovala návštěvou kostela Nejsvětější Trojice a končila v úžasné barokní lékárně U Granátového jablka, která je druhou nejstarší dochovanou barokní lékárnou ve střední Evropě (ta úplně nejstarší je prý v Klatovech a nese jméno U Bílého jednorožce). Byla zprovozněna zároveň s příchodem milosrdných bratří do Kuksu, tedy v roce 1743, kteří s sebou přivedli mimo jiné i lékárníka, přičemž ono granátové jablko v jejím názvu bylo jednak ve znaku řádu správců hospitálu, a zároveň představovalo symbol zmrtvýchvstání a znovuzrození. Kromě nejrůznějších nádob na všelijaké mastičky, prášky či tinktury, včetně ingrediencí jako dračí krev, račí oči nebo prášek z lebky oběšence :o(, vyskládaných v krásně zdobených skříních je hlavní dominantou lékárny hlava bájného jednorožce visící nad vchodem (roh je samozřejmě ve skutečnosti zubem mořského kytovce narvala, ale i tak mě překvapilo, jak je dlouhý, a pohrávala jsem si s myšlenkou, jestli není náhodou falešný :o).
Kostel Nejsvětější Trojice
Barokní lékárna U Granátového jablka :o)
Jinak co se zahrady týče, je to taková ta typicky barokní, pečlivě rozčleněná a zastřihávaná zahrada, ale osázená nejrůznějšími bylinkami (tudíž užitnými rostlinami), u kterých jsme se docela dlouho bavily tím, jestli je poznáme (pak jsme vždycky dohledávaly cedulku s názvem :o). Je tu taky několik dalších soch z dílny Matyáše Bernarda Brauna, z nichž největší a jednoznačně nepřehlédnutelná je socha Křesťanského bojovníka uprostřed z roku 1732, která prý původně stála na okraji panství coby výstraha jezuitům z Žirče, se kterými František Antonín Špork vedl dlouholetý spor o vybudování křížové cesty.
Každopádně navnaděné kouzelnou barokní lékárnou jsme se rozhodly navštívit ještě i jakýsi okruh bez průvodce s výstavou k historii výroby léků, protože do odjezdu autobusu pořád ještě zbývalo dost času a vstup byl jen 30 Kč. Tady jsme se ale už moc nepokochaly, neb výstava s názvem "Z apatyky do fabriky" zahrnovala spíš moderní přístroje na výrobu jednotlivých forem léčiv, jako jsou tablety, tobolky, dražé atd., takže pro nás laiky s nijak velkou vášní pro medicínu nic extra :o). Výstavu jsme tudíž proběhly hopem, já si sice poctivě nafotila panely s popisky, že si je jako přečtu potom v klidu na pokoji nebo doma a zjistím, jestli je tam něco zajímavého, ale znáte to, doteď jsem se na ně nepodívala :o). To už mi přišla zajímavější ona miniaturní vnořená výstava Renčínových kreslených vtipů s názvem "Léčba Renčínem", stejně jako všudypřítomné moc pěkné kytice voňavých sušených rostlin nejspíš ze zdejší bylinkové zahrádky :o)
No a potom už nás čekala jen cesta autobusem zpátky do Dvora Králové, kdy jsme se na zastávce u silnice při čekání celkem slušně pekly, protože už zase vylezlo sluníčko, takže jsme pak po příjezdu na hotel, byť už bylo kolem sedmé večer, konečně vyzkoušely bazén a neuvěřitelně nám to bodlo, i když voda byla na můj vkus pořád docela studená :o). A přestože středa byla rozhodně nejteplejším dnem celé naší dovolené, stihly jsme tu naší bazénovou koupačku jen tak tak, neb v osm večer už zase lilo jako z konve :o(. Na balení kufrů jsme nicméně byly stejně moc unavené, takže jsme ho nechaly na čtvrtek ráno – vzhledem k tomu, že jsme odjížděly busem až v půl jedenácté a vyklidit pokoj jsme musely do desíti, nebyl důvod to nějak hrotit, zvlášť když jsem se celý loňský rok na všech dovolených budila hrozně brzo (tedy kolem šesté :o).
Ve čtvrtek ráno jsem pak sice trochu zmatkovala a chtěla jsem dokoupit ještě nějaké ty suvenýry domů, což se v safari ukázalo jako problém, neb všechny oficiální obchody, z nichž každý měl zcela nepochopitelně úplně jiný sortiment, otevíraly až od desíti :o(. Chtěla jsem přikoupit ještě nějaké pěkné kovové zvířátko v zámečku s výstavou Burianových obrazů, který jsme navštívily v úterý a já si tam pořídila na památku moc pěknou žirafu, ale samozřejmě se mi to nepodařilo. Mimochodem zámeček, kde sídlí i ředitelství safari, je moc pěkný a uvnitř se nachází rozsáhlá výstava obrazů Zdeňka Buriana se všemi možnými i nemožnými pravěkými tvory mapující vývoj života na Zemi od prvohor (tedy takového toho nudnějšího období plného vody a maximálně rostlin a prvoků :o), přes druhohory s dinosaury až do čtvrtohor s mamuty a šavlozubými tygry. Co se suvenýrů týče, nakonec mě zachránila babča ve stánku s občerstvením a suvenýry u gepardího výběhu, která měla otevřeno už od devíti a kde jsem aspoň dokoupila ještě stylové belgické čokoládky :o)
Galerie Zdeňka Buriana s prodejnou suvenýrů v přízemí
Komentáře
| RE: Hospitál Kuks | tlapka | 23. 07. 2018 - 18:33 |
 RE(2x): Hospitál Kuks |
rebarbora | 24. 07. 2018 - 19:20 |
| RE: Hospitál Kuks | damn-girl | 24. 07. 2018 - 21:24 |
| RE(2x): Hospitál Kuks |
rebarbora | 26. 07. 2018 - 19:57 |
| RE: Hospitál Kuks | cayenne®blbne.cz | 26. 07. 2018 - 08:45 |
| RE(2x): Hospitál Kuks |
rebarbora | 26. 07. 2018 - 19:59 |
| RE: Hospitál Kuks | adil | 28. 07. 2018 - 00:01 |
| RE(2x): Hospitál Kuks |
rebarbora | 30. 07. 2018 - 18:14 |
| RE: Hospitál Kuks | hroznetajne | 28. 07. 2018 - 11:42 |
| RE(2x): Hospitál Kuks |
rebarbora | 30. 07. 2018 - 18:14 |
| RE: Hospitál Kuks | iva | 17. 08. 2018 - 23:08 |
| RE(2x): Hospitál Kuks |
rebarbora | 19. 08. 2018 - 10:29 |
| RE(3x): Hospitál Kuks |
iva | 19. 08. 2018 - 15:28 |
| RE(4x): Hospitál Kuks |
rebarbora | 20. 08. 2018 - 17:59 |