...obyčejné dívky, vedoucí obyčejný život, o kterém se tu snaží pokud možno neobyčejně psát :o)

iva: Ha! Já už mám přečtený všechny Daberty, heč
Dokonce mám Daberta i o trošku (ale fakt jen o trošičku) radši než Tase. Asi že je mi přece jen blíž. A je s ním větší sranda. A je se sebou víc srovnanej než Hyneček. Ale u Hynečka už jsem přišla na to, který český herec by mi na něj seděl (Petr Konáš) u Daberta pořád ještě nevím
Na Štvanici se mi moc líbila ta část s klukem. Vůbec bych se nezlobila, kdyby se za pár let ještě potkali
Co se týče jachtařských pasáží, ty já už prostě přeskakuju. Protože mě neba a jsou v každé knížce. Ale třeba v další knížce popisuje závody a to bylo celkem napínavý. Tam mi to bavilo.

rebarbora: Hm, tak nějak jsem to tušila Jsi prostě dobrá U mě pořád zatím vede Tas Výběr herců mě pobavil (jakože nad tím takhle přemýšlíš), ale řekla bych, že ten Konáš (musela jsem si ho vygooglit) je na Tase ještě trochu mladý
Setkání s Aljošou by se mi taky ještě někdy v budoucnu líbilo, budeme to muset panu Niedlovi navrhnout

---
rebarbora.pise.cz

iva: No, zas tak mladej Konáš není
A navíc, Tas přece přišel do Čech relativně mladej, zestárl až postupem knih
Nechci spoilerovat, ale v dalších Dabertech pan Niedl dokázal, že umí pracovat i s postavami z minulých knih. No ale na další besedě bys ho mohla naťuknout

rebarbora: Jojo, postavy se občas prolínají i těmi historickými romány Říkal nám, že se s nimi neumí rozloučit, a proto je taky nenechává umřít

---
rebarbora.pise.cz

iva: Mě hrozně potěšil Pavoučí sítí. Když se na Castello Nuovo objevil Tas, usmívala jsem se sama pro sebe jako pitomec
Že příště pana Niedla pozdravuju, akorát za konec Posledního batalionu má u mě vroubek

rebarbora: Já taky! Pozdrav i připomínku vyřídím
PS: Ty ses pustila i do těch jeho válečných románů? Na to já zatím neměla odvahu

---
rebarbora.pise.cz

iva: Kdyby jen do válečných. Já dokonce přečetla i Čekání na nekonečno. Ale u toho přiznávám, že mě ten namachrovanej egoistickej blbeček dost štval a nejít o Niedlovu knihu, ani bych se nesnažila jí dočíst
Tas s Dabertem jsou stejně nejvíc

rebarbora: Jsi prostě borec! Do toho asi neseberu odvahu nikdy, Niedl neNiedl

---
rebarbora.pise.cz

iva: Ale jdi ty
Máš můj nehynoucí vděk a dík, žes mě k Niedlovi přivedla

stanislav hondl: Čekání na nekonečno je velmi složité psychodrama a každému nemusí sednout,taky jsem z knihy byl trochu rozpačitý,ale holt kniha má větší hloubku a s některými pocity autora jsem se rozhodně stotožnil

rebarbora: Ano, a přesně proto jsem ještě k jeho přečtení nesebrala odvahu, ale někdy časem se i k téhle knize určitě dostanu, stejně jako k jeho knihám z válečného období

---
rebarbora.pise.cz