adil: Máš to pěkně napsané a fotkami zdokumentované,je to úplně jasné, že to tam máš ráda. Já se do Italie dostala v životě jen 2x, a to ne na takovou báječnou dovolenou, ale při poznávacích zájezdech. To nebylo tak odpočinkové i když přece jen jsem toho dost viděla. A tak i ty mušličky z moře jsem si tenkrát přivezla a i jeden suvenýr mám živý na zahradě,keř ibišku, který mi vyrostl z tajně uloupeného "řízku"- utržené větvičky,která mi doma úspěšně zakořenila.A na tu vynikající zmrzlinu také nezapomenu
---
adil.pise.cz
rebarbora: Děkuju Je to opravdu tak znát, že to tam miluju?
Poznávacích zájezdů mám za sebou taky docela dost a určitě mají něco do sebe, ale když si chci teď poslední roky odpočinout, je tohle jasná volba
Suvenýry jsou vždycky nejlepší ty nekupované, protože se k nim váže nějaký příběh nebo vzpomínka
Jo, zmrzlina, hned bych si dala
atraktivnistrasilka: Tohle vypadá moc moc pěkně. Ten hotel mi typově hodně připomíná hotel, ve kterém jsem byla ubytovaná ve Španělsku... akorát tedy jeho lepší a čistější verzi, protože ten "náš" hotel, to byla hrůza. Ne, fakt to vypadá parádně, tohle je dovolená podle mého gusta. A ještě v Itálii, to ve mně evokuje domov, volání mých kořenů.
Jednou se tam musím rozhodně podívat, tvůj článek mě v té myšlence ještě podpořil.
A mimochodem, s tím dítětem s tebou soucítím, přesně vím, jak ses musela cítit. Naprosto přesně si ty pocity vybavuju. Přesně v tomhle věku je mladší syn mámina přítele, a pořád se mě to na něco ptá nebo mi naopak něco povídá, pořád to chce, abych se mu věnovala, pořád to všude skáče a běhá to a člověk na to pořád musí dávat pozor, protože to má asi sebevražedné sklony,...
Moje maminka si zatím nekompenzuje vnoučata, ale to, že se jí nepovedlo kromě mě mít další děti, takže od mých cca sedmi let, kdy jsem trochu "odrostla", se s železnou pravidelností rozplývá nad každým dítětem své kamarádky, které mi pak samozřejmě ženské vnutí na hlídání a celé to odskáču.
rebarbora: Děkuju Jojo, rezidence je to pěkná, poměrně nová a s velikými pokoji a obrovskou terasou - můžu jen doporučit
Ad děti Já je nikdy nijak zvlášť nemusela a s věkem je to jenom horší a horší
Ale upřímně mě to docela zarazilo, jaký jsem sobec, a fakt mě to celkem mrzí, nicméně aby mě to přesvědčilo, že bych si měla pořídit nějaké potomstvo vlastní, to spíš naopak