Momentky z léta
29. září 2018 | 17.26 |
Chcete si článek přečíst?
Vypněte prosím blokování reklamy (reklamu už neblokuji), děkujeme.
Jak vypnout blokování reklamy?
Video návod zde: https://www.youtube.com/watch?v=GJScSjPyMb4
Vzhledem k tomu, že se nejkrásnější období roku zdá být nenávratně pryč a já se s tím pořád nějak nedokážu vyrovnat (nejspíš i proto mě teď v září zchvátil ten zpropadený agresivní bacil :o(, rozhodla jsem se zavzpomínat na prosluněné dny i prostřednictvím téhle fotoreportáže, abych si letošní vydařené léto pamatovala co nejdéle :o). Protože co si budeme povídat – v létě jsem schopná dobrovolně vstávat v pět ráno, jen abych viděla východ slunce nad mořem, nebo po celém dni v práci, dvaceti kilometrech na kole a dvou hodinách na koupališti pak ještě večer péct loupáky a dělat tvaroháč do desíti do večera a druhý den vstávat brzy ráno do práce (tedy opět v pět) s úsměvem a kout pikle na další výlety či na rozšíření těch stávajících :o). A vůbec si nepřipadám unavená! Což je něco, za co bych teď snad i vraždila :o(. Jo a taky miluju ty úžasné bobulovité letní svačinky, kterými mě zásobovala moje zlatá maměnka :o)

Maliny, kanadské borůvky, nebo nejlíp ze všeho kombinace malin a kanadských borůvek :o)

Nechyběly ani třešně od babičky a taky jsem konečně ochutnala placaté broskve, které jsou vážně výborné :o)

Léto by taky nebylo létem bez točené opočenské zmrzliny, a když už je řeč o všem tom papáníčku, holdovali jsme letos i domácím hamburgerům se zeleninovou oblohou :o)
pise.cz/img/390476.jpg">
Pokusný cheesecake s kanadskými borůvkami k taťkovým narozeninám, který nakonec nebyl chuťově dostatečně výrazný, borůvky je zdá se lepší sníst jen tak samotné a do dortu dát osvědčené jahody, mandarinky nebo meruňky :o)

Jo a v souvislosti s tropickými horky koloval i tenhle ikonický vtip :o)
Kromě jízdy na kole jsem se v letošním roce taky zaručeně nejvíc od svých dětských let koupala. Normálně se v Čechách moc nekoupu, protože jsem vždycky měla dojem, že jako není moc kde a není vlastně o co stát, ale v kombinaci s letošním překrásným (rozuměj: tropickým) létem a tak nějak podvědomě zakódovanou snahou o hledání stále nových možností, kde by si člověk mohl zaplavat, která mi zůstala v hlavě z první vlny Projektu 101/1001, jsem letos v prázdninových měsících plavala jako divá (prostě stačilo popustit uzdu s tím, že se vlastně můžu koupat, i když zrovna nejsem na dovolené u moře, a už to jelo :o). Třikrát jsem se zajela vykoupat na rekole na koupaliště v Hluboké nad Vltavou, které jsem si vyzkoušela už předchozí roky a kde si člověk pořád slušně zaplave, i když čím častěji jsem tam jezdila, tím víc mi vadily skupinky teenagerů, kteří dělali jako zkažení, skákali, cákali a vůbec se chovali, jako by byli v bazénu sami, takže jsem se pak rozhodla změnit trochu lokál :o)

Cyklovýlet na Cornštejn jsem si rozšířila ještě o návštěvu kempu Bítov o kousek dál, kde mají taky bazén, sice malý a tudíž byl dost přeplněný, ale i tak bylo příjemné se v tom horku zchladit.

A svým příkladem jsem nakonec strhla i mamku, takže jsme se v rámci téhož víkendu, kdy jsem vyrazila na Cornštejn, vydaly v neděli po obědě vyzkoušet ještě i koupání v lomu v Mašovicích, kam nás nasměrovalo dítě, co s námi bylo vloni na dovolené v Itálii, a musím říct, že to bylo moc fajn. Bylo to docela hezké místo, byť jsem teda nečekala, že tam bude tolik lidí (bylo to fakt jako někde na koupáku), nicméně místo ve stínu jsme si našly, a i když ty všudypřítomné kamínky trochu píchaly do nohou, voda byla poměrně teplá a čistá a plavaly v ní rybky různých velikostí. Našla jsem si tam jeden větší balvan, který sice trošku klouzal, jak byl oslizlý, ale jako startovací můstek a odpočinková plocha pro případné přestávky mi bohatě stačil :o). Krásně jsem si zaplavala, dokonce i kousek dál do hloubky, přičemž jsme se s mamkou držely na středu, neb jsme byly upozorněny, že si máme dávat pozor na kmeny a větvě stromů skryté pod hladinou u okrajů lomu (pozůstatky dřívějšího lesa). Když se člověk dostal za okraj, naskytl se mu krásný výhled na skály obklopující vodní hladinu, jenž se mi samozřejmě nepodařilo vyfotit, protože jsem nepřišla na způsob, jak se tam dostat s foťákem a nenamočit ho :o). Klidně bych se tam vydržela koupat mnohem déle, byť to byl pořád krapet adrenalin a coby ne příliš sebejistý plavec jsem byla celou dobu taková ostražitá, bylo to příjemné a neplánované zpestření našeho prodlouženého víkendu, který jsem si zase neskutečně užila.

No a nakonec jsem se byla dvakrát vykoupat v přírodním koupališti na Borku, kam mi jede bez přestupu městská rovnou z práce, což je neuvěřitelná výhoda (cesta mi zabere jenom dvacet minut, které jsem si krátila četbou Havraního bratrstva v mobilu :o), přičemž celodenní vstupné je nepřemrštěných 70 Kč (na Hluboké je vstup 60 Kč). Nechybí tam převlékárny, občerstvení a wc se sprchami, takže slušný komfort, a samotné koupaliště je vlastně takový ďolík se zpevněnými okraji a zvláštně zelenou vodou (údajně kvůli systému řas a vodních rostlin, které mají vodu filtrovat), jenž má v nejhlubším místě 3,6 metru, což mě pořád trochu děsí, neb nejsem zas až tak dobrý plavec, a když se pak kolem vás proženou cákající děti s kruhem nebo křidélky, docela mi to vadí, protože já na sobě nic takového nemám, a kdybych si hltla, nedělám si iluze, že bych nešla ke dnu :o). Každopádně se mi na Borku líbilo, nebylo tam moc lidí, nebo rozhodně ne ve vodě, takže se dalo krásně plavat (druhý den, tedy ve středu 22. srpna, už tam sice bylo těch lidí víc, včetně cákajících dětí, ale i tak jsem si slušně zaplavala), byť bych si teplotu vody nechala líbit klidně ještě o něco vyšší, takhle to totiž nebylo na žádné postávání, jinak se do člověka dávala zima. Zkrátka už začínaly být znát chladnější noci, kdy teplota spadla i na dvanáct stupňů, a já jsem si tak musela celkem dlouho zvykat a odhodlávat se i při vstupu do vody :o). Stejně jsem ale ráda, že jsem na Borek vyrazila, protože to bylo moc fajn a aspoň jsem objevila další z míst, kam se můžu chodit v létě koupat :o)




Chvíli jsem si pohrávala i s myšlenkou zkusit si zaplavat ve Vltavě kousek za mým pracovištěm, kam se chodím zatím jen procházet během polední pauzy, neb některé moje kolegyně se tam v letních parnech místo oběda chodily koupat, ale zatím jsem nesebrala odvahu (měla jsem strach, že voda bude moc studená), nicméně příští rok si na ni docela brousím zuby, zvlášť když tam máme tak pohodlné schůdky, ovšem pod podmínkou, že budou taková horka jako letos :o)


Jak vidno, užila jsem si super léto se vším všudy a v důsledku všech těch výletů, koupání a vůbec častého pobytu na čerstvém vzduchu a na sluníčku jsem se letos i krásně opálila, což se mi většinou nestává (bílých pruhů od žabek na nártech jsem se ale nezbavila :o), přičemž si toho všimli i kamarádi a příbuzní – snad poprvé v životě jsem slýchala věty typu: "Teda, ty seš pěkně opálená.", z čehož jsem měla dobrý pocit, že je jako ta moje zvýšená letní aktivita někde opravdu vidět :o)
A jak jste si letošní léto užili vy?
Zpět na hlavní stranu blogu