...obyčejné dívky, vedoucí obyčejný život, o kterém se tu snaží pokud možno neobyčejně psát :o)

iva: Dvoje sušenky a jedny tyčinky?! Ty holko jedna marnotratná, potvoro zlatokopecká, nestydíš se až takhle zneužívat pohostinnosti?!
Mám doma taky děsnej brajgl a otrocky zbožňuju svoje rozmazlený haranty, nechceš někdy přijet na návštěvu?

Tedy, upřímně, tohle je fakt dost horrorový vyprávění.
Jako, ne že bych holek oslavy neorganizovala stylem - stavte se, haranty naženeme do pokojíčku a my budeme kecat v obejváku, ale tohle je moc i na mě. Já bych asi zdrhla. Jsi statečná, žes to vydržela

rebarbora: smich*
Jo, snesu dost a nemám ve zvyku se lidem nějak výrazně plést do života, ale co je moc, to je moc, tak jsem si musela postěžovat aspoň tady na blogu Zdrhnout bohužel jaksi nebylo možno, neb jsem se neměla jak dopravit na vlak... a taky mi to bylo pořád trochu blbý - zabte mě, no

---
rebarbora.pise.cz

hroznetajne: Tak to zní jako nejhorší oslava na světě. Není nic horšího, než cítit se u někoho doma uvězněně a nevítaně. Ale něco mi to připomíná. Jednou jsem zažila něco velmi podobného. Neuklizené obydlí, nepřipravená hostitelka, která dává najevo, jak jí překážíme. Jako sorry, ale tohle je vážně hrozný. Nebýt daleko od domova, zvedla bych se hned, ale chápu, že když je člověk daleko... To muselo být strašně nepříjemný...

---
hroznetajne.pise.cz

rebarbora: Ááá, tak to jsme na tom byly stejně Beru to jako školu života, prostě jsem se poučila a už se sebou (snad) příště nenechám tak orat

---
rebarbora.pise.cz

radus: Jsem ráda hlavně za ten závěr. To poznání je na tom prostě nejcennější. Takže asi tak

---
radus.pise.cz

rebarbora: Děkuju Snad si to budu dlouho pamatovat a nenechám se už nikdy nikým do podobných akcí ukecat

---
rebarbora.pise.cz