Na tenhle koncert ze zbrusu nového prázdninového cyklu Jihočeská intermezza jsem se hodně těšila, protože prostředí polorozbořeného gotického hradu Zvíkov v kombinaci s programem slibujícím Vivaldiho Čtvero ročních dob zavánělo opravdu nevšedním zážitkem :o). Vyrážely jsme s kamarádkou hned po práci (přeci jen je od nás Zvíkov dobrou hodinu cesty), že jako dorazíme na místo trochu v předstihu a před koncertem ještě něco podnikneme, zkrátka uděláme si z toho hezký výlet, jenže na hradě s ničím takovým nepočítali a zavírali normálně v pět odpoledne, takže jsme se nestihly podívat dovnitř (to mi naštěstí vzhledem k tomu, že jsem si ho prošmejdila vloni, zas až tolik nevadilo) a měly místo toho plonkovou hodinu, kdy jsme jen tak bezcílně bloumaly mezi nádvořími (já pořídila pár nezbytných snímků), na chvíli jsme se došly podívat dolů k vodě, a protože bylo horko (to víte, 2. srpna je 2. srpna), svlažily jsme si nožky jako nějaké lesní žínky (obě jsme se trochu slavnostněji navlékly do šatů :o), ale pak už jsme jen seděly na lavičce před vchodem a čekaly, až to konečně začne, což byla malinko nuda :o(
No a koncert samotný byl nakonec taky solidní fiasko :o(. Kromě toho, že se přesně v šest rozpršelo a já si s nadějí pomyslela, že nás aspoň vezmou nahoru do onoho pěkného sálu, kde se údajně konávají koncerty, což se nakonec ukázalo jako naprosto špatný předpoklad, neboť hudebníci se pohotově schovali v podloubí na nádvoří a na divácích bylo, jestli chtějí moknout uprostřed, nebo si přesunou židle taky do podloubí, příp. vyjdou nahoru na ochoz, jaksi mě nenapadlo se před konáním podívat na web, takže jsem neměla tušení, že došlo ke změně programu, a tudíž nejen že nebude přítomen náš oblíbenec pan Talich se svým komorním orchestrem (kvůli kterým jsme se částečně rozhodly cestovat takovou dálku), ale dokonce se nehrálo ani Čtvero ročních dob, resp. zaznělo jen Jaro a Léto (asi aby se vlk nažral a koza zůstala celá :o(.
A pak nastalo nefalšované peklo, kdy až do konce fidlali jakési pseudolidovky :o(. Hlavní aktérkou byla Gabriela Vermelho, houslistka a zároveň zpěvačka údajně z Balady pro banditu (a to jsem si ještě před začátkem představení naivně říkala, proč vlastně mají u vstupu vystavená cédéčka se záznamem Balady pro banditu, když to vůbec nesouvisí se Čtverem ročních dob, které mají hrát :o(, již představili jako neběžnou umělkyni a která podle všeho předváděla svoji autorskou tvorbu, ale mně osobně se nelíbilo ani ono lidovkové halekání, ani texty těch písniček, které byly místy doslova ošklivé :o(. A to nemluvím o její malé, asi pěti až šestileté dcerce, která byla pěkně rozmazlená – když zkoušeli, tak dirigovala celý soubor, a při koncertu jako takovém si to několikrát bez skrupulí napochodovala ke své matce "na pódium" a s mobilem v ruce se dožadovala hesla :o(. Zkrátka naprosto zkažený večer, který bych si byla bývala klidně odpustila, kdybych to byla věděla...
