V pátek 16. listopadu 2018 byl v deset dopoledne zahájen předprodej lístků na další pražský koncert skupiny Muse, který se má konat příští rok v květnu na letišti v Letňanech, a můžu vám říct, že to byl zase pěkný nápínák! Na Ticketportalu jsem byla pro jistotu už někdy od sedmi ráno a v nepravidelných intervalech jsem sledovala odpočtovou časomíru. Před desátou už jsem sledovala, jak mizí poslední minuty a vteřiny, a pak hurá na to! Rychle se zorientovat v plánku hlediště a snažit se vybrat co nejlepší místa – tedy místa co nejblíže k pódiu, abych z kluků se svojí krátkozrakostí taky něco viděla :o). Během pár kliknutí jsem urvala místo v sektoru H po levé straně od pódia (kde většinou stává Matt :o), pěkně v krajní sedačce v osmnácté řadě (což doufám, že bude opravdu co nejblíž pódiu to šlo), jenže pak začal ten horor :o(. Systém byl samozřejmě zahlcený, a tudíž se mi nedařilo svůj lístek koupit nebo aspoň zarezervovat – pokaždé, když jsem se chtěla prokliknout do finále, tak stránka spadla a já pak jen trnula hrůzou, jestli se mi podaří vrátit o krok zpátky :o(. Do toho mi odtikával čas, do kdy mi podrží vybraný lístek v nákupním košíku, no prostě totální zmatek a beznaděj, dokonce až tak, že jsem v mezičase odeslala zoufalý e-mail na zákaznickou podporu (byť jsem věděla, že v tu chvíli mi nepomůžou, nebo rozhodně ne dřív než mi vyprší čas :o). Zuřivě jsem proháněla dva prohlížeče zároveň (Google Chrome i Explorer), jestli to náhodou v některém nepůjde líp – nešlo :o(. Nicméně se mi aspoň párkrát podařilo restartovat nákupní čas (ale neptejte se mě jak, protože to do dneška nevím) a po zhruba čtyřiceti minutách neskutečných nervů a napětí se mi (opět netuším jak) podařilo prokousat až k úspěšné rezervaci. Jupííí! Ještě dobré půl hodiny jsem z toho vypětí byla trochu rozhozená (jako by nestačilo, že koncert nebude v tradiční O2 aréně, ale venku, v mně neznámém letištním areálu :o( a lehce se mi třásly ruce, ale bylo to doma :o). A ano, vím, že moje páteční produktivita práce v důsledku toho všeho malinko klesla, ale jsem žena, takže zvládám víc věcí naráz (nebo alespoň do desíti jsem je zvládala, pak nastala asi hodinová "pauza" :o), a navíc není moje vina, že zahajují předprodeje lístků tak naprosto nevhodně ve všední den dopoledne :o)
Každopádně dneska jsem si lístek vyzvedla na prodejním místě (měla jsem to v plánu už v sobotu, ale akci mi zhatil státní svátek, díky němuž měli zavřeno :o( a je mi úplně šumák, že mě to vyšlo o 30 Kč dráž, hlavně že ho mám a budu doufat, že pak na místě uvidím víc než jen malinkaté postavičky kdesi vpředu :o). Teď se ještě dočkat nějakého toho koncertu Imagine Dragons v našich končinách a budu naprosto blažená :o). U té jejich nové písničky "Machine" si totiž úplně představuju, jak se na ni bude pařit na živáku, podle mě je to skandovací koncertovka jako dělaná :o). Nemluvě o tom, že si užívám i jejich starší věci – momentálně slušně ujíždím na "Working Man" :o). Jo a jinak už mě oficiálně považujte za jejich plnohodnotnou a právoplatnou fanynku, neb jsem si v neděli objednala kompletní diskografii Imagine Dragons pěkně v deluxe edici, včetně dvou živých DVD :o)