...obyčejné dívky, vedoucí obyčejný život, o kterém se tu snaží pokud možno neobyčejně psát :o)

adil: Rebarborko, snažím se být pokud možno tolerantní a rodinkám synů do ničeho moc nekecat/jedna rodina žije s námi pod jednou střechou, druhá 4 km od nás/. A snacha u nás v domě ? Lepší bych si přát nemohla. Tvoje babička už má věk,překousni pocit odstrčení, s tím asi nic už nenaděláš. Má tě jistě ráda, ale asi to tak bývá, že někdy se druhému dostane více pozornosti. Vzpomínám, jak moji tři synové jako děti, občas žárlili na mladšího bratrance, který vyrůstal v domě kde žila moje maminka, měli pocit, že ho má raději o něco víc než je.Nevím,ale asi byl opravdu na prvním místě, ale vždy jsem jim vštěpovala, že se o ni teta stará a že žijí pohromadě, že jim to jen tak připadá.