Vítejte u rebarbory
...obyčejné dívky, vedoucí obyčejný život, o kterém se tu snaží pokud možno neobyčejně psát :o)
Článek Rebarbora toho teď moc nenapíše
Komentáře k článku: Rebarbora toho teď moc nenapíše
iva: A nepsala jsem už jednou, že to chce detox? 
Však mám to samý, a to nejsem, na rozdíl od tebe a dalších mých milovaných, žádná píšeopora.
Máš toho teď hodně, nač se soustředit a blog má být pro radost, jinak nemá cenu 
rebarbora: Já taky nejsem žádná píšeopora, to by to dopadlo Ale děkuju, snad se ta radost brzy vrátí 
hroznetajne: Mám pocit, že tě trochu drtí ta forma, jakou blog píšeš. Bereš to moc svědomitě, chceš splnit všechno, o všem napsat a protože jsi pečlivá, tak tě to prostě stresuje. Jeden čas jsem to dělala podobně. Stala se z toho povinnost, která mě přestala těšit. Ale blog není vůbec tvoje povinnost . Taky jsem si dala pauzu, vyprdla se na to, co jsem dlouhodobě nestíhala sepsat a psala o přítomnosti. O tom, co mě aktuálně těší nebo trápí. A neohlížela se zpátky, protože psát o tom, co bylo před půl rokem, mě už stejně moc nebavilo. A stejně tak není tvou povinností napsat úplně každému komentář pod úplně každý článek . Mám tvoje komenty moc ráda, ale rozhodně nechci, aby tě to deptalo . To za to nestojí.
Dej si pauzu, ale pak se nám vrať, ju? Na srazu budeš vítána, to je jasňačka 
. Jo a občas dej vědět, jestli jsi ok .
rebarbora: Jojo, to máš pravdu, ale když já to snad ani jinak neumím 
Co se týče komentů, tak mě vadí, že na ně nemám čas (stejně jako na čtení článků obecně), právě hlavně proto, že vás mám taky ráda 
Vrátím se určitě, resp. nevím, jestli zvládnu úplně odejít Prostě uvidíme 
myfantasyworld: Naprosto tě chápu a ono se není, co divit při těch výživných článcích, co sepisuješ. Psaní nemá být povinnost, ale něco, co tě baví a psát fakt jen to, o čem chceš. P Je zbytečné se stresovat tím, že nečteš články a nesepisuješ, času je málo a ne vždy je na to nálada.
Se čtením článku jiných mi připomínáš mě, čtu to dost často v práci při pauze, na zastávce nebo když jsem sama v kavárně
Za minulý rok jsem chtěla 2x blog úplně zrušit, myslím, že tímhle si projde většina lidí.
rebarbora: Děkuju za podporu Jsem ráda, že to s tím čtením článků takhle nemám jako jediná Každopádně ke smazání blogu jsem se ještě nedopracovala, jen jsem chtěla přestat psát pod tlakem (a abyste se o mě nestrachovali, když se náhodou delší dobu neozvu, sesmolila jsem tenhle článek ), tak to se mnou nebude snad tak zlé
tlapka: Napadlo mě okamžitě totéž jako Julču - při tvé preciznosti při sepisování reportáží bylo menší vyhoření asi jen otázkou času. A o tomhle blog přece není! Takže si odpočiň, občas se ozvi a věřím, že časem se začneš ozývat čím dál častěji a radostněji.
P.S. Na stručné sledování a zachování kontaktu je skvělý Twitter, což je píšácká kolonie. *scmih*
rebarbora: Děkuju Na twitter jsem si brousila zuby v minulosti už několikrát, ale ještě nikdy jsem to nedotáhla do konce, tak třeba teď nazraje ten správný moment
atraktivnistrasilka: Rebarborko, píšu trochu s křížkem po funuse, ale je to jen důkaz toho, co se chystám napsat: jsem na tom momentálně velice podobně.
Souhlasím s holkama nad sebou - blog není práce, není to povinnost, ale přesto to všechno bereš velmi svědomitě... možná občas tak moc, až tím trápíš sama sebe. Jenže blog by měl být věc až druhotná... psát, když má člověk náladu a energii. Neničit se tím.