Bohemian Rhapsody

15. leden 2019 | 20.32 |
blog › 
Bohemian Rhapsody
Pozdě ale přece jsem nakonec ve čtvrtek 3. ledna 2019 vyrazila do kina na queenovský opus Bohemian Rhapsody (před koncem roku jsem se na něj do kina z různých důvodů nedostala a nepřesvědčila mě ani Levná neděle v Cinestaru 9. prosince, ale říkala jsem si, že jestli ho ještě budou promítat, zajdu na něj začátkem roku nového, a tak se taky stalo :o) a přiznám se bez mučení, že jsem byla navzdory všemu tomu humbuku a nadšeným ovacím ze všech stran (včetně našeho milého MoWa) ve svých očekáváních celkem opatrná (prostě to tak mívám, že když jsou všichni z něčeho paf, jsem na to sice taky zvědavá, ale pořád zůstávám ostražitá). A samozřejmě jsem taky měla trochu pochybnosti, aby to na mě nebyla příliš silná káva (přeci jen rockeři a jejich orgie, že), a jestli se mi to bude líbit, když vlastně ani nejsem žádná velká fanynka Queenů, ale musím říct, že jsem z kina odcházela spokojeně blažená a ještě teď se toho nemůžu nabažit a chci víc – víc jejich hudby, víc informací o kapele a o tom, jak to vlastně skutečně bylo, víc o filmu jako takovém, zkrátka jsem na nejlepší cestě rozšířit řady fanoušků Queen a na Bohemian Rhapsody budu pět ódy stejně jako všichni ostatní :o). Nemluvě o tom, že bych na film ráda vyrazila do kina pro repete :o)
Moc se mi líbila už samotná znělka 20th Century Fox zahraná typicky queenovským kytarovým sólem :o). Naopak mi tam moc neseděl onen obří předkus hlavního hrdiny, protože Mercury na tom podle mě nebyl až tak zle (to malinko přepískli), ale i tak musím uznat, že v souvislosti s původním názvem kapely Smile, to působilo dost sarkasticky, takže se vůbec nedivím, že si ho pak změnili na Queen :o). Poměrně s překvapením jsem si díky filmu uvědomila, že vlastně začínali v 70. letech, čímž se trochu vysvětlují Mercuryho ulítlé až úchylné kostýmy (jakože v té době to Bohemian Rhapsodybylo asi vcelku normální :o). O Freddieho exotickém původu jsem věděla (že nebyl z Británie), ale popravdě jsem pokaždé zapomněla, odkud že vlastně byl, a v žádném případě jsem neznala jeho pravé jméno Farrokh Bulsara. Každopádně se mi dost líbila hláška jednoho z členů kapely: "Já myslel, že se Freddie narodil v Londýně.", když se v rodinném kruhu mluvilo o tom, že si oficiálně změnil jméno, protože jsem si říkala, že ať už to bylo jakkoli, Freddie Mercury se opravdu zrodil až v Londýně :o).

Jinak mi přišlo docela vtipné, že jsem až doteď tak nějak automaticky usuzovala, že vlastně všichni členové kapely byli gayové, což jsou řekla bych důsledky jejich videoklipu k "I Want To Break Free", který si jako jeden z mála pamatuju (přeci jen jsem za časů největší slávy Queen byla ještě prcek) a kde jsou všichni převlečení za žencké :o)

Ve filmu je taky dobře ukázáno, že v té době přistupovala společnost ke gayům ještě jinak, negativněji, dneska je to přeci jen vnímáno s mnohem větší tolerancí (včetně obsahu videoklipů – dokážete si třeba představit, že by byl klip k "I want to break free" zakázaný jen proto, že v něm vystupují jako transvestité?), dneska naštěstí už nikoho příliš nepřekvapí, ani nepohorší, když je náhodou nějaký zpěvák gay, kdežto tehdy to byl docela skandál. Stejně tak se mi líbilo, jak ve filmu názorně ukázali, jak umí být média dotěrná, a že dost často místo hudby, kterou kapela tvoří, řeší jen bulvární detaily z jejich soukromí, což věřím, že hodně zamrzí :o(. A pěkné byly i scény o tom, jak vlastně vznikaly jejich největší hity, že třeba u "We Will Rock You" už od začátku mysleli na to, jak při živácích zapojit publikum, což mi přišlo milé :o), nebo jak experimentovali s nejrůznějšími zvuky v nahrávacím studiu a po celou dobu je z toho cítit láska k hudbě a radost z toho, co dělají. Jako je mi jasné, že Freddie musel být v reálu občas ještě nesnesitelnější egomaniak než ve filmu (tam je to taková tlumená verze téměř u všeho), koneckonců byl to neskutečný šoumen, takže musel mít určitým způsobem přifouklé sebevědomí, i když je pravda, že zrovna tohle ve filmu (a myslím, že realita od toho nebyla daleko, že se z něj stával někdo jiný až na jevišti, teprve pod světly reflektorů a vlivem hudby a publika se proměňoval v někoho většího, sebevědomějšího, nezpochybnitelného – mimochodem tahle schopnost mě odjakživa fascinuje :o) vyznívá hrozně rozporuplně, neb navzdory všem výstřelkům působí Freddie v soukromí jaksi pořád trochu nejistě, jako by pořád nesl nálepku přistěhovalce (aneb jak řekl jeho filmový manažer "je to pořád ten malý ustrašený pákistánský chlapec"), a taky osaměle, protože se vnitřně neumí srovnat s tím, kdo ve skutečnosti je (dost výmluvné je myslím i to, že své celoživotní lásce Mary odkázal v poslední vůli většinu svého majetku, vč. autorských práv, údajně prý proto, že kdyby byl normální a ona by byla jeho ženou, tak by to přesně takhle bylo, přičemž svému příteli Jimu Huttonovi, který s ním byl až do konce, téměř nic). Jo a taky jsem nevěděla, že byl takovým milovníkem koček a že jich měl doma tolik – působilo to na mě o to smutněji a osaměleji, protože mi to připomínalo takové ty staré opuštěné dámy, co umřou úplně samy v bytě plném koček :o(
Každopádně navzdory těmhle pár podprahovým molovým tónům vyznívá film Bohemian Rhapsody skrz naskrz pozitivně a jeho hlavním poselstvím je vlastně jakési vítězství – koneckonců po tom všem přece přijde koncert Live Aid ve Wembley! Upřímně řečeno nevím, jak se tvůrcům podařilo navzdory smutnému příběhu hlavního protagonisty (to je ale asi problém všech životopisných filmů, že nevyhnutelně skončí smrtí) vdechnout Bohemian Rhapsody tak příjemnou atmosféru. Tipuju, že je to možná tím, že se hodně soustředí na hudbu, na to, jak vznikaly jednotlivé písničky, jak postupně rostl jejich úspěch a ne zas až tak moc na všechny ty ostatní aspekty. Je to zkrátka taková hudební pohádka pro dospělé, kterou chce už jen kvůli tomu skvělému zvuku Dolby Atmos rozhodně vidět v kině :o). A jako bonus si k tomu odnesete úžasně euforickou náladu, nebo aspoň já jsem to tak měla :o). I když já byla odvázaná už jen z toho, že jdu po víc než roce do kina a hrozně jsem se na to těšila (kupodivu bez ohledu na film, prostě už ta samotná návštěva pro mě byla událost :o), a navíc zrovna v ten čtvrtek od rána chumelilo a všude byla krásná sněhová peřina, prostě ideální konstelace na pohodový den se svátečním puncem :o)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Bohemian Rhapsody atraktivnistrasilka 16. 01. 2019 - 09:02
RE(2x): Bohemian Rhapsody rebarbora 16. 01. 2019 - 18:11
RE: Bohemian Rhapsody mow 16. 01. 2019 - 12:16
RE(2x): Bohemian Rhapsody rebarbora 16. 01. 2019 - 18:13
RE: Bohemian Rhapsody hroznetajne 17. 01. 2019 - 07:20
RE(2x): Bohemian Rhapsody rebarbora 20. 01. 2019 - 18:35
RE: Bohemian Rhapsody tlapka 17. 01. 2019 - 18:08
RE(2x): Bohemian Rhapsody rebarbora 20. 01. 2019 - 18:37
RE: Bohemian Rhapsody alienor 20. 01. 2019 - 09:56
RE(2x): Bohemian Rhapsody rebarbora 20. 01. 2019 - 18:39
RE: Bohemian Rhapsody katka 20. 01. 2019 - 19:56
RE(2x): Bohemian Rhapsody rebarbora 29. 01. 2019 - 17:53