...obyčejné dívky, vedoucí obyčejný život, o kterém se tu snaží pokud možno neobyčejně psát :o)

tlapka: Ostrava a Most mají leccos společného, takže některé scénky mi byly povědomější, než by bylo záhodno. Koukala jsem, když se ke mně donesla vlna nadšených ohlasů a když se mamka u zpětného koukání ohromně řehtala. Tak jsem se přidala a přiznám se, smála jsem se taky. Jasně, že je to depresivní a veskrze hrozně smutné. Ale tak nějak se na tu mizérii autoři podívali z nadhledu a s nadhledem. Tedy v prvních čtyřech dílech, to jsem se posmála fest. Druhá polovina pro mě byla mnohem slabší.
Spousta lidí kritizuje, že druhá půlka přešla do sluníčkářské agitky. Tak to na mě nepůsobilo a není to to, co mi na ní vadilo. Prostě se z ní vytratily ty hlášky a některé situace už pro mě byly za hranicí uvěřitelné absurdity.